Macronův evropský summit čelí kritice. Někteří diplomaté doufají v konec projektu po jeho odchodu

Evropské politické společenství, které vzniklo v roce 2022 z iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, čelí rostoucí kritice části diplomatů. Podle zjištění serveru POLITICO někteří představitelé považují pravidelné summity za další prostor pro politické diskuse bez dostatečně konkrétních výsledků. Elysejský palác však kritiku odmítá a tvrdí, že platforma má pro evropskou diplomacii zásadní význam.

DUBLIN / PAŘÍŽ – 13. listopadu 2026

Evropské politické společenství (EPC), které sdružuje státy Evropské unie i další evropské země, se dostalo pod kritiku některých diplomatů a evropských úředníků.

Podle bruselského serveru POLITICO se před čtvrtečním summitem v irském Dublinu objevily pochybnosti o tom, zda tento formát přináší dostatečně konkrétní výsledky.

Část oslovených diplomatů podle serveru dokonce doufá, že projekt po odchodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z funkce postupně zanikne.

Macron projekt představil po ruské invazi na Ukrajinu

Evropské politické společenství vzniklo v roce 2022 jako iniciativa francouzského prezidenta.

Jeho cílem bylo vytvořit širší evropskou platformu, která umožní pravidelná jednání států Evropské unie i zemí stojících mimo ni.

Do tohoto formátu se zapojily například Spojené království, Ukrajina, Norsko a další evropské státy.

První summit se uskutečnil v říjnu 2022 v Praze.

Na rozdíl od Evropské unie nemá EPC vlastní rozsáhlý institucionální aparát ani pravomoc přijímat závazné právní předpisy.

Někteří diplomaté hovoří o únavě ze summitů

Podle POLITICO se mezi některými evropskými představiteli šíří nespokojenost s rostoucím počtem mezinárodních jednání.

Kritici poukazují na to, že se podobná témata opakovaně probírají na summitech Evropské rady, NATO, skupiny G7 i dalších diplomatických fórech.

Evropské politické společenství podle nich přidává další pravidelné setkání do již tak zaplněného kalendáře.

Jeden z diplomatů oslovených serverem POLITICO vyjádřil naději, že EPC nepřežije odchod Emmanuela Macrona z francouzského prezidentského úřadu v roce 2027.

Jde však o názor anonymního diplomata, nikoli o oficiální stanovisko některého členského státu.

Kritika dopadá i na návrh Evropské bezpečnostní rady

Únava z diplomatických summitů se podle POLITICO promítá také do reakcí na další evropské iniciativy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla vytvoření Evropské bezpečnostní rady, která by poskytla další prostor pro koordinaci bezpečnostní politiky.

Podle jednoho z diplomatických zdrojů však evropské metropole na návrh nereagovaly s velkým nadšením.

Důvodem mají být právě obavy ze vzniku dalšího jednacího formátu vedle již existujících institucí.

Konkrétní podoba případné Evropské bezpečnostní rady zatím nebyla schválena.

Elysejský palác projekt obhajuje

Francouzská prezidentská kancelář kritiku odmítá.

Podle jejího vyjádření se EPC stalo významnou součástí evropské diplomacie a mělo by pokračovat také po Macronově odchodu z funkce.

Podobně se vyjádřil i jeden z evropských úředníků, podle něhož platforma prokázala svůj význam při důležitých politických rozhovorech.

Zastánci EPC upozorňují především na možnost přímého setkávání evropských lídrů bez ohledu na členství jejich zemí v Evropské unii.

Tato širší účast může být důležitá například při jednáních o bezpečnosti, energetice nebo spolupráci s Ukrajinou.

Dublinský summit se věnoval Ukrajině i bezpečnosti

Ve čtvrtek 12. listopadu se v Dublinu sešli představitelé přibližně padesáti evropských zemí a institucí.

Hlavními tématy byly pokračující válka na Ukrajině, evropská bezpečnost, hybridní hrozby, energetika a konkurenceschopnost.

Jednání ovlivnily také diplomatické rozhovory Spojených států, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí.

Evropští představitelé řešili, jak zajistit vlastní účast při dalších mírových jednáních a jakou roli mají evropské státy sehrát při případném budoucím bezpečnostním uspořádání.

Summit přinesl také konkrétní iniciativy

Navzdory kritice nebylo dublinské setkání pouze všeobecnou diskusí.

Evropští představitelé jednali o další pomoci Ukrajině, včetně energetické infrastruktury a zimních dodávek.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň předložil návrh společných principů evropské bezpečnosti, který podle následného zpravodajství podpořily přibližně čtyři desítky zemí.

Tato iniciativa představuje politický krok, nikoli závaznou bezpečnostní smlouvu.

Rozdíl mezi politickými deklaracemi a skutečně realizovanými opatřeními tak zůstává jedním z hlavních předmětů kritiky podobných summitů.

Budoucnost EPC zatím není rozhodnuta

Další summity Evropského politického společenství jsou podle POLITICO naplánovány až do roku 2028.

Mezi budoucími hostitelskými zeměmi mají být Švýcarsko, Řecko, Ázerbájdžán a Lotyšsko.

Není tedy pravda, že by již bylo rozhodnuto o zrušení platformy po skončení Macronova prezidentského mandátu.

Diskuse o budoucnosti EPC však odráží širší otázku, zda Evropa potřebuje další diplomatická fóra, nebo účinnější využívání těch stávajících.

Rozhodující pro další fungování projektu bude zejména to, zda účastnické státy budou považovat jeho výsledky za dostatečně přínosné.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz