ECB zvažuje další zvýšení úrokových sazeb. Inflace v eurozóně vystoupala na 3,8 procenta

FRANKFURT NAD MOHANEM – Evropská centrální banka může v závěru letošního roku znovu zvýšit úrokové sazby. Inflace v eurozóně totiž v září dosáhla 3,8 procenta, tedy téměř dvojnásobku dvouprocentního cíle ECB. Podle čtvrtečních informací agentury Reuters představují největší riziko rostoucí ceny energií a pokračující ozbrojené konflikty. Představitelé banky však současně upozorňují, že o dalším zvýšení sazeb zatím nebylo rozhodnuto.

Inflace je téměř dvojnásobná oproti cíli

Spotřebitelské ceny v zemích platících eurem vzrostly v září meziročně o 3,8 procenta.

Hlavním důvodem je zdražování energií, které souvisí především s konfliktem na Blízkém východě a napětím na světových trzích.

Evropská centrální banka se dlouhodobě snaží udržovat inflaci na úrovni dvou procent. Současný vývoj proto vyvolává otázky, zda již provedená zvýšení úrokových sazeb postačují.

ECB letos sazby zvýšila dvakrát. Její depozitní sazba nyní činí 2,50 procenta.

Slovinský guvernér varuje před dalšími riziky

Člen Rady guvernérů ECB a šéf slovinské centrální banky Primož Dolenc v rozhovoru pro Reuters uvedl, že přetrvávající inflační rizika mohou vyžadovat přísnější měnovou politiku.

Upozornil především na pokračující konflikty na Blízkém východě a Ukrajině, které mohou dále ovlivňovat ceny energií.

Dalším problémem jsou nízké zásoby zemního plynu před nadcházející zimou. Případné další zdražení plynu by se mohlo rychle promítnout do účtů domácností a nákladů podniků.

Dolenc rovněž upozornil na riziko růstu cen potravin v důsledku vysokých výrobních nákladů, sucha a klimatického jevu El Niño.

ECB zatím nechce rozhodnutí uspěchat

Navzdory zvýšené inflaci se mezi evropskými centrálními bankéři objevují také důvody k opatrnosti.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, zůstává relativně stabilní.

Zdražování energií se podle dosavadních údajů výrazněji nepřeneslo do mezd ani do cen ostatních služeb a výrobků.

To je pro ECB důležitý signál. Pokud by totiž zaměstnanci požadovali výrazně vyšší mzdy a firmy následně dále zdražovaly, mohlo by se inflační období prodloužit.

Dolenc proto zdůraznil, že další rozhodování musí vycházet z aktuálních ekonomických údajů.

Ekonomové očekávají zvýšení sazeb v prosinci

Agentura Reuters ve čtvrtek zveřejnila také výsledky průzkumu mezi 73 ekonomy.

Z nich 70 očekává, že ECB na zasedání 29. října ponechá depozitní sazbu na současných 2,50 procenta.

Naopak 64 ze 73 oslovených ekonomů předpokládá zvýšení sazby v prosinci.

Nejčastější prognóza počítá se zvýšením o čtvrt procentního bodu, tedy na 2,75 procenta.

Jde však o očekávání analytiků, nikoli o oznámené rozhodnutí Evropské centrální banky.

Evropská ekonomika zatím odolává

Navzdory drahým energiím vykazuje hospodářství eurozóny určitou odolnost.

Ve druhém čtvrtletí rostlo nejrychlejším tempem za poslední čtyři roky. K růstu přispěly zejména spotřeba domácností a sektor služeb.

Vyšší úrokové sazby ale mohou postupně omezovat investice a zdražovat financování podniků i domácností.

ECB proto musí hledat rovnováhu mezi omezením inflace a rizikem zpomalení hospodářského růstu.

Jaký dopad to může mít na Českou republiku?

Česká republika není členem eurozóny a o domácích základních úrokových sazbách rozhoduje Česká národní banka.

Případné zvýšení sazeb ECB proto automaticky neznamená zdražení českých hypoték nebo spotřebitelských úvěrů.

Rozhodnutí evropské centrální banky však může nepřímo ovlivnit kurz koruny vůči euru, podmínky financování evropských podniků a poptávku po českém exportu.

Významný je zejména vývoj německé ekonomiky, na kterou je český průmysl úzce navázán.

Rozhodující budou další měsíce

Příští zasedání ECB je naplánováno na 29. října. Podle převládajících očekávání by na něm měly sazby zůstat beze změny.

Pozornost se proto přesouvá především k prosinci, kdy by mohlo přijít další zpřísnění měnové politiky.

Rozhodující budou nové údaje o inflaci, cenách energií a vývoji evropského hospodářství.

Zdroje a ověření:

• Reuters, 8. října 2026 – rozhovor s Primožem Dolencem o inflačních rizicích.
• Reuters, 8. října 2026 – průzkum 73 ekonomů k očekávanému vývoji sazeb ECB.
• Reuters, 8. října 2026 – vyjádření dalších představitelů ECB a záznam ze zářijového jednání banky.

Copyright © 2026 Český zpravodaj