MMF zlepšil výhled světové ekonomiky. Umělá inteligence podporuje růst, války a dluhy zvyšují rizika

EKONOMIKA / SVĚT – 13. října 2026

Světová ekonomika letos poroste o něco rychleji, než se ještě v létě očekávalo. Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý 13. října zveřejnil nový hospodářský výhled, podle něhož se globální hrubý domácí produkt v roce 2026 zvýší o 3,1 procenta. Oproti červencové prognóze jde o zlepšení o jednu desetinu procentního bodu.

Příznivější výsledek podporují především rozsáhlé investice do umělé inteligence, výstavba datových center a poptávka po moderních polovodičích. Světové hospodářství se také dokázalo lépe vyrovnat s energetickými otřesy vyvolanými konfliktem na Blízkém východě.

Fond však současně varuje, že odolnost světové ekonomiky má své hranice. Vysoké ceny energií, zadlužování států a rozdílné tempo růstu jednotlivých zemí mohou v dalších měsících hospodářskou situaci výrazně zhoršit.

Svět poroste pomaleji než loni

Nová prognóza předpokládá, že světová ekonomika v roce 2026 vzroste o 3,1 procenta.

V roce 2025 přitom dosáhl růst podle aktuálního odhadu 3,5 procenta.

Přestože tedy MMF letošní prognózu mírně zlepšil, ve srovnání s minulým rokem stále očekává zpomalení hospodářské aktivity.

Pro rok 2027 fond předpokládá zrychlení globálního růstu na 3,4 procenta. Tento odhad zůstal proti červencové prognóze beze změny.

Zlepšení letošního výhledu proto nelze chápat jako potvrzení, že světové hospodářství překonalo všechna rizika.

Jde především o konstatování, že dosavadní ekonomické výsledky byly lepší, než analytici před několika měsíci očekávali.

Umělá inteligence se stává významným motorem ekonomiky

Jedním z hlavních důvodů příznivější prognózy je pokračující investiční vlna spojená s rozvojem umělé inteligence.

Technologické společnosti vynakládají značné prostředky na výstavbu datových center, nákup výpočetních zařízení, výrobu čipů a modernizaci energetické infrastruktury.

Tyto investice vytvářejí poptávku v řadě dalších odvětví, od stavebnictví přes elektrotechnický průmysl až po výrobu specializovaných polovodičů.

Z růstu podle MMF těží zejména země, které se podílejí na vývoji a výrobě technologií potřebných pro umělou inteligenci.

Mezi významné příjemce tohoto investičního impulzu patří Spojené státy, Jižní Korea, Malajsie, Mexiko a Thajsko.

Investice do AI tak pomáhají částečně vyvažovat negativní dopady dražších energií a mezinárodních obchodních sporů.

Technologický rozmach má také svá rizika

MMF upozorňuje, že investiční boom kolem umělé inteligence nemusí automaticky přinést očekávané dlouhodobé výnosy.

Pokud by se ukázalo, že nové technologie nezvyšují produktivitu podniků tak rychle, jak investoři předpokládají, mohlo by dojít k výraznému omezení investic.

To by zasáhlo výrobce čipů, dodavatele zařízení i ekonomiky závislé na technologickém exportu.

Fond proto pracuje s několika alternativními scénáři.

Při rychlejším zavádění umělé inteligence by mohl být světový ekonomický výkon do roku 2029 vyšší přibližně o dalších 0,6 procenta oproti základní prognóze.

Naopak při výrazném zklamání z návratnosti investic by mohlo dojít k poklesu cen technologických aktiv a omezení spotřeby i podnikových výdajů.

Jde o modelové scénáře, nikoli o události, které již nastaly.

Válka na Blízkém východě udržuje ceny energií vysoko

Další zásadní nejistotou zůstává konflikt na Blízkém východě.

Válka a narušení energetických dodávek přispívají k vysokým cenám ropy a zvyšují náklady podnikům i domácnostem.

Podle agentury Reuters fond při sestavování prognózy počítal s průměrnou cenou ropy přibližně 96 dolarů za barel v roce 2026 a 87 dolarů v roce 2027.

Základní scénář současně předpokládá postupné obnovení provozu v Hormuzském průlivu během roku 2027.

Pokud by se bezpečnostní situace dále zhoršila, mohly by být dopady výraznější.

MMF například modeluje scénář, při němž by cena ropy dosáhla 130 dolarů za barel a na této úrovni se udržela do prvního čtvrtletí roku 2027.

V takovém případě by světový hospodářský růst mohl být v roce 2027 o půl procentního bodu nižší než v základní prognóze.

Inflace zůstává problémem

Dražší energie a potraviny se promítají také do spotřebitelských cen.

MMF předpokládá, že celosvětová inflace v roce 2026 dosáhne 4,7 procenta.

V roce 2027 by měla zpomalit na 4,1 procenta.

Jde o globální agregované ukazatele. Inflace v jednotlivých zemích se může výrazně lišit.

Zvýšené ceny energií představují obzvlášť velkou zátěž pro státy závislé na jejich dovozu.

Pro domácnosti to může znamenat dražší dopravu, vytápění a potraviny. Podnikům zase rostou provozní náklady.

Vyšší inflace může zároveň omezovat prostor centrálních bank pro snižování úrokových sazeb.

Mezi jednotlivými zeměmi se prohlubují rozdíly

Podle MMF není hospodářský růst rovnoměrný.

Relativně dobře se daří ekonomikám, které mají silný technologický průmysl nebo jsou méně závislé na dovozu energií.

Naopak řada chudších a energeticky závislých zemí čelí kombinaci vysokých cen, omezených veřejných financí a slabšího přístupu ke kapitálu.

Fond varuje, že současné otřesy mohou prohlubovat rozdíly mezi bohatšími a chudšími ekonomikami.

To představuje riziko nejen pro jednotlivé státy, ale také pro mezinárodní obchod a stabilitu světového finančního systému.

Spojené státy mají růst rychleji než eurozóna

Nový výhled ukazuje značné rozdíly také mezi hlavními světovými ekonomikami.

Ve Spojených státech MMF očekává pro rok 2026 růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta. Stejné tempo předpokládá i pro rok 2027.

Eurozóna má letos růst pouze o 1,1 procenta. V příštím roce fond očekává mírné zrychlení na 1,2 procenta.

Německá ekonomika by měla v roce 2026 vzrůst o 1,3 procenta, zatímco francouzská pouze o 0,4 procenta.

V Číně MMF předpokládá zpomalení růstu na 4,5 procenta z loňských pěti procent. V roce 2027 má čínská ekonomika růst o čtyři procenta.

Ruské hospodářství má podle prognózy letos i příští rok růst o 0,9 procenta.

Česká ekonomika má slabší výhled než svět

Pro Českou republiku přinesla nová prognóza méně příznivou zprávu.

MMF snížil odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,8 procenta. V roce 2027 očekává zrychlení pouze na 1,9 procenta.

Ještě na jaře přitom fond pro oba roky předpokládal růst o 2,2 procenta.

Zatímco světová prognóza se tedy mírně zlepšila, výhled České republiky byl zhoršen.

Rozdíl souvisí mimo jiné s odlišnou strukturou ekonomik, jejich závislostí na průmyslu, domácí poptávce a zahraničním obchodě.

České hospodářství je úzce propojeno zejména s Německem a dalšími zeměmi Evropské unie.

Slabší evropská poptávka proto může ovlivňovat také české výrobce a exportéry.

Rostoucí zadlužení omezuje možnosti vlád

Vedle geopolitických konfliktů a technologických rizik považuje MMF za významnou hrozbu také vysoký veřejný dluh.

Řada států v posledních letech výrazně zvýšila své výdaje a zadlužení.

Pokud budou úrokové sazby nebo výnosy státních dluhopisů dlouhodobě vysoké, může se financování dluhu prodražovat.

To snižuje prostor pro další investice i pro mimořádnou pomoc domácnostem při hospodářských krizích.

MMF proto doporučuje vládám vytvářet finanční rezervy a přijímat věrohodné střednědobé plány stabilizace veřejných financí.

Zároveň upozorňuje, že rozsáhlé rozpočtové deficity mohou zvýšit zranitelnost států při dalším ekonomickém otřesu.

Co nová prognóza znamená pro domácnosti?

Lepší globální výhled sám o sobě nezaručuje rychlejší růst mezd ani pokles cen v České republice.

Pro české domácnosti bude důležitý především vývoj inflace, cen energií, úrokových sazeb a domácího pracovního trhu.

Pokud se podaří omezit energetické otřesy a udržet mezinárodní obchod, může stabilnější světová ekonomika podpořit také český průmysl a export.

Naopak další zdražení ropy nebo oslabení evropské ekonomiky by mohlo zvýšit náklady podniků a domácností.

Zlepšení prognózy světového HDP proto představuje pozitivní signál, nikoli záruku příznivého vývoje pro každou zemi.

Světová ekonomika odolává, ale nejistota trvá

Říjnová prognóza MMF ukazuje, že světové hospodářství zatím dokázalo překonávat některé nepříznivé vlivy lépe, než se očekávalo.

Investice do umělé inteligence přinášejí nový růstový impulz, který pomáhá vyvažovat důsledky geopolitických konfliktů.

Současně však vzniká nové riziko spojené s očekávanou návratností těchto investic.

K tomu se přidávají vysoké ceny energií, inflace a zadlužení veřejných rozpočtů.

Světová ekonomika tak podle MMF zůstává odolná, ale její další vývoj bude záviset na stabilitě energetických trhů, hospodářské politice jednotlivých států a skutečných přínosech technologických investic.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 13. října 2026

• Nový výhled MMF zveřejněn 13. října 2026.
• Odhad globálního růstu v roce 2026: 3,1 %.
• Předchozí červencová prognóza: 3,0 %.
• Odhad globálního růstu v roce 2027: 3,4 %.
• Odhad růstu eurozóny v roce 2026: 1,1 %.
• Odhad růstu USA v roce 2026: 2,3 %.
• Odhad růstu Číny v roce 2026: 4,5 %.
• Odhad růstu České republiky v roce 2026: 1,8 %.
• Odhad růstu České republiky v roce 2027: 1,9 %.
• Očekávaná globální inflace v roce 2026: 4,7 %.
• Hlavní rizika: válka na Blízkém východě, drahé energie, zadlužení a nejistá návratnost investic do AI.
• Prognózy a alternativní scénáře nejsou potvrzenými budoucími výsledky.

Zdroje: Mezinárodní měnový fond (IMF), World Economic Outlook, 13. října 2026; Reuters, 13. října 2026; ČTK / České noviny, 13. října 2026; Česká televize, ČT24, 13. října 2026; AFP, 13. října 2026.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.