Bezpečnostní rada státu jedná o budoucnosti armády. S prezidentem Pavlem řeší i kybernetické hrozby

PRAHA – 20. října 2026

Bezpečnostní rada státu se v úterý sešla k jednání o zásadních otázkách obrany a bezpečnosti České republiky. Zasedání, které začalo v 9:00, se účastní také prezident Petr Pavel. Mezi hlavní témata patří nová Koncepce výstavby Armády České republiky s výhledem do roku 2040, kybernetická bezpečnost a opatření proti bezpilotním prostředkům.

Jednání přichází v době, kdy česká armáda připravuje změny své dlouhodobé strategie, reaguje na zkušenosti z války na Ukrajině a hledá způsoby, jak posílit personální kapacity i ochranu před moderními bezpečnostními hrozbami.

Prezident Pavel se účastní bezpečnostního jednání

Účast prezidenta Petra Pavla oznámila v pondělí 19. října Kancelář prezidenta republiky.

Prezident není stálým členem Bezpečnostní rady státu, podle zákona se však jejích zasedání může účastnit a projednávat s jejími členy otázky spadající do jejich působnosti.

Na dnešní zasedání dorazil společně s představiteli vlády a bezpečnostních institucí.

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády, který koordinuje bezpečnostní problematiku. Její jednání se běžně účastní také představitelé armády, policie a zpravodajských služeb.

Přítomnost prezidenta umožňuje přímou výměnu informací mezi vládou a hlavou státu, která je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil.

Nová koncepce armády má výhled do roku 2040

Jedním z nejvýznamnějších bodů dnešního programu je aktualizovaná Koncepce výstavby Armády České republiky, označovaná zkratkou KVAČR.

Nový dokument má stanovit hlavní směry rozvoje českých ozbrojených sil do roku 2040.

Dosavadní koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy v roce 2023.

Strategický materiál se zabývá budoucí podobou armády, jejími schopnostmi, modernizací techniky, personálním zajištěním a plněním závazků České republiky vůči spojencům v NATO.

Nová verze má podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče zohlednit zkušenosti z konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě i rostoucí význam moderních technologií.

Důležitou roli mají hrát bezpilotní systémy, protivzdušná obrana, nové technologie a schopnost armády reagovat na technologicky vyspělého protivníka.

Premiér požaduje rychlejší nábor vojáků

Přípravu nové armádní koncepce provázely v posledních měsících diskuse o tempu modernizace a personálním rozvoji ozbrojených sil.

Premiér Andrej Babiš již dříve kritizoval pomalý postup při přípravě dokumentu.

Podle jeho vyjádření má nová koncepce klást větší důraz na protivzdušnou obranu, protidronové systémy a navyšování počtu vojáků.

Premiér požaduje, aby armáda každoročně zvýšila počet svých příslušníků nejméně o tři tisíce.

Jde o požadavek předsedy vlády, nikoli o potvrzený dosažený výsledek náboru.

Babiš také zdůraznil pokračování rozvoje protivzdušných systémů SPYDER a zájem o další prostředky ochrany proti vzdušným hrozbám.

Původně diskutovaný počet 32 tisíc vojáků do roku 2040 považoval za nedostatečný.

Konečné personální cíle nové koncepce bude možné přesně vyhodnotit až po zveřejnění a schválení příslušného dokumentu.

Projednávání koncepce se prodloužilo

Bezpečnostní rada státu se návrhem nové koncepce zabývala již v červnu letošního roku.

Tehdy však jednání o dokumentu nedokončila.

Ministr dopravy Ivan Bednárik před dnešním zasedáním uvedl, že další zdržení souviselo také se změnou ve vedení Generálního štábu Armády ČR.

Novým náčelníkem generálního štábu se stal Miroslav Hlaváč, který vystřídal Karla Řehku.

Podle Bednárika by vláda měla aktualizovanou koncepci projednat příští týden.

Dnešní jednání Bezpečnostní rady státu tak představuje důležitou fázi přípravy strategického dokumentu, nikoli jeho automatické konečné schválení.

Kybernetická bezpečnost zůstává významnou hrozbou

Dalším tématem jednání je kybernetická bezpečnost.

České státní instituce, veřejné organizace a firmy dlouhodobě čelí pokusům o neoprávněné průniky do informačních systémů, podvodům a dalším kybernetickým incidentům.

Podle přehledu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost bylo v září 2026 zaznamenáno 26 kybernetických bezpečnostních incidentů.

Šlo o třetí nejvyšší měsíční počet za poslední rok.

Více než polovinu evidovaných incidentů tvořily průniky do systémů. Nejčastěji byly zasaženy organizace ve školství a veřejné správě.

Jeden incident byl úřadem vyhodnocen jako významný, ostatní jako méně významné.

Tato statistika dokládá přetrvávající bezpečnostní rizika. Sama o sobě však neprokazuje, že za všemi incidenty stál konkrétní zahraniční stát nebo organizovaná skupina.

Očekává se, že vláda bude materiál věnovaný kybernetické bezpečnosti projednávat rovněž příští týden.

Ochrana proti dronům a zkušenosti z vojenského cvičení

Ministr dopravy Ivan Bednárik před jednáním uvedl, že chce ostatní členy rady seznámit s aktuálními poznatky o ochraně proti dronům.

Informace se mají týkat mimo jiné výsledků cvičení ve Vyškově a předváděcích akcí protidronových systémů.

Vojenské konflikty posledních let ukázaly, že bezpilotní prostředky představují významnou součást moderního bojiště.

Drony mohou sloužit k průzkumu, sledování pohybu jednotek i k přímým útokům.

Účinná ochrana proti nim proto vyžaduje kombinaci detekčních systémů, elektronických prostředků a dalších obranných technologií.

Konkrétní výsledky dnešního projednávání protidronové ochrany zatím nebyly veřejně oznámeny.

Premiér avizoval také projekt související s tajnými službami

Premiér Andrej Babiš již v září uvedl, že na říjnovém jednání Bezpečnostní rady státu představí projekt týkající se zpravodajských služeb.

Ministr Bednárik před dnešním zasedáním potvrdil, že o této záležitosti má bližší informace, jejich obsah však odmítl komentovat.

Podle jeho vyjádření se značná část dalších bodů jednání odehrává v utajovaném režimu.

Není proto možné předjímat konkrétní podobu připravovaného projektu ani tvrdit, že již bylo přijato určité opatření.

Zpravodajské služby hrají důležitou roli při ochraně státu před špionáží, terorismem, kybernetickými útoky a dalšími bezpečnostními hrozbami.

Případné změny jejich spolupráce nebo koordinace však musí být posuzovány podle skutečně zveřejněných návrhů.

Co dnešní jednání znamená pro Českou republiku?

Připravovaná armádní koncepce může ovlivnit dlouhodobé investice do obrany, počet vojáků, podobu výcviku i pořizování vojenské techniky.

Kybernetická bezpečnost a protidronová ochrana se zároveň týkají nejen ozbrojených sil, ale také ochrany civilní infrastruktury, veřejných institucí a důležitých služeb.

Důležité bude především to, jak vláda nastaví konkrétní priority, finanční zajištění a termíny jednotlivých opatření.

Samotné projednání strategických materiálů ještě neznamená jejich realizaci.

Rozhodující budou konečná vládní usnesení, následné rozpočtové kroky a praktické plnění přijatých plánů.

Závěr

Bezpečnostní rada státu dnes za účasti prezidenta Petra Pavla projednává budoucí směřování české armády, kybernetickou bezpečnost a další aktuální hrozby.

Nová Koncepce výstavby Armády ČR má určit hlavní směry rozvoje ozbrojených sil až do roku 2040. Podle předběžných informací by ji měla příští týden projednat vláda.

Jednání se věnuje také ochraně proti dronům a projektu souvisejícímu se zpravodajskými službami.

K okamžiku zveřejnění této zprávy nebyly k dispozici konečné veřejné závěry dnešního zasedání. Český zpravodaj proto rozlišuje mezi potvrzeným programem jednání, vyjádřeními jeho účastníků a dosud nepřijatými rozhodnutími.

Český zpravodaj | Domácí / Bezpečnost / Armáda ČR

Zdroje: Kancelář prezidenta republiky, ČTK / České noviny, Novinky.cz, iDNES.cz, Ministerstvo obrany ČR a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Stav ověření k 20. říjnu 2026.