MI5 varuje před Ruskem a Íránem. Británii hrozí sabotáže, kyberútoky i útoky na vojenské objekty

ZAHRANIČÍ / BEZPEČNOST – 13. října 2026

Velká Británie čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Íránu. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum v úterý 13. října upozornil, že Moskva stupňuje hybridní operace proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu, zatímco Teherán podle britských zpravodajců rozšiřuje své aktivity také na vojenské objekty. Hrozby se podle něj netýkají pouze státních institucí, ale stále častěji i běžných obyvatel, podniků a kritické infrastruktury.

Rusko označil za hlavního agresora

McCallum ve výročním projevu v londýnském sídle MI5 označil Rusko za hlavního státního agresora z pohledu britské bezpečnosti.

Podle něj ruské vojenské a zpravodajské služby zvyšují intenzitu hybridních operací, jejichž cílem je zastrašovat evropské státy a oslabovat jejich podporu Ukrajině.

Hybridní válka zahrnuje činnosti, které zpravidla nedosahují úrovně otevřeného vojenského konfliktu. Může jít o sabotáže, žhářské útoky, kybernetické operace, dezinformace nebo využívání nastrčených osob.

Šéf MI5 uvedl, že Moskva se snaží postupovat tak, aby její aktivity nepřekročily hranici, která by mohla vyvolat přímou vojenskou reakci NATO podle článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Rusko dlouhodobě odmítá obvinění, že organizuje nepřátelské operace na území Británie a dalších západních států.

Moskva podle MI5 využívá najaté prostředníky

Britská kontrarozvědka upozornila na změnu metod ruských zpravodajských služeb.

Po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 byly podle McCalluma ze zastupitelských úřadů vypovězeny téměř tisíce osob, což výrazně omezilo možnosti tradičního působení ruských služeb v zahraničí.

Moskva proto podle MI5 častěji využívá najaté pachatele, kriminální skupiny nebo dobrovolníky, kteří za finanční odměnu provádějí konkrétní úkoly.

McCallum připomněl případy podezření ze sabotáží a útoků na evropskou infrastrukturu. Zmínil také britské trestní řízení související s údajným plánem poškodit továrnu na výrobu dronů ve Swindonu.

V těchto případech je nutné odlišovat zpravodajská hodnocení a policejní podezření od pravomocně prokázané trestní odpovědnosti jednotlivých osob.

Írán rozšiřuje cíle na vojenské objekty

Významnou část projevu věnoval ředitel MI5 Íránu.

Podle britské kontrarozvědky Teherán dlouhodobě využívá kriminální prostředníky k zastrašování svých odpůrců v zahraničí, představitelů íránských opozičních médií a osob či institucí spojených s Izraelem.

McCallum však upozornil, že během roku 2026 zaznamenaly britské bezpečnostní složky také snahu zaměřovat se na obtížněji dostupné cíle, včetně vojenských zařízení.

Za posledních dvanáct měsíců podle něj operace související s Íránem vedly ve Spojeném království k více než 50 zatčením.

Tento údaj neznamená, že všech 50 zadržených osob bylo pravomocně odsouzeno nebo že všechny případy představovaly dokončené útoky.

Teherán obvinění z organizování nepřátelských aktivit na britském území odmítá.

Pozornost se soustředí na základnu RAF Fairford

Jedním z případů, které vyvolaly zvýšenou pozornost, je vyšetřování podezřelých aktivit u letecké základny RAF Fairford v jihozápadní Anglii.

Základnu využívají také americké vojenské síly.

Britské úřady v souvislosti s podezřením na přípravu závažného útoku zadržely několik mužů. Podle agentury Associated Press bylo v této kauze zatčeno sedm osob, které byly následně propuštěny na policejní kauci, zatímco vyšetřování pokračuje.

Britští představitelé vyjádřili podezření na zapojení íránských revolučních gard.

Dosud však nelze vydávat toto podezření za pravomocně prokázanou skutečnost. Samotné vyšetřování a jeho případné soudní pokračování musí určit odpovědnost konkrétních osob.

Hrozby se týkají také civilního obyvatelstva

McCallum zdůraznil, že současné bezpečnostní operace nejsou zaměřeny pouze proti vládním institucím nebo vojenským zařízením.

Terčem mohou být energetické podniky, dopravní infrastruktura, soukromé společnosti, náboženské komunity i jednotlivci.

Zvláštní obavy podle MI5 vyvolávají útoky a zastrašování britských židovských komunit. Šéf kontrarozvědky upozornil na případy žhářství, sabotáží a podezření z plánovaných násilných činů.

Britská bezpečnostní služba proto vyzývá provozovatele kritické infrastruktury a podniky z obranného či energetického průmyslu k důslednější ochraně proti sabotáži, dronům a kybernetickým útokům.

MI5 řeší více státních hrozeb než za studené války

Rozsah bezpečnostních operací se podle McCalluma výrazně změnil.

Počet případů souvisejících s hrozbami ze strany cizích států se v průběhu posledního desetiletí zvýšil čtyřnásobně.

MI5 nyní podle svého ředitele věnuje jejich potírání více prostředků než během studené války.

Vedle Ruska a Íránu britské služby sledují také aktivity dalších států, včetně Číny.

Rostoucí počet vyšetřování však sám o sobě neznamená, že se všechny sledované operace podařilo uskutečnit. Část práce kontrarozvědky spočívá právě v jejich odhalování a předcházení útokům.

Umělá inteligence přináší nové bezpečnostní riziko

Samostatným tématem výročního projevu byla umělá inteligence.

McCallum upozornil, že moderní nástroje mohou útočníkům usnadnit přípravu kybernetických operací, tvorbu přesvědčivých dezinformací nebo plánování fyzických útoků.

Za obzvlášť závažné riziko označil možnost, že by extremisté v budoucnu využili pokročilé systémy umělé inteligence při vývoji biologických zbraní nebo nových patogenů.

Nejde o oznámení, že takový útok již nastal. MI5 tím upozorňuje na potenciální bezpečnostní riziko, které chce včas vyhodnocovat.

Britská kontrarozvědka proto v roce 2026 zřídila nové centrum AI Threat Assessment Centre, které se zaměřuje na posuzování hrozeb souvisejících s umělou inteligencí.

Varování má význam pro celou Evropu

Ačkoli se McCallumův projev soustředil především na bezpečnost Velké Británie, upozornění na hybridní operace má širší evropský význam.

Energetické sítě, dopravní uzly, obranný průmysl a digitální infrastruktura jsou vzájemně propojené. Narušení jednoho významného systému může ovlivnit také další země.

Pro Českou republiku je proto důležitá zejména spolupráce bezpečnostních služeb, ochrana strategických podniků a připravenost na kybernetické i fyzické incidenty.

To však neznamená, že by MI5 ve svém projevu oznámila bezprostředně hrozící konkrétní útok na českém území.

Hlavní sdělení britské kontrarozvědky je jednoznačné: bezpečnostní hrozby se mění a stále častěji se přesouvají mimo tradiční oblast špionáže. Rusko a Írán podle MI5 využívají kombinaci skrytých operací, prostředníků a moderních technologií, zatímco evropské státy musí posilovat ochranu infrastruktury i civilního obyvatelstva.

Zdroje a redakční ověření

• MI5 – oficiální výroční projev ředitele Kena McCalluma, 13. října 2026.
• Reuters, 13. října 2026 – rozšiřování ruských a íránských hybridních operací proti Británii.
• Reuters, 13. října 2026 – přehled bezpečnostních hrozeb včetně umělé inteligence a terorismu.
• Associated Press, 13. října 2026 – íránské hrozby vůči vojenským objektům a vyšetřování u RAF Fairford.
• Euronews, 13. října 2026 – evropské souvislosti ruských hybridních aktivit.

Redakční upozornění: Obvinění týkající se státem řízených operací jsou připisována britské kontrarozvědce a vyšetřujícím orgánům. Rusko a Írán je odmítají. Zatčení ani obvinění konkrétních osob neznamená automaticky prokázání jejich viny.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.