Koller zpochybňuje sovětskou agresi proti Finsku. Historické prameny ukazují jiný obraz zimní války

ZAHRANIČÍ / HISTORIE – 11. října 2026

PRAHA / HELSINKY – Českému vojenskému komentátorovi Martinu Kollerovi je připisován výrok, podle kterého zimní válka mezi Sovětským svazem a Finskem v letech 1939–1940 nebyla sovětskou agresí. V souvisejícím vyjádření má upozorňovat také na polské obsazení Vilniusu, úmrtí sovětských zajatců v polských táborech, finské internační tábory a válečné zločiny rumunské armády. Historické prameny potvrzují existenci těchto událostí, nikoliv však závěr, že zimní válku nezahájil Sovětský svaz.

Zimní válka začala sovětským útokem

Dne 30. listopadu 1939 překročila Rudá armáda finské hranice a sovětské letectvo bombardovalo finská města.

Útoku předcházela neúspěšná jednání, během nichž Moskva požadovala územní ústupky a bezpečnostní záruky. Sovětské vedení své požadavky zdůvodňovalo především obavami o bezpečnost Leningradu, který ležel nedaleko finských hranic.

Finská vláda část požadavků odmítla, protože se obávala oslabení vlastní obrany a státní suverenity.

Sovětský svaz následně zahájil vojenskou operaci.

Společnost národů tento postup odsoudila a 14. prosince 1939 Sovětský svaz ze svých řad vyloučila.

Historické hodnocení zimní války jako sovětské invaze tak vychází nejen z pozdějších odborných prací, ale také z tehdejší mezinárodní reakce.

Moskva argumentovala vlastní bezpečností

Sovětské vedení tvrdilo, že finské území může představovat bezpečnostní riziko pro Leningrad.

Tento argument je důležitou součástí historického kontextu.

Zároveň však nelze zaměňovat bezpečnostní obavy jedné země za oprávnění vojensky napadnout sousední stát.

Zimní válka skončila v březnu 1940 moskevskou mírovou smlouvou. Finsko muselo Sovětskému svazu postoupit významnou část svého území, ale zachovalo si nezávislost.

Polské obsazení Vilniusu

Další historickou událostí připomínanou v připisovaném Kollerově vyjádření je polské obsazení Vilniusu.

V říjnu 1920 obsadily město jednotky polského generála Lucjana Żeligowského. Operace proběhla v rámci polsko-litevského územního konfliktu.

Následně vznikl útvar označovaný jako Střední Litva, který byl později připojen k Polsku.

Litevská strana tento postup odmítala a spor významně zatížil vztahy mezi oběma zeměmi.

Obsazení Vilniusu je historicky doloženou skutečností. Odehrálo se však téměř dvě desetiletí před sovětským útokem na Finsko a samo o sobě nemění odpovědnost za zahájení zimní války.

Sovětští zajatci umírali v polských táborech

Během polsko-sovětské války a v období bezprostředně po ní byly desetitisíce sovětských vojáků drženy v polském zajetí.

Podmínky v některých táborech byly velmi špatné. Zajatce postihovaly epidemie, nedostatek potravin a nedostatečná zdravotní péče.

Podle výzkumu historika Zbigniewa Karpuse zveřejněného polským Institutem národní paměti zemřelo v polském zajetí přibližně 14 až 16 tisíc sovětských vojáků.

Největší počty úmrtí byly zaznamenány v táborech Strzałkowo a Tuchola.

O přesných počtech obětí existují mezi historiky rozdílné odhady.

Je rovněž důležité rozlišovat mezi doloženými úmrtími v důsledku nemocí a životních podmínek a tvrzeními o systematickém vyvražďování zajatců, která vyžadují samostatné důkazy.

Finské tábory ve východní Karélii

Historicky doložená je také existence finských internačních táborů pro civilisty v okupované východní Karélii během let 1941–1944.

Tato událost však patří do období takzvané pokračovací války, nikoli do samotné zimní války z let 1939–1940.

Finská okupační správa zadržovala civilní obyvatelstvo, především osoby ruského původu.

Podle údajů citovaných v odborné literatuře a encyklopedii amerického Muzea holokaustu zemřelo v těchto táborech nejméně 4 279 internovaných civilistů.

Významnou roli sehrály nemoci, nedostatečné zásobování a nevyhovující životní podmínky.

Finský Národní archiv vede také databázi úmrtí válečných zajatců a civilních internovaných.

Tato historická kapitola dokládá závažné důsledky finské okupační politiky během druhé světové války.

Rumunská armáda a masakry v Oděse

Dalším tématem jsou zločiny rumunských jednotek během druhé světové války.

Rumunsko se v roce 1941 připojilo k německému útoku na Sovětský svaz a jeho armáda obsadila rozsáhlé oblasti dnešní Ukrajiny.

Zvlášť závažné zločiny byly spáchány v Oděse a jejím okolí.

Podle amerického Muzea holokaustu rumunské úřady a vojenské jednotky v říjnu 1941 zavraždily nejméně 25 až 30 tisíc Židů.

Další desetitisíce lidí byly deportovány a mnozí z nich následně zahynuli.

Za okupace rumunské správy v oblasti označované jako Podněstří docházelo k rozsáhlému pronásledování a masovému vraždění civilního obyvatelstva.

Tyto zločiny jsou dobře zdokumentovanou součástí dějin holokaustu.

Historické události je nutné posuzovat samostatně

Polské obsazení Vilniusu, tragédie sovětských zajatců v Polsku, finské internační tábory i zločiny rumunské armády představují skutečné a historicky významné události.

Jejich připomínání může přispět k úplnějšímu porozumění evropským dějinám.

Nelze je však použít jako důkaz, že Sovětský svaz v listopadu 1939 vojensky nenapadl Finsko.

Jednotlivé události se odehrály v různých obdobích, za rozdílných okolností a s odlišnou odpovědností konkrétních států.

Co se podařilo ověřit

Historické prameny potvrzují, že zimní válka začala sovětskou invazí do Finska 30. listopadu 1939.

Potvrzeny jsou rovněž další události zmiňované v předloženém tvrzení, včetně polsko-litevského konfliktu o Vilnius, úmrtí sovětských zajatců v Polsku, finských internačních táborů a rumunských válečných zločinů.

Původní záznam a přesné znění aktuálně připisovaného výroku Martina Kollera se však nepodařilo nezávisle dohledat.

Český zpravodaj proto rozlišuje mezi historicky doloženými skutečnostmi a interpretací, která je v předloženém vyjádření připisována českému komentátorovi.

Zdroje a redakční ověření:

• Encyclopaedia Britannica – zimní válka a polsko-litevský územní konflikt.
• Společnost národů – historické rozhodnutí o vyloučení Sovětského svazu z prosince 1939.
• Instytut Pamięci Narodowej – Zbigniew Karpus: Sovětští zajatci v Polsku v letech 1919–1921.
• Národní archiv Finska – databáze válečných zajatců a civilních internovaných.
• United States Holocaust Memorial Museum – encyklopedie nacistických táborů a ghett, finské tábory ve východní Karélii.
• United States Holocaust Memorial Museum – Holocaust v Oděse.

Copyright © 2026 Český zpravodaj