Válka na Ukrajině

Rusko podniklo 20. října další rozsáhlou sérii raketových a dronových útoků proti Ukrajině. Podle ukrajinských úřadů zahynulo nejméně devět lidí, včetně obětí v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti. Provozovatel energetické soustavy Ukrenergo oznámil nové výpadky elektřiny ve dvanácti regionech. Moskva současně tvrdí, že její síly zasáhly přístavní logistiku a několik nákladních lodí v oblasti Reni a Oděsy. Údajné vojenské využití zasažených plavidel však nebylo nezávisle doloženo. Pokračující útoky zvyšují tlak na ukrajinskou energetiku, civilní obyvatelstvo i černomořské obchodní trasy.

Severoatlantická aliance posílí ochranu Černého moře po sérii smrtících dronových útoků na obchodní lodě v blízkosti Rumunska a Bulharska. NATO vyšle do oblasti další námořní hlídkové letouny, radary a bezpilotní prostředky. Členské státy zároveň poskytují zpravodajské a forenzní týmy, které mají pomoci objasnit původ útoků. Podle agentury Reuters bylo při nedávných incidentech nejméně 23 námořníků hlášeno jako mrtvých nebo pohřešovaných. Dalších sedm námořníků se pohřešovalo po zásahu dvou chemických tankerů. NATO dosud oficiálně neurčilo pachatele, přestože někteří vojenští analytici podezírají Rusko. Opatření mají posílit bezpečnost východního křídla aliance a ochránit důležité obchodní trasy včetně ukrajinského vývozu.

Vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem se vyostřují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že tlak administrativy Donalda Trumpa může vést k ústupkům, které by znamenaly faktickou kapitulaci Ukrajiny. USA mezitím zmírnily část opatření vůči Rusku a obě země se přou o vojenskou i zpravodajskou podporu. Evropská unie potvrzuje pokračování pomoci Kyjevu, současně však čelí otázce, zda dokáže případné omezení americké podpory nahradit.

Rusko v noci na 19. října znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev. Podle ukrajinských zdrojů citovaných novinářem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda nepřišlo před útokem včasné varování od Spojených států. Úder zasáhl obytné objekty i infrastrukturu metropole a vyžádal si civilní oběti. Informace přichází pouhý den poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil obnovení amerického sdílení zpravodajských údajů. Zda šlo o technické selhání, nebo jiné rozhodnutí, zatím není jasné.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil diplomatické diskuse o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. Třístranný summit navržený podle médií ruským prezidentem by se mohl uskutečnit v listopadu na okraj jednání APEC v čínském Šen-čenu. Hlavním tématem by bylo hledání řešení války na Ukrajině. Podle dosavadního návrhu se s účastí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepočítá. Schůzka však zatím není potvrzena a její konkrétní program zůstává nejasný.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg obvinil Washington z kroků, které podle něj vytvářejí tlak na kapitulaci Ukrajiny před Ruskem. Navrhl zastavit útoky na ruské ropné rafinerie výměnou za další americké rakety pro protivzdušné systémy Patriot. Současně kritizoval údajné zdržování dodávek již zaplacené výzbroje a omezení satelitního systému Starlink. Americký prezident Donald Trump naopak prosazuje zachování jednání s Moskvou a odmítá další zpřísnění sankcí. Skutečný záměr přimět Ukrajinu ke kapitulaci nebyl prokázán.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News potvrdil, že by znovu kandidoval na prezidenta, pokud by se volby uskutečnily ještě během války s Ruskem. Svou kandidaturu označil za odpovědnost vůči zemi. Pro bezpečné uspořádání hlasování však požaduje nejméně 60denní příměří a úpravu volební legislativy. Zelenskyj přitom před svým zvolením v roce 2019 hovořil o jediném funkčním období. Zda bude kandidovat také po skončení války, zatím jednoznačně neuvedl.