Mor nezmizel. Před více než 300 lety připravil Prahu o tisíce obyvatel
🏥 DOMÁCÍ | HISTORIE | ZDRAVÍ | 7. ŘÍJNA 2026
Mor patří v Evropě především do učebnic dějepisu, samotná nemoc ale ze světa nezmizela. Bakterie Yersinia pestis se stále vyskytuje v přírodních ohniscích a každý rok jsou ve světě zaznamenávány nové případy.
České země přitom před více než třemi stoletími zažily jednu z posledních ničivých morových vln. Epidemie z let 1713 až 1715 zasáhla Čechy, Moravu i Slezsko a mimořádně tvrdě postihla Prahu.
Praha přišla o značnou část obyvatel
Historické prameny se v přesném počtu obětí mírně rozcházejí.
Studie Historické demografie Akademie věd uvádí, že během roku 1713 bylo v dochovaných pražských farních matrikách bez Židovského města zaznamenáno přibližně 11 500 zemřelých. Úmrtnost byla přibližně 6,5krát vyšší než průměr předchozích tří let.
Další historické prameny odhadují celkový počet pražských obětí přibližně na 13 tisíc lidí, což představovalo zhruba čtvrtinu až třetinu tehdejší populace.
Nejhorší byly září a říjen roku 1713. Záznamy ukazují, že právě během těchto dvou měsíců umíraly v Praze tisíce lidí.
Epidemie pak postupně slábla a počátkem roku 1714 v hlavním městě prakticky odezněla.
Mor zasáhl celé české země
Praha nebyla jediným postiženým místem.
Mor postupoval také dalšími částmi Čech, Moravy a Slezska. Historické demografické práce odhadují počet obětí poslední velké epidemie v českých zemích na desítky tisíc.
Tehdejší možnosti lékařů byly velmi omezené. Antibiotika neexistovala a nebyla známa ani bakterie, která nemoc způsobuje.
Obrana proti epidemii proto spočívala především v izolaci nemocných, karanténách, omezení pohybu lidí a vytváření zdravotních kordonů.
Dnes už mor léčit umíme
Situace je po třech stoletích zásadně odlišná.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že mor způsobuje bakterie Yersinia pestis, která se přirozeně vyskytuje zejména u některých drobných savců a jejich blech.
Člověk se může nakazit například kousnutím infikované blechy, kontaktem s nakaženým materiálem nebo – v případě plicní formy – vdechnutím infekčních částic.
Bez léčby může být onemocnění velmi nebezpečné.
Moderní antibiotika jsou však proti bakterii účinná. Při včasném rozpoznání a zahájení léčby je možné nemoc úspěšně léčit.
Mor se ve světě stále objevuje
Podle nejnovější souhrnné zprávy WHO bylo v letech 2019 až 2025 celosvětově hlášeno 3 860 podezřelých případů moru.
Z nich bylo 2 646 případů vedeno jako potvrzených a evidováno bylo 423 úmrtí mezi hlášenými podezřelými případy.
Naprostá většina potvrzených případů připadala na Demokratickou republiku Kongo a Madagaskar.
WHO zároveň upozorňuje, že tato čísla nelze považovat za úplný odhad skutečného celosvětového výskytu, protože způsob sledování a hlášení se mezi jednotlivými státy liší.
Smrt pracovnice ruského institutu vyvolala obavy
Pozornost k moru se v posledních dnech znovu obrátila také kvůli událostem v ruském Irkutsku.
Zemřela tam 28letá pracovnice Irkutského protimorového výzkumného institutu, který se zabývá výzkumem moru a dalších nebezpečných infekčních nemocí.
Na sociálních sítích a v některých médiích se následně začaly šířit informace, že žena zemřela na plicní mor po laboratorní nehodě.
To však v současnosti není potvrzeno.
Ruské zdravotnické úřady podle informací předaných Světové zdravotnické organizaci uvedly, že v Irkutsku nebyl zaznamenán žádný potvrzený případ moru.
U lidí, kteří přišli se zemřelou do kontaktu, podle ruských úřadů testy neprokázaly nebezpečné infekční patogeny.
Přibližně dvě stovky lidí byly preventivně sledovány.
Přesná příčina úmrtí ženy přesto zůstává předmětem pozornosti. Ruské úřady hovořily o pneumonii neznámé etiologie a agentura Reuters upozornila, že z dostupných vyjádření nebylo možné nezávisle určit, zda byl mor definitivně vyloučen přímo u zemřelé.
WHO: Riziko pro veřejnost je nízké
Světová zdravotnická organizace situaci sleduje, podle jejího současného hodnocení ale neexistují známky rozsáhlejšího šíření nákazy.
Riziko pro běžnou populaci označuje WHO za nízké, respektive v globálním měřítku za velmi nízké.
Případ z Ruska tak zatím není důkazem nové epidemie moru.
Připomíná však, že nemoc, která před staletími zabíjela miliony lidí, z přírody nikdy úplně nezmizela.
Rozdíl je zásadní: zatímco lidé v roce 1713 proti moru prakticky neměli účinnou léčbu, dnes máme k dispozici antibiotika, laboratorní diagnostiku, epidemiologické sledování kontaktů a další prostředky, které mohou šíření infekce výrazně omezit.
Ověřeno
✔ Poslední velká morová vlna zasáhla české země v letech 1713–1715.
✔ Historické studie uvádějí v Praze přibližně 11,5 až 13 tisíc zemřelých v souvislosti s epidemií; konkrétní počty se podle použitých pramenů liší.
✔ Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis.
✔ Nemoc se ve světě vyskytuje i dnes a při včasném nasazení antibiotik je léčitelná.
✔ WHO evidovala v letech 2019–2025 celkem 2 646 hlášených potvrzených případů.
✔ V Irkutsku zemřela 28letá pracovnice protimorového výzkumného institutu.
⚠️ Není potvrzeno, že zemřela na mor.
✔ Ruské úřady oznámily WHO, že v Irkutsku neevidují potvrzený případ moru.
✔ WHO v současnosti hodnotí riziko pro veřejnost jako nízké.
Zdroje: Světová zdravotnická organizace (WHO), Historická demografie AV ČR, odborná práce o morové epidemii v Praze 1713–1714, Reuters, Associated Press.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
#ČeskýZpravodaj #Mor #Historie #Praha #Zdraví
PEREX
Mor patří v Česku především do historie, ze světa však nezmizel. Před více než 300 lety připravila poslední velká epidemie Prahu o tisíce obyvatel. Dnes je nemoc léčitelná antibiotiky, stále se však v některých částech světa objevuje. Pozornost nyní vyvolala také smrt pracovnice protimorového institutu v ruském Irkutsku, u níž ale nákaza morem potvrzena nebyla.
