Dánské miliony na munici pro Ukrajinu skončily u italské firmy. Estonsko slíbilo peníze vrátit
ZAHRANIČÍ / DÁNSKO / ESTONSKO / UKRAJINA
30. října 2026
KODAŇ / TALLINN – Dánsko poskytlo Estonsku 317 milionů dánských korun na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Z této částky však 71 milionů dánských korun skončilo prostřednictvím estonských zakázek u italské společnosti Datasel, aniž by Ukrajina obdržela odpovídající dodávku granátů. Případ vyvolal otázky ohledně kontroly veřejných prostředků a výběru dodavatelů. Dánský ministr obrany Jeppe Bruus nyní oznámil dohodu, podle které Estonsko dánské prostředky vrátí.
Peníze měly pomoci ukrajinské armádě
V dubnu 2025 Dánsko oznámilo příspěvek ve výši 317 milionů dánských korun na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu prostřednictvím Estonska.
Estonské Centrum pro obranné investice (RKIK) uzavřelo s italskou společností Datasel několik smluv na dodávky munice.
Podle investigativního média Danwatch bylo 71 milionů dánských korun z příspěvku použito na zálohové platby související s touto společností.
Estonské úřady potvrdily, že munice odpovídající sporným platbám nebyla dodána na Ukrajinu.
Datasel neměl zkušenosti s výrobou munice
Podle zjištění Danwatch byla společnost Datasel původně zaměřena na software. Její registrovaná adresa v italském městě La Spezia byla spojena také s prodejcem automobilů Audi.
V roce 2024 společnost převzala indická skupina Neco Defence Munitions.
Investigativní novináři upozornili, že Datasel neměl doloženou historii výroby dělostřeleckých granátů ani příslušná italská oprávnění k výrobě nebo prodeji zbraní.
Tyto skutečnosti vyvolaly otázky, jakým způsobem estonské instituce prověřovaly dodavatele před uzavřením smluv a vyplacením záloh.
Samotné nedodání munice ovšem neprokazuje úmyslný podvod. Společnost Datasel obvinění z pochybení odmítá.
Estonsko vede právní spor o vrácení peněz
Estonské Centrum pro obranné investice uzavřelo v roce 2024 se společností Datasel čtyři smlouvy, v jejichž rámci bylo podle estonských médií vyplaceno přibližně 70 milionů eur na zálohách z různých finančních zdrojů.
Po opakovaných problémech s termíny a kvalitou dodávek estonská strana smlouvy ukončila a zahájila právní kroky k vymáhání peněz.
Spor se řeší před soudem i v mezinárodní arbitráži.
Datasel naopak tvrdí, že je připraven smluvní závazky splnit, a zpochybňuje postup estonských úřadů při ukončení kontraktů.
Právní spor dosud nebyl pravomocně uzavřen.
Dánsko oznámilo dohodu o vrácení prostředků
V pátek 30. října přinesla dánská agentura Ritzau nové vyjádření ministra obrany Jeppeho Bruuse.
Podle ministra již Dánsko s Estonskem uzavřelo dohodu o vrácení darovaných prostředků.
Většina peněz má být vrácena bezprostředně, zatímco zbývající část má Dánsko obdržet bez ohledu na výsledek probíhajícího právního sporu.
To je zásadní změna oproti původním informacím o nejistém osudu prostředků.
Neznamená to však, že společnost Datasel již peníze Estonsku vrátila. Jde o samostatný závazek mezi oběma státy.
Kauza měla politické důsledky v Estonsku
Případ se stal součástí širšího problému kontroly obranných zakázek a hospodaření estonského ministerstva obrany.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil začátkem září rezignaci a převzal politickou odpovědnost za problémy ve svém resortu.
Jeho odchod však souvisel s více zjištěnými nedostatky, nikoliv výhradně s jedinou smlouvou společnosti Datasel.
Estonské instituce nadále prověřují, jak byly jednotlivé zakázky schvalovány a kdo odpovídal za výběr dodavatelů.
Případ může vést k přísnější kontrole zakázek
Dánský profesor správního a ústavního práva Frederik Waage podle Danwatch vyzval k důkladnému přezkoumání nakládání s veřejnými prostředky.
Podle jeho vyjádření by se případem měl zabývat také dánský kontrolní úřad Rigsrevisionen.
Dosavadní zjištění ukazují na významná rizika při pořizování vojenského materiálu prostřednictvím zahraničních zprostředkovatelů, zejména pokud dodavatelé nemají prokazatelnou výrobní historii.
Zda při konkrétních zakázkách došlo také k trestnému činu, musí určit příslušné vyšetřovací a soudní orgány.
Zdroje: Danwatch (29. října 2026), Ritzau (30. října 2026), ERR News (září a říjen 2026), Defence Nordic (30. října 2026).
Redakční poznámka: Částky 317 a 71 milionů jsou uvedeny v dánských korunách, nikoliv v českých korunách. Společnost Datasel popírá pochybení a právní spor stále pokračuje.
