Jednání Putina s Witkoffem a Kushnerem skončila. Kreml otevřel otázku území, bezpečnosti i humanitární mise

V Moskvě skončilo přibližně dvouapůlhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Rozhovory navázaly na předchozí schůzky Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Dhabí. Diskutovalo se o územních požadavcích, bezpečnostních zárukách a zapojení evropských zemí. Putin zároveň navrhl humanitární operaci v ukrajinské Kosťantynivce. Žádný zásadní průlom směrem k mírové dohodě zatím oznámen nebyl.

MOSKVA – 12. listopadu 2026

V moskevském Kremlu skončilo ve čtvrtek jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Schůzka trvala přibližně dvě a půl hodiny. Po jejím skončení američtí představitelé opustili Kreml.

Jednání navázalo na dvoudenní rozhovory ruské, ukrajinské a americké delegace v Abú Dhabí, které přinesly předběžnou dohodu o další výměně válečných zajatců, ale nikoli zásadní průlom v otázkách ukončení války.

Územní otázka zůstává hlavní překážkou

Jedním z nejdůležitějších témat jednání byla budoucnost ukrajinských území okupovaných Ruskem.

Moskva nadále požaduje územní ústupky, zejména v oblasti Donbasu. Ukrajinská vláda odmítá vzdát se území, která jsou mezinárodně uznávána jako součást Ukrajiny.

Američtí vyjednavači se pokoušejí najít prostor pro kompromis, ale dosud nebylo oznámeno řešení, na kterém by se obě válčící strany shodly.

Putin odmítá zahraniční vojáky na Ukrajině

Ruský prezident během schůzky zopakoval svůj nesouhlas s případným rozmístěním zahraničních vojenských jednotek na ukrajinském území.

Podle Putina by přítomnost zahraničních vojáků představovala hrozbu pro bezpečnost Ruska.

Evropské státy naproti tomu diskutují o různých formách bezpečnostních záruk, které by mohly Ukrajinu chránit před obnovením bojů po případném uzavření příměří.

Podoba těchto opatření zatím nebyla definitivně dohodnuta.

Zapojení Evropy do mírových rozhovorů

Další část jednání se týkala role evropských zemí v diplomatickém procesu.

Američtí vyjednavači chtějí vytvořit širší formát rozhovorů, v němž by měli zastoupení také Evropané.

Putin vyzval Washington, aby s evropskými partnery projednal jejich postoje a očekávání.

Mezi Moskvou a evropskými státy však nadále existují zásadní rozdíly ohledně sankcí, bezpečnostního uspořádání i přítomnosti zahraničních jednotek na Ukrajině.

Putin navrhl humanitární misi v Kosťantynivce

Ruský prezident během schůzky předložil také návrh na společnou humanitární operaci v ukrajinském městě Kosťantynivka v Doněcké oblasti.

Podle Putina by se mohla uskutečnit obdobná akce jako dřívější humanitární operace v Oleškách v Chersonské oblasti.

Ruský prezident tvrdil, že se v Kosťantynivce nachází přibližně 400 až 500 civilistů a že Moskva je připravena zajistit bezpečnost případné mise.

Současně uvedl, že by ruská strana potřebovala přibližně pět dní na odminování přístupových tras.

Putin při tomto vystoupení označil město za území kontrolované ruskými silami.

Kontrola nad městem je však předmětem sporu a ruské tvrzení nelze považovat za nezávisle potvrzený stav.

Není ani potvrzeno, že Ukrajina s navrženou operací souhlasila nebo že již existuje dohoda o jejím provedení.

Humanitární návrh zatím není dohodou

Případná evakuace civilistů z bojové oblasti by vyžadovala bezpečnostní koordinaci a souhlas příslušných stran.

Samotné oznámení ruského návrhu neznamená, že vznikl bezpečný humanitární koridor nebo že bude možné misi bezprostředně zahájit.

Nezávislé potvrzení počtu civilistů, které Putin uvedl, zatím není k dispozici.

Američtí vyjednavači pokračují za Zelenským

Po skončení schůzky v Moskvě mají Witkoff a Kushner pokračovat do irského Dublinu, kde se mají setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americká delegace má ukrajinské straně předat výsledky rozhovorů s Putinem a projednat možnosti dalšího diplomatického postupu.

Washington tak pokračuje v jednáních s oběma stranami konfliktu.

Příměří ani mírová dohoda zatím oznámeny nebyly

Dosavadní diplomatické rozhovory přinesly dílčí posun zejména v otázce připravované výměny válečných zajatců.

Zásadní překážky však přetrvávají.

Jde především o územní požadavky Ruska, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, případnou přítomnost zahraničních vojenských jednotek a zapojení evropských zemí.

Výsledkem dnešní schůzky není veřejně oznámená mírová dohoda. Další vývoj bude záviset na navazujících rozhovorech amerických vyjednavačů s ukrajinským vedením a na ochotě obou válčících stran přistoupit na konkrétní kompromisy.

Český zpravodaj bude sledovat další diplomatická jednání i případnou reakci Kyjeva na ruský humanitární návrh.