Ukrajince zaměstnává 71 procent oslovených firem. Na jejich možný odchod se většina nepřipravuje
Ukrajince zaměstnává 71 procent oslovených firem. Na jejich možný odchod se většina nepřipravuje
PRAHA – 20. října 2026
Ukrajinští pracovníci mají významné postavení v českých podnicích. Podle nového průzkumu personální společnosti Hofmann Personal zaměstnává občany Ukrajiny 71 procent oslovených firem. Přestože by jejich případný odchod mohl zkomplikovat výrobu, logistiku i další provozy, aktivně se na tuto možnost připravuje pouze 12 procent zaměstnavatelů zapojených do šetření.
Výsledky, které v úterý zveřejnila agentura ČTK, upozorňují na závislost části české ekonomiky na zahraniční pracovní síle. Současně otevírají otázku, co by se stalo, pokud by se po skončení války významnější část ukrajinských zaměstnanců rozhodla vrátit do své vlasti.
Ukrajinci jsou nejčastější zahraniční pracovní silou v průzkumu
Podle výsledků šetření zaměstnává zahraniční pracovníky 85 procent oslovených podniků.
Nejčastěji jde o občany Ukrajiny, které zaměstnává 71 procent firem. Následují Slováci s 54 procenty a Poláci s 18 procenty.
Pracovníky z Filipín zaměstnává přibližně desetina dotázaných společností, občany Ruska osm procent. Moldavané, Bulhaři a Kazaši jsou zastoupeni shodně u pěti procent firem.
Uvedená čísla vyjadřují podíl podniků, které zaměstnávají alespoň některé pracovníky dané národnosti. Neznamenají, že například 71 procent všech zaměstnanců v oslovených firmách tvoří Ukrajinci.
Jednotlivé podíly se také mohou překrývat, protože jedna společnost může zaměstnávat pracovníky z několika zemí současně.
Na možný odchod se připravuje jen 12 procent podniků
Podle průzkumu se na případný výraznější odchod ukrajinských pracovníků aktivně připravuje pouze 12 procent zaměstnavatelů.
Zbylá většina takový scénář podle zveřejněných výsledků aktivně neřeší.
Generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková upozornila, že odchod části ukrajinských zaměstnanců by mohl zkomplikovat provoz podniků napříč ekonomikou.
Firmy by podle ní musely hledat náhradu na pracovním trhu, kde již nyní některé profese chybějí.
Nedostatek určitých profesí nebo typů zaměstnanců uvedlo 73 procent oslovených podniků.
Výsledky tak poukazují na možnou personální zranitelnost zejména těch zaměstnavatelů, kteří mají vyšší podíl pracovníků ze zahraničí.
Průzkum však nepředstavuje prognózu skutečného odchodu Ukrajinců. Neuvádí, kolik lidí se po skončení války rozhodne Českou republiku opustit.
V Česku pracují statisíce lidí z Ukrajiny
Podle údajů citovaných ČTK pracuje v české ekonomice více než 200 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny.
Eurostat evidoval k 31. srpnu 2026 v České republice celkem 398 360 osob s dočasnou ochranou.
Tyto dva údaje není možné přímo zaměňovat. Celkový počet držitelů dočasné ochrany zahrnuje také děti, studenty a další osoby, které nemusí být ekonomicky aktivní.
Zpráva Evropské komise z června 2026 uvádí přibližně 66procentní zaměstnanost držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny v Česku.
Zároveň přibližně polovina pracujících držitelů této ochrany podle uvedeného podkladu hodnotila svou práci jako neodpovídající dosažené kvalifikaci.
To naznačuje, že vedle počtu pracovníků představuje významnou otázku také využití jejich vzdělání, odborných zkušeností a jazykových schopností.
Co by znamenal větší odchod pro českou ekonomiku?
Dopady by závisely především na tom, kolik lidí by skutečně odešlo, ve kterých odvětvích pracují a jak rychle by zaměstnavatelé dokázali zajistit náhradu.
Pro firmy by větší personální výpadek mohl znamenat zvýšené náklady na nábor, přesčasy, zaškolování nových zaměstnanců nebo omezení části provozu.
Zvlášť citlivé mohou být provozy s nepřetržitou výrobou, sklady, logistická centra a další pracoviště, kde je důležité stabilní personální obsazení.
Na druhou stranu nelze předpokládat, že všichni ukrajinští pracovníci budou po skončení války chtít odejít.
Část z nich si v České republice našla dlouhodobé zaměstnání, má zde rodinné vazby nebo zde vychovává děti.
Rozhodování může ovlivnit také bezpečnostní a hospodářská situace na Ukrajině, dostupnost bydlení, možnosti obnovy země a podmínky dalšího pobytu v Česku.
Samotné ukončení války proto automaticky neznamená okamžitý návrat všech uprchlíků.
Nový dlouhodobý pobyt má umožnit části lidí zůstat
Česká republika vytvořila pro některé držitele dočasné ochrany možnost přechodu na zvláštní dlouhodobý pobyt.
Ten se uděluje na pět let a umožňuje volný přístup na český pracovní trh.
Podmínky zahrnují zejména ekonomickou soběstačnost, požadovanou délku pobytu, doložené příjmy, bydlení a zdravotní pojištění.
Podle údajů zveřejněných ČTK projevilo v předchozím roce o tento pobyt zájem 81 900 lidí, povolení však získalo 14 637 žadatelů. Ostatní nesplnili požadované kritérium ekonomické soběstačnosti.
V letošním roce zatím zájem vyjádřilo přibližně 56 500 osob, u kterých probíhá ověřování podmínek.
Hrbáčková upozornila, že dostupnost legálního dlouhodobého pobytu může být důležitá pro stabilitu pracovního trhu.
Příliš obtížné podmínky by podle ní mohly některé zaměstnance přimět k odchodu do jiné evropské země nebo zvýšit riziko nelegální práce.
Jde o její odborné hodnocení možných dopadů, nikoli o potvrzený výsledek budoucího vývoje.
Jak reprezentativní je průzkum?
Do šetření Hofmann Personal se zapojilo více než 300 podniků, z nichž každý má přes 200 zaměstnanců.
Tyto společnosti dohromady zaměstnávají více než 230 tisíc lidí.
Součástí průzkumu byla také přibližně tisícovka respondentů z řad zaměstnanců různých věkových skupin, profesí a úrovní vzdělání.
Rozsah šetření umožňuje popsat postoje a personální situaci významné skupiny větších zaměstnavatelů.
Nelze z něj však automaticky vyvozovat, že přesně 71 procent všech českých firem zaměstnává Ukrajince.
Menší podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné nejsou v popsaném firemním vzorku zahrnuty.
Ve veřejně dostupném shrnutí navíc nejsou uvedeny podrobné informace o metodě výběru respondentů, odvětvovém rozložení, návratnosti ani případném vážení výsledků.
Bez těchto údajů nelze ověřit, zda je vzorek statisticky reprezentativní pro všechny české podniky s více než 200 zaměstnanci.
Čísla proto Český zpravodaj uvádí důsledně jako výsledky průzkumu mezi oslovenými firmami, nikoli jako plošnou statistiku české ekonomiky.
Problém není jen v počtu zaměstnanců
Výsledky průzkumu upozorňují na širší problém českého pracovního trhu.
Zaměstnavatelé často nehledají pouze větší počet lidí, ale pracovníky s konkrétní odborností, praxí nebo ochotou pracovat ve směnném provozu.
Vedle zahraničního náboru mohou být součástí řešení také rekvalifikace, lepší využití kvalifikace zaměstnanců, investice do automatizace a zlepšení pracovních podmínek.
Pro podniky je důležitá rovněž schopnost udržet si současné pracovníky a plánovat personální potřeby s dostatečným předstihem.
Zda se obavy z odchodu ukrajinských zaměstnanců naplní, bude záviset na dalším vývoji války i na rozhodnutích samotných lidí.
Závěr
Nový průzkum Hofmann Personal ukazuje, že ukrajinští pracovníci jsou pro oslovené větší české podniky významnou součástí zaměstnanosti.
Zatímco 71 procent firem v průzkumu Ukrajince zaměstnává, pouze 12 procent podniků se aktivně připravuje na možnost jejich výraznějšího odchodu.
Výsledky nejsou předpovědí hromadného návratu na Ukrajinu ani důkazem, že by české podniky bez zahraničních pracovníků nedokázaly fungovat.
Upozorňují však na potřebu dlouhodobého personálního plánování, legálních pobytových možností a lepšího využití kvalifikace lidí, kteří již v České republice pracují.
Český zpravodaj | Domácí / Ekonomika / Zaměstnanost
Zdroje: ČTK / České noviny, 20. října 2026; průzkum Hofmann Personal; údaje Eurostatu a zpráva Evropské komise citované ČTK. Metodické limity vyhodnoceny redakcí podle veřejně dostupného popisu šetření.
Read More
