Putin varoval Evropu před důsledky odmítání ruského plynu. EU podle něj poškozuje vlastní průmysl
ZAHRANIČÍ / RUSKO / ENERGETIKA
27. října 2026
MOSKVA – Ruský prezident Vladimir Putin na osmém summitu Fóra zemí vyvážejících plyn (GECF) ostře kritizoval evropskou energetickou politiku. Podle jeho slov Evropská unie omezením odběru ruských energetických surovin poškozuje vlastní průmysl a sociální oblast. Varoval také před důsledky případného dalšího vytlačování Ruska ze světového trhu se zemním plynem.
Evropa podle Putina doplácí na vlastní rozhodnutí
Ruský prezident ve svém vystoupení v Moskvě prohlásil, že evropské státy doplácejí na rozhodnutí omezit energetickou spolupráci s Ruskem.
Použil přitom přísloví, jehož českým ekvivalentem je „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“.
Podle Putina přerušování dlouhodobých energetických kontraktů a odklon od ruského plynu způsobují evropským spotřebitelům i průmyslovým podnikům značné náklady.
Jde však o hodnocení ruského prezidenta. Samotné hospodářské dopady evropské energetické politiky nelze vysvětlit pouze omezením ruských dodávek. Významnou roli hrají také světové ceny energií, dostupnost alternativních dodavatelů, infrastruktura a geopolitická rizika.
Rusko varuje před dalšími cenovými otřesy
Putin upozornil, že světový trh s plynem čelí nejistotě způsobené narušením dodavatelských řetězců, změnami přepravních tras, sankcemi a geopolitickými konflikty.
Podle jeho vyjádření mohou pokusy o další omezení ruské účasti na globálním trhu vést k výrazným nákladům pro odběratele.
Ruský prezident zároveň připomněl poškození plynovodů Nord Stream, které označil za teroristický čin.
Výbuchy plynovodů v Baltském moři z roku 2022 jsou předmětem vyšetřování. Putinovo označení útoku samo o sobě neurčuje odpovědnost konkrétních osob či států.
Země GECF kontrolují většinu světových zásob plynu
Summit v Moskvě sdružuje významné producenty zemního plynu.
Podle údajů zveřejněných v souvislosti se summitem představují členské státy GECF přibližně:
- 70 % světových prokázaných zásob zemního plynu,
- 38 % světové produkce,
- 42 % světového vývozu plynu,
- 47 % světového vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Fórum se zaměřuje na koordinaci mezi producenty, rozvoj infrastruktury, investice a stabilitu dodávek.
Moskva připouští spolupráci s USA v Arktidě
Putin během summitu zmínil také možnost budoucí spolupráce se Spojenými státy při rozvoji energetických projektů v Arktidě.
Uvedl, že Rusko zkoumá možnosti společných projektů s americkými partnery.
Z jeho vyjádření však nevyplývá, že by již byla uzavřena konkrétní dohoda.
Rusko podle prezidenta zároveň pokračuje ve vývoji vlastních technologií pro těžbu, zpracování a zkapalňování zemního plynu.
Evropská unie návrat k ruskému plynu odmítá
Zatímco Moskva prosazuje obnovení energetické spolupráce, Evropská unie pokračuje ve snaze omezovat závislost na ruských fosilních palivech.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen 27. října uvedl, že EU neplánuje návrat k nákupům ruského plynu ani v případě případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou.
Evropská politika vychází mimo jiné ze snahy snížit bezpečnostní a ekonomická rizika spojená se závislostí na jednom dodavateli.
Ruská strana naproti tomu tvrdí, že omezování obchodních vztahů s Moskvou přináší Evropě vyšší náklady.
Rozdílné pohledy na energetickou bezpečnost
Moskevský summit ukázal pokračující rozdíly mezi Ruskem a Evropskou unií v otázce budoucnosti energetických dodávek.
Putin zdůrazňuje význam dlouhodobých kontraktů, investic do plynové infrastruktury a spolupráce mezi producenty a odběrateli.
Evropská unie naopak prosazuje diverzifikaci dodávek a postupné snižování závislosti na ruských energiích.
Ekonomické důsledky obou přístupů budou záviset na budoucím vývoji cen, dostupnosti plynu a geopolitické situaci.
Český zpravodaj bude sledovat další vývoj energetických vztahů mezi Ruskem, Evropskou unií a významnými světovými producenty plynu.
Zdroje: RBC, Vedomosti, Interfax, GECF, 26.–27. října 2026.
