Evropa hledá vyjednavače pro jednání s Putinem. Ve hře je i finský prezident Stubb

BRUSEL / OSLO / PETROHRAD – 22. října 2026 – Evropské státy hledají způsob, jak zajistit přímé zastoupení svých zájmů při případných mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle informací serveru POLITICO se mezi evropskými diplomaty diskutuje o možném společném vyjednavači, který by dokázal komunikovat s Moskvou i Washingtonem. Mezi zmiňovanými osobnostmi jsou předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a finský prezident Alexander Stubb.

Žádný společný evropský vyjednavač však dosud nebyl oficiálně jmenován.

Obavy z jednání bez evropské účasti

Debata o evropském zastoupení zesílila po další diplomatické cestě amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Ruska.

Witkoff se 21. října v Petrohradu setkal s Vladimirem Putinem. Jejich rozhovory trvaly přibližně tři hodiny a týkaly se možného obnovení jednání o ukončení války na Ukrajině i dalších témat americko-ruských vztahů.

Evropští představitelé se podle informací POLITICO a Financial Times obávají, že by Spojené státy mohly s Ruskem vyjednat základní parametry budoucí dohody bez dostatečné účasti evropských partnerů.

Takový postup by mohl ovlivnit nejen budoucnost Ukrajiny, ale také evropskou bezpečnost, sankční politiku a podmínky poválečné obnovy.

Zatím však není doloženo, že by Washington uzavřel s Moskvou mírovou dohodu bez účasti Kyjeva nebo evropských států.

POLITICO: Evropští diplomaté diskutují o společném zástupci

Server POLITICO ve zprávě z 21. října uvedl, že mezi evropskými vládami sílí přesvědčení o potřebě vybrat osobnost schopnou jednat přímo s Putinem.

Reportáž se opírá mimo jiné o vyjádření diplomatů, kteří kvůli citlivosti rozhovorů vystupují anonymně.

Jeden z nich upozornil, že Evropská unie nemůže k případnému jednání vyslat několik představitelů současně, pokud mají všichni vystupovat jako její hlavní zástupci.

Podle tohoto pohledu by rozhodující nemělo být institucionální postavení kandidáta, ale jeho schopnost dosáhnout skutečného diplomatického kontaktu.

Jde ovšem o názory oslovených diplomatů, nikoli o oficiální rozhodnutí Evropské rady nebo Evropské komise.

Alexander Stubb: zkušenosti s Ruskem i kontakty ve Washingtonu

Jedním ze zmiňovaných kandidátů je finský prezident Alexander Stubb.

Finsko sdílí s Ruskem přibližně 1 300 kilometrů dlouhou hranici a má rozsáhlé zkušenosti s bezpečnostní politikou vůči Moskvě.

Stubb navíc udržuje pracovní kontakty s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Podle diplomatů citovaných POLITICO by právě kombinace zkušeností s Ruskem a vztahů s Washingtonem mohla být pro případná jednání důležitá.

Finský prezident se 20. října zúčastnil konzultací v Oslu společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, norským premiérem Jonasem Gahrem Størem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem.

Stubbova účast na těchto rozhovorech je potvrzená. Jeho případné pověření zastupováním celé Evropy však potvrzeno není.

Ursula von der Leyenová: Evropská komise už je u jednacího stolu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představuje další osobnost zmiňovanou v diplomatických úvahách.

Komise má významnou roli při evropské hospodářské pomoci Ukrajině, sankční politice a přípravě poválečné obnovy.

Von der Leyenová také v minulosti vedla přímá jednání s Donaldem Trumpem o obchodních vztazích.

Evropská komise byla zastoupena rovněž na konzultacích v Oslu.

To však neznamená, že by její předsedkyně dostala mandát osobně vyjednávat s Putinem.

Případné společné zastupování členských států by vyžadovalo odpovídající politickou shodu.

António Costa: předseda Evropské rady jako možný prostředník

Další zvažovanou osobností je António Costa, předseda Evropské rady.

Jeho funkce spočívá mimo jiné v koordinaci jednání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie.

POLITICO připomíná, že Costa již prostřednictvím svého úřadu otevřel komunikační kanál směrem ke Kremlu.

Z institucionálního hlediska by proto mohl vystupovat jako představitel společného postoje evropských lídrů.

Ani v jeho případě však nebylo oznámeno formální pověření k přímým rozhovorům s ruským prezidentem.

Kaja Kallasová: diplomatická funkce, ale složité vztahy s Moskvou

Mezi zmiňovanými jmény je také Kaja Kallasová, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Její úřad odpovídá za koordinaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.

Kallasová dlouhodobě prosazuje podporu Ukrajiny a tvrdý postup vůči ruské agresi.

Právě její dosavadní postoje však podle některých diplomatů komplikují možnost, že by ji Kreml přijal jako přímou vyjednavačku.

Nejde o oficiální odmítnutí její kandidatury ze strany Evropské unie, ale o hodnocení diplomatické průchodnosti případného jednání.

Petr Pavel: Putin odmítá jednat s představiteli EU

Do diskuse vstoupil také český prezident Petr Pavel.

V rozhovoru poskytnutém 20. října mezinárodní novinářské síti Axel Springer Global Reporters’ Network, jejíž součástí je POLITICO, upozornil, že Vladimir Putin Evropskou unii nepovažuje za partnera, s nímž by chtěl jednat přímo.

Pavel zmínil, že Putin nekomunikuje s Ursulou von der Leyenovou ani Kajou Kallasovou a přerušil také kontakty s některými dalšími evropskými představiteli včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Toto vyjádření vysvětluje jednu z hlavních překážek evropské diplomacie: případný vyjednavač musí mít nejen důvěru evropských vlád, ale také reálnou možnost komunikovat s ruskou stranou.

Český prezident současně 21. října při návštěvě Berlína po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem varoval, že zastavení podpory Ukrajiny by Rusko dále povzbudilo.

Obě vyjádření souvisejí s evropskou debatou o bezpečnosti, ale druhé z nich nebylo oznámením konkrétního kandidáta na vyjednavače.

Evropská komise potvrdila účast na přípravných jednáních

Na tiskovém brífinku Evropské komise 21. října mluvčí Paula Pinho potvrdila, že se zástupci Komise zúčastnili předchozích konzultací v Oslu.

Hlavními tématy byly územní otázky, bezpečnostní záruky a poválečná prosperita Ukrajiny.

Podle Komise bylo cílem také zjistit, zda existují předpoklady pro přechod k třístranným nebo širším jednáním, kterých by se účastnily Ukrajina a Rusko.

Evropská komise zároveň očekávala, že ji americká delegace po návratu z Ruska seznámí s výsledky Witkoffových rozhovorů.

Tato vyjádření potvrzují zapojení evropských institucí do diplomatických konzultací.

Nepotvrzují však vznik nové evropské vyjednávací funkce ani konkrétní personální nominaci.

Rusko připouští další jednání v listopadu

Po středečním setkání Putina s Witkoffem uvedl poradce Kremlu Jurij Ušakov, že Moskva je v zásadě připravena obnovit rozhovory s Ukrajinou a Spojenými státy.

Další kolo by se mohlo uskutečnit v listopadu.

Podle ruské strany by se mělo zaměřit na budoucí bezpečnostní uspořádání pro Rusko a Ukrajinu.

Ušakov zároveň hodnotil některé nové ukrajinské a evropské návrhy jako málo přínosné pro dosažení dohody.

Rozhovory v Petrohradu tak nepřinesly oznámení o příměří ani mírové smlouvě.

Zůstává rovněž nejasné, na jaké úrovni by se případná listopadová jednání uskutečnila a zda by se jich přímo účastnili evropští představitelé.

Evropa prosazuje postupná jednání

Podle Financial Times evropští představitelé během konzultací prosazovali postup, při kterém by se nejprve jednalo na technické úrovni.

Pracovní skupiny by mohly řešit jednotlivé sporné oblasti, například bezpečnostní záruky, územní otázky nebo poválečnou obnovu.

Teprve následně by mohlo dojít k jednání nejvyšších politických představitelů.

Takový přístup má podle jeho zastánců umožnit připravit konkrétní návrhy dříve, než budou politici rozhodovat o konečné podobě dohody.

Zda tento postup přijmou také Spojené státy, Rusko a Ukrajina, zatím není jasné.

Kdo bude zastupovat Evropu, zůstává otevřené

Debata o evropském vyjednavači odráží širší otázku, jakou roli bude mít Evropská unie při rozhodování o bezpečnostním uspořádání po skončení války.

Evropské státy poskytují Ukrajině rozsáhlou vojenskou, finanční a humanitární podporu a případná mírová dohoda by měla přímé důsledky pro jejich bezpečnost.

Současně však není jisté, zda bude možné vytvořit společný vyjednávací mandát přijatelný pro všechny členské státy.

K 22. říjnu 2026 je potvrzené zapojení evropských představitelů do přípravných konzultací a pokračování americko-ruských diplomatických kontaktů.

Nepotvrzené zůstává jmenování společného evropského vyjednavače, jeho případná přímá účast na rozhovorech s Putinem i konečná podoba listopadových jednání.

Evropa se proto zatím nachází ve fázi hledání diplomatického zastoupení, nikoli před uzavřením hotové mírové dohody.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: POLITICO, Reuters, Associated Press, Financial Times, Evropská komise, Česká tisková kancelář.