EU zvažuje omezení jednomyslnosti. Slovensko by v některých otázkách mohlo ztratit možnost veta

🇪🇺🇸🇰 ZAHRANIČÍ | EVROPSKÁ UNIE / SLOVENSKO – Evropská unie hledá způsob, jak před plánovaným rozšířením o další státy omezit situace, kdy může jediná země zablokovat rozhodnutí celé sedmadvacítky. Evropská komise proto prosazuje širší využívání hlasování kvalifikovanou většinou. Změny by se mohly týkat například některých zahraničněpolitických rozhodnutí či sankcí. Slovensko ale v tuto chvíli o své právo veta nepřišlo a Evropská komise mu ho nemůže jednostranně odebrat.

Unie se připravuje na další rozšíření

Debata souvisí především s možností dalšího rozšíření Evropské unie.

Mezi kandidátské země patří například Ukrajina, Moldavsko, Černá Hora či Albánie. Pokud by Unie měla v budoucnu více než třicet členů, současný systém jednomyslného rozhodování by podle zastánců reformy mohl stále častěji komplikovat přijímání společných rozhodnutí.

Reuters na konci září informoval o návrhu Evropské komise, který počítá s novými ochrannými mechanismy pro rozšířenou EU a současně podporuje větší využívání kvalifikované většiny, zejména například při rozhodování o sankcích. (Reuters)

Co by se změnilo

V oblastech, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, má každý členský stát mimořádně silnou pozici. Nesouhlas jediné vlády může některé rozhodnutí zastavit.

Při hlasování kvalifikovanou většinou takové individuální veto neexistuje. Rozhodnutí může být přijato i přes nesouhlas některých členských zemí.

Právě větší využívání tohoto způsobu hlasování patří mezi možnosti, o nichž evropské instituce dlouhodobě diskutují.

Evropský parlament už v roce 2023 vyzýval k využívání takzvaných passerelle neboli překlenovacích klauzulí například v některých otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, energetiky a zdanění. (Evropský parlament)

Slovensko však o veto nyní nepřichází

Tady je důležitý rozdíl mezi politickým návrhem a platnými pravidly.

Evropská komise nemůže jednoduše rozhodnout, že Slovensko, Česko nebo jiný členský stát přestane mít právo veta.

Lisabonská smlouva sice obsahuje takzvané passerelle klauzule, které za určitých okolností umožňují přejít od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou, jejich aktivace však podléhá přesně stanoveným podmínkám.

Podle článku 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii musí obecný přechod schválit Evropská rada jednomyslně a souhlas musí dát také Evropský parlament.

Navíc je návrh předložen národním parlamentům. Pokud některý z nich během šesti měsíců vysloví nesouhlas, obecnou passerelle klauzuli tím zablokuje. (EUR-Lex)

To znamená, že při využití tohoto obecného mechanismu by změnu nemohl Brusel Slovensku jednoduše nařídit proti jeho vůli.

Existují ale i zvláštní překlenovací klauzule

Evropské smlouvy obsahují vedle obecné klauzule také několik specifických mechanismů pro konkrétní oblasti.

Patří mezi ně například společná zahraniční a bezpečnostní politika, některé otázky sociální politiky, životního prostředí, rodinného práva, víceletého finančního rámce nebo posílené spolupráce.

Podmínky jejich aktivace se mohou od obecného mechanismu lišit. (EUR-Lex)

Proto nelze otázku „zrušení veta“ posuzovat jako jednu jednoduchou změnu platnou automaticky pro všechny oblasti politiky EU.

Obrana má důležitou výjimku

Zvlášť opatrně je třeba zacházet s tvrzením, že by obecná passerelle klauzule umožnila jednoduše zrušit jednomyslnost také v otázkách obrany.

Článek 48 odst. 7 Smlouvy o EU výslovně stanoví, že obecný mechanismus přechodu ke kvalifikované většině se nevztahuje na rozhodnutí s vojenskými důsledky ani na rozhodnutí v oblasti obrany. (EUR-Lex)

Debata o efektivnějším rozhodování v bezpečnostní politice tedy existuje, ale tvrzení, že prostřednictvím obecné passerelle klauzule lze jednoduše odstranit veto také u vojenských a obranných rozhodnutí, by nebylo přesné.

Nové členské státy mohou dostat zvláštní podmínky

Další část připravovaných změn se týká zemí, které do Evropské unie teprve vstoupí.

Podle návrhu popsaného agenturou Reuters by budoucí členové mohli přijmout dočasný politický závazek, že po určitou dobu nebudou vetovat rozhodnutí, na nichž existuje shoda ostatních států.

Komise rovněž zvažuje mechanismy, které by umožnily reagovat na případný ústup nového člena od demokratických a právních standardů.

Mezi diskutovanými možnostmi jsou finanční sankce nebo možnost pozastavit některá členská práva.

Jde však stále o připravované návrhy pro budoucí rozšíření, nikoli o dnes platná pravidla pro Slovensko, Česko nebo ostatní současné členy EU. (Reuters)

Spor je především o rovnováhu mezi akceschopností a vlivem států

Zastánci kvalifikované většiny argumentují tím, že Unie s více než třiceti členy by při rozsáhlém zachování jednomyslnosti mohla mít problém rychle reagovat například na mezinárodní krize.

Odpůrci oslabování jednomyslnosti naopak upozorňují, že právo veta představuje významnou ochranu národních zájmů, zejména pro malé a středně velké členské země.

Právě hledání rovnováhy mezi schopností EU přijímat rozhodnutí a zachováním vlivu jednotlivých států bude jedním z hlavních sporů při přípravě Unie na další rozšíření.

Co to znamená pro Slovensko

Slovensko dnes své právo veta v oblastech vyžadujících jednomyslnost nadále má.

Pokud by však členské státy v budoucnu schválily přechod některých konkrétních oblastí ke kvalifikované většině, Slovensko by po takové změně již v těchto otázkách nemohlo samo rozhodnutí ostatních států zablokovat.

Stejná pravidla by se týkala také České republiky a ostatních členů EU.

Nejde tedy o plán zaměřený výhradně proti Slovensku. Jde o širší debatu o způsobu rozhodování celé Evropské unie před jejím případným dalším rozšířením.

Ověřeno

Ano: Evropská komise připravuje návrhy, které počítají s širším využíváním kvalifikované většiny a s novými pravidly pro budoucí členy EU. (Reuters)

Ano: Evropské smlouvy již dnes obsahují passerelle klauzule umožňující za stanovených podmínek přejít od jednomyslnosti ke kvalifikované většině. (EUR-Lex)

Ne: Slovensko v současnosti o právo veta nepřišlo a Evropská komise mu ho nemůže sama jednostranně odebrat.

Důležitá podmínka: Obecnou passerelle klauzuli podle článku 48 odst. 7 musí Evropská rada schválit jednomyslně, souhlasí s ní Evropský parlament a národní parlament může během šesti měsíců vznést námitku. (EUR-Lex)

Výjimka: Obecná passerelle klauzule se nevztahuje na rozhodnutí s vojenskými důsledky ani na oblast obrany. (EUR-Lex)

Zdroje: Reuters, EUR-Lex, Evropský parlament

Copyright © 2026 Český zpravodaj