Komise OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetiku představují válečné zločiny i zločiny proti lidskosti

NEW YORK / KYJEV – 27. října 2026

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu dospěla k závěru, že opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ve zprávě předložené 26. října Valnému shromáždění OSN komise upozornila na rozsáhlé utrpení civilního obyvatelstva, které během zimy čelilo dlouhodobým výpadkům elektřiny, vytápění, vody a dalších základních služeb.

Útoky podle komise nebyly nahodilé

Vyšetřovatelé zkoumali ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu od podzimu 2022, přičemž zvláštní pozornost věnovali zimě 2025–2026.

Podle jejich závěrů se postupně zvyšovala četnost, intenzita i geografický rozsah úderů. Při některých vlnách útoků byly nasazeny stovky raket a bezpilotních prostředků.

Zasaženy byly elektrárny, rozvodny, teplárenská zařízení a další části infrastruktury nezbytné pro každodenní život obyvatel.

Komise dospěla k závěru, že ruské velení si bylo vědomo zásadního významu těchto zařízení pro civilní obyvatelstvo, zejména v zimních měsících.

Shromážděné důkazy podle vyšetřovatelů ukazují, že útoky byly prováděny úmyslně a v rámci státní politiky, jejímž cílem bylo připravit civilisty o elektřinu a další základní služby a způsobit jim utrpení.

Miliony lidí bez tepla a elektřiny

Během zimy 2025–2026 klesaly teploty na Ukrajině až k minus 21 stupňům Celsia.

Miliony obyvatel čelily dlouhodobým výpadkům vytápění, elektrické energie, vody a plynu.

Vyšetřovací komise popsala zvlášť závažné dopady na seniory, osoby s omezenou pohyblivostí, nemocné a rodiny s dětmi.

Lidé odkázaní na elektricky napájené zdravotnické přístroje se ocitali v ohrožení. Někteří obyvatelé vyšších pater domů se kvůli nefunkčním výtahům nemohli bezpečně dostat do krytů při leteckém poplachu.

Výpadky vytápění zároveň zhoršovaly zdravotní stav obyvatel a narušovaly školní docházku dětí.

Komise při vyšetřování vycházela mimo jiné ze svědectví 255 osob z devíti ukrajinských oblastí a města Kyjeva.

Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti

Zpráva rozlišuje dvě závažné kategorie porušení mezinárodního práva.

První představují válečné zločiny spočívající v úmyslném vedení útoků proti civilním objektům.

Druhou kategorií jsou zločiny proti lidskosti v podobě jiných nelidských činů, kterých se podle komise ruské orgány dopustily prostřednictvím soustavných útoků na energetickou infrastrukturu a jejich dopadů na civilní obyvatelstvo.

Vyšetřovatelé přitom upozorňují, že ne každé energetické zařízení je za všech okolností automaticky civilním objektem. Právní posouzení závisí na jeho konkrétním využití a okolnostech útoku.

Závěry komise představují významné vyšetřovací zjištění. Samy o sobě však nejsou pravomocným soudním rozhodnutím o trestní odpovědnosti konkrétních osob.

Rusko závěry odmítá

Moskva závěry vyšetřovací komise odmítá a zpochybňuje její mandát i podklady, z nichž vychází.

Rusko dlouhodobě tvrdí, že jeho ozbrojené síly útočí na cíle související s ukrajinskými vojenskými schopnostmi.

Tato argumentace však sama o sobě neznamená, že každý útok na energetickou infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva přípustný.

Rozhodující je mimo jiné skutečné vojenské využití konkrétního objektu, přiměřenost útoku a povinnost přijmout opatření na ochranu civilního obyvatelstva.

Komise zkoumala také ukrajinské útoky

Vyšetřovatelé se zabývali rovněž útoky ukrajinských ozbrojených sil na energetickou infrastrukturu v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Jejich následky však podle komise nebylo možné dostatečně podrobně vyšetřit, protože ruské orgány neumožnily přístup do příslušných oblastí a nereagovaly na žádosti o informace.

Komise proto nemohla u těchto případů dospět ke stejně podrobným skutkovým závěrům.

Zpráva upozorňuje také na nábor zahraničních bojovníků

Vedle energetických útoků vyšetřovací komise popsala případy obchodování s lidmi v souvislosti s náborem zahraničních občanů do ruských ozbrojených sil.

Podle jejích zjištění byli někteří muži ze zahraničí lákáni prostřednictvím klamavých pracovních nabídek a následně nuceni nebo pod nátlakem přiměni podepisovat vojenské smlouvy.

Komise uvádí poznatky týkající se osob z 29 zemí. Řada takto naverbovaných mužů podle zprávy zemřela, zmizela nebo skončila v zajetí.

Blížící se zima zvyšuje obavy

Předseda vyšetřovací komise Erik Møse upozornil, že s příchodem dalšího chladného období ruské útoky opět zesílily.

Komise vyzvala k ukončení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a civilním objektům a zdůraznila nutnost dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Její nejnovější závěry představují další podklad pro případné budoucí vyšetřování odpovědnosti za zločiny spáchané během války na Ukrajině.

Český zpravodaj bude další vývoj a případné kroky mezinárodních justičních institucí sledovat.

Zdroje: Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tisková zpráva Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu ze dne 26. října 2026; OSN; Associated Press; Reuters.

Český zpravodaj | Zahraniční redakce