EvropaZe zahraničí

Evropou prochází vlna protestů. Statisíce lidí demonstrovaly proti drahotě, vládním opatřením i nedostupnému bydlení

EVROPA – 26. října 2026 – Několik evropských zemí zažilo během října rozsáhlé demonstrace. Ve Francii vyšly do ulic statisíce lidí, v Itálii a Albánii došlo ke střetům s policií a ve Španělsku se tisíce občanů postavily za ochranu důchodů. Protesty se odehrávaly také v Belgii a Portugalsku. Přestože mají jednotlivá hnutí rozdílné požadavky, často je spojuje nespokojenost s rostoucími životními náklady a fungováním veřejných institucí.

Francie: Až 800 tisíc demonstrantů podle odborů

Největší z posledních protestních akcí proběhly v sobotu 24. října ve Francii.

Podle ministerstva vnitra se demonstrací po celé zemi zúčastnilo přibližně 410 000 lidí. Odborová centrála CGT však odhadla účast na zhruba 800 000.

Samotná Paříž zaznamenala podle úřadů přibližně 110 000 demonstrantů.

Protestující požadovali dostupnější bydlení, vyšší kupní sílu, lepší podmínky ve školství a zachování kvalitních veřejných služeb.

Francouzské bezpečnostní složky nasadily přibližně 70 000 policistů a četníků. Přesto se v některých městech odehrály střety mezi demonstranty a policií.

Organizátoři vyzvali k dalším protestům a celostátní stávce plánované na 5. listopadu.

Itálie: Demonstrace proti drahotě i válkám

V Itálii se 24. října protestovalo v Římě, Miláně, Turíně, Boloni a dalších městech.

Demonstranti kritizovali rostoucí životní náklady, nízké mzdy, vládní politiku a vojenské výdaje.

Střety s policií byly zaznamenány zejména v Turíně, Římě a Boloni. Milánské demonstrace podle agentury Reuters proběhly převážně pokojně.

Italské úřady po násilnostech z předchozího víkendu posílily bezpečnostní opatření a do některých měst nasadily také vojáky.

Albánie: V Tiraně hořely vstupy do vládních budov

Výrazně vyhrocenou situaci zažívá Albánie.

V sobotu 24. října se v hlavním městě Tiraně střetli protivládní demonstranti s policií. Někteří účastníci házeli kameny a pyrotechniku, další zapalovali předměty u státních budov.

Požáry zasáhly mimo jiné vstupy do budov ministerstva zemědělství a dalších úřadů.

Policie použila slzný plyn, vodní děla a podle agentury Reuters také gumové projektily.

Protesty vedou především studenti, kteří požadují lepší podmínky ve vzdělávání, pracovní příležitosti a důslednější boj proti korupci. Část demonstrantů vyzývá premiéra Ediho Ramu k rezignaci.

Španělsko: Tisíce lidí bránily důchodový systém

V Madridu se 24. října uskutečnila demonstrace na podporu veřejného důchodového systému.

Podle úřadů se jí zúčastnilo přibližně 25 000 lidí, zatímco organizátoři uváděli kolem 50 000.

Účastníci požadovali zachování důchodů navázaných na inflaci, důstojné příjmy seniorů a ochranu systému před oslabováním či privatizací.

Protest proběhl převážně pokojně.

Portugalsko: Protesty kvůli cenám bydlení

V portugalském Lisabonu pokračovaly protesty proti nedostupnému bydlení.

Aktivisté upozorňují na prudký růst cen nemovitostí a nájmů, který dopadá zejména na mladé lidi a domácnosti s nižšími příjmy.

V noci na 25. října policie vyklidila protestní tábor v centru Lisabonu. Při zásahu došlo k zadržení několika lidí a byla hlášena lehká zranění.

Belgie a další evropské země

Sociální protesty a demonstrace se během října konaly rovněž v Belgii a dalších evropských zemích.

Jejich požadavky se však liší. Vedle cen energií a bydlení se objevují otázky veřejných výdajů, pracovních podmínek, školství a vládních reforem.

Samostatnou kapitolu představuje Srbsko, kde studentské hnutí dlouhodobě vystupuje proti korupci a požaduje politické změny. Tamní události proto nelze jednoduše považovat za součást jediné evropské protestní kampaně.

Má Evropa společný problém?

Protestní akce ukazují, že ekonomické a sociální otázky představují pro řadu evropských společností významné téma.

Drahé bydlení, náklady na energie, tlak na veřejné služby a obavy o životní úroveň patří mezi opakující se požadavky demonstrantů.

Zároveň však není správné všechny události spojovat do jednoho hnutí. Protesty ve Francii, Itálii, Albánii či Španělsku mají vlastní organizátory, politické souvislosti a konkrétní cíle.

Pro evropské vlády představují především výzvu, jak reagovat na sociální nespokojenost, chránit právo na pokojné shromažďování a současně zabránit násilí.

Český zpravodaj | Zahraničí / Evropa / Protesty

Zdroje: Reuters, Associated Press, AFP, Le Monde, Euronews, El País a albánská RTSH; 24.–26. října 2026.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Po odeslání komentáře vám pošleme potvrzovací odkaz na uvedený e-mail. Až po potvrzení může být komentář zveřejněn.