Drulák ostře kritizuje Českou televizi. Vítá zrušení poplatků a očekává přísnější kontrolu hospodaření

PRAHA – 28. října 2026

Politolog a bývalý diplomat Petr Drulák se ostře vyjádřil k financování České televize a Českého rozhlasu. Ve svém vystoupení z 27. října podpořil vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, které označuje za přežitek minulosti. Zároveň zpochybnil kvalitu zpravodajství České televize a upozornil na možnost širší kontroly jejího hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem. Jeho kritická hodnocení však nejsou důkazem nezákonného nakládání s veřejnými prostředky.

Drulák označuje poplatky za nespravedlivé

Ve vysílání pořadu Nalevo s Petrem Drulákem, zveřejněném 27. října 2026, bývalý diplomat podpořil plán vládní koalice na nahrazení koncesionářských poplatků financováním ze státního rozpočtu.

Dosavadní systém přirovnal k historické dani z hlavy. Argumentoval tím, že povinná platba není přímo odstupňována podle příjmů nebo majetku domácnosti.

Podle Druláka je spravedlivější, aby veřejnoprávní instituce získávaly prostředky ze státního rozpočtu.

Jeho argumentace vychází z přesvědčení, že občané nemají být nuceni přímo platit za mediální služby, které nevyužívají nebo s jejichž obsahem nesouhlasí.

Odpůrci této změny naopak upozorňují, že samostatné poplatkové financování pomáhá omezovat přímou závislost veřejnoprávních médií na každoročních politických rozhodnutích.

Ostrá kritika zpravodajství České televize

Drulák se neomezil pouze na otázku financování. Českou televizi označil za hlavní dezinformační médium v České republice.

Jde o jeho vlastní hodnotící tvrzení, nikoli o závěr nezávislého kontrolního orgánu nebo doložené komplexní analýzy českého mediálního prostředí.

Ve svém vystoupení také kritizoval fungování zpravodajství a publicistiky České televize. V následném rozhovoru pro iportaL24 uvedl, že samotná změna financování nestačí a že by měla následovat hlubší reforma instituce.

Drulák současně vyslovil závažná podezření ohledně ekonomických vztahů spojených s Českou televizí.

Tato obvinění však v dostupných podkladech nedoložil konkrétním aktuálním kontrolním nálezem, který by prokazoval nezákonné jednání.

NKÚ a kontrola miliardového hospodaření

Jedním z hlavních bodů Drulákova vystoupení byla otázka kontroly finančních prostředků České televize.

Upozornil, že při financování ze státního rozpočtu by mohla být otevřena cesta k širšímu prověřování hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem.

Současně kritizoval dosavadní kontrolní mechanismy, které podle něj nepostačují k důkladnému prověření instituce hospodařící s miliardami korun.

Je však nutné rozlišovat mezi politickým návrhem a platnou zákonnou pravomocí.

Samotné převedení financování na státní rozpočet automaticky neznamená, že NKÚ získá neomezenou kontrolní pravomoc nad veškerou činností České televize.

Rozsah kontroly musí odpovídat příslušným právním předpisům a případným legislativním změnám.

Stejně tak není doloženo, že by NKÚ již provedl kontrolu potvrzující Drulákova podezření.

Česká televize varuje před dopady návrhu

Vedení České televize reagovalo na způsob projednávání vládní předlohy již 23. října.

Generální ředitel Hynek Chudárek a vrcholný management upozornili na rychlost legislativního postupu a požadovali plnohodnotnou odbornou diskusi.

Podle vedení instituce by plánované snížení příjmů mohlo zásadně zasáhnout výrobu pořadů, vysílání i zaměstnanost.

Česká televize zároveň dlouhodobě obhajuje poplatkový model jako způsob zajištění stabilního a politicky nezávislého financování.

Tato vyjádření dokládají nesouhlas s navrženým způsobem změny financování. Sama o sobě však nepotvrzují Drulákovo tvrzení, že vedení televize reaguje ze strachu před odhalením finančních nesrovnalostí.

Sněmovna návrh posunula do další fáze

Poslanecká sněmovna v sobotu 24. října 2026 dokončila první čtení návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.

Opozice neuspěla s požadavkem na zamítnutí předlohy ani s jejím vrácením vládě k přepracování.

Návrh proto pokračuje do další fáze legislativního procesu.

Podle předlohy by Česká televize měla v roce 2027 získat ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun.

Pro Českou televizi by to znamenalo zhruba o miliardu korun méně oproti letošnímu plánovanému výběru poplatků. Český rozhlas by měl dostat přibližně o 400 milionů korun méně.

K 28. říjnu však poplatky zrušeny nebyly. Návrh musí projít zbývajícími legislativními kroky.

Kontrola hospodaření a nezávislost médií nejsou protiklady

Debata o veřejnoprávních médiích zahrnuje dvě samostatné otázky: jak zajistit jejich finanční odpovědnost a jak ochránit jejich redakční nezávislost.

Požadavek na transparentní kontrolu hospodaření je legitimní součástí veřejné diskuse. Stejně tak je legitimní upozorňovat na riziko, že přímá závislost na státním rozpočtu může zvýšit politický tlak.

Účinný kontrolní systém musí být schopen odhalovat případné nehospodárnosti, aniž by sloužil k ovlivňování redakčního obsahu.

Co je potvrzeno a co zůstává názorem

Doloženo je, že Petr Drulák podporuje zrušení koncesionářských poplatků, kritizuje Českou televizi a požaduje hlubší změny jejího fungování.

Potvrzeno je také pokračování legislativního procesu, který může změnit způsob financování obou veřejnoprávních médií.

Naopak tvrzení o systematickém šíření dezinformací Českou televizí, údajných mafiánských vazbách nebo strachu vedení z kontroly jsou Drulákovými obviněními a interpretacemi. Nelze je bez dalších důkazů vydávat za prokázané skutečnosti.

Rozhodující proto bude nejen konečná podoba zákona, ale také konkrétní kontrolní pravidla a záruky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Český zpravodaj | Domácí redakce

Zdroje

• ABJ TV / Nalevo s Petrem Drulákem, 27. října 2026 – původní veřejné vystoupení.
• iportaL24, 27. října 2026 – rozhovor s Petrem Drulákem.
• Česká televize, 23. října 2026 – oficiální stanovisko vedení k vládnímu návrhu.
• ČTK / České noviny, 24. října 2026 – první čtení návrhu a plánované financování.
• iROZHLAS, 24. října 2026 – legislativní stav a další postup.
• Nejvyšší kontrolní úřad – informace o činnosti a kontrolních pravomocích.