Bělousov varuje před posilováním NATO. Rusko a Bělorusko chtějí prohloubit vojenskou spolupráci

MINSK / MOSKVA | 23. října 2026

Ruský ministr obrany Andrej Bělousov označil rostoucí vojenskou přítomnost NATO v blízkosti hranic Ruska a Běloruska za bezpečnostní hrozbu, která podle něj vyžaduje včasnou reakci. Na společném zasedání ministerstev obrany obou zemí v Minsku 22. října zároveň obvinil Severoatlantickou alianci, Evropskou unii a Ukrajinu z vyostřování napětí. Moskva a Minsk chtějí v reakci dále rozšiřovat vojenskou spolupráci, společný výcvik a koordinaci svých ozbrojených sil.

Bělousov: NATO posiluje u našich hranic

Podle ruského ministra obrany se bezpečnostní situace v blízkosti hranic Ruska a Běloruska zhoršuje.

Bělousov prohlásil, že Severoatlantická aliance rozšiřuje svou vojenskou přítomnost na východním křídle a zvyšuje připravenost jednotek k případnému nasazení.

Za zvlášť znepokojivé označil rozsáhlé alianční manévry, při nichž se podle jeho tvrzení nacvičují také útočné scénáře namířené proti Rusku a Bělorusku.

Toto obvinění však nelze považovat za nezávisle potvrzený popis účelu cvičení NATO.

Aliance naopak uvádí, že její vojenské aktivity na východním křídle mají obranný charakter a jejich cílem je ochrana členských států.

Spor o rozšiřování aliančních jednotek

Bělousov při jednání uvedl, že NATO plánuje do roku 2027 rozšířit osm mnohonárodních praporních uskupení na východním křídle na úroveň brigád.

Oficiální údaje NATO však ukazují poněkud odlišný stav.

Aliance v současnosti uvádí devět mnohonárodních bojových uskupení, která působí v Bulharsku, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Deváté uskupení vzniklo ve Finsku v červnu 2026.

O možnosti posílit jednotlivá uskupení na brigádní úroveň rozhodli spojenci již na summitu v Madridu v roce 2022.

Podle oficiálního stanoviska NATO se tak má dít podle konkrétních bezpečnostních potřeb, nikoli automaticky a současně u všech jednotek.

Bělousovův údaj o osmi skupinách proto neodpovídá současnému oficiálnímu počtu aliančních uskupení.

Rusko obviňuje Západ z eskalace

Ruský ministr obrany během vystoupení kritizoval také Evropskou unii a ukrajinské vedení.

Podle jeho slov NATO, EU a Kyjev vědomě směřují k další eskalaci a vytvářejí stále větší bezpečnostní tlak na Rusko a Bělorusko.

Bělousov zároveň hovořil o zrychlující se militarizaci evropských zemí.

Zmínil rozšiřování obranného průmyslu, zvyšování výroby vojenského materiálu a úpravy dopravní infrastruktury, které umožňují rychlejší přesuny jednotek.

Zvyšování evropských obranných výdajů a posilování vojenské připravenosti je doložitelným vývojem.

Ruská interpretace, podle níž tyto kroky dokazují přípravu Západu na útočný konflikt s Moskvou, však není podložena nezávisle ověřenými důkazy.

NATO své kroky vysvětluje obranou členských států

Severoatlantická aliance dlouhodobě zdůvodňuje posilování svého východního křídla změnou bezpečnostní situace v Evropě.

Za zásadní mezníky označuje ruskou anexi Krymu v roce 2014 a rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.

Po zahájení invaze spojenci zvýšili počet jednotek rozmístěných v členských státech sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou.

Podle NATO mají tato opatření odrazovat od případného útoku a zajistit, aby Aliance dokázala rychle reagovat na ohrožení některého ze svých členů.

Moskva naopak rozšiřování aliančních kapacit označuje za další důkaz nepřátelského postoje Západu.

Obě strany tak stejné vojenské kroky vykládají zásadně odlišně.

Moskva a Minsk chtějí posílit společnou obranu

Vedle kritiky NATO věnoval Bělousov značnou část svého vystoupení vztahům mezi Ruskem a Běloruskem.

Obě země podle něj pokračují v prohlubování vojenské spolupráce a koordinaci společného obranného plánování.

Důraz kladou na přípravu jednotek, zdokonalování postupů společného nasazení a posilování schopnosti reagovat na bezpečnostní hrozby.

Ruský ministr také vyzdvihl spolupráci obranného průmyslu obou zemí.

Jejím cílem má být rychlejší vývoj, výroba a zajišťování vojenského vybavení.

Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin podle zpráv z jednání zdůraznil význam společného programu vojenské spolupráce na období let 2026 až 2030.

Ten má dále prohlubovat koordinaci ozbrojených sil obou států.

Bělorusko zůstává klíčovým ruským spojencem

Rusko a Bělorusko jsou propojeny nejen vojenskou spoluprací, ale také strukturami takzvaného Svazového státu.

Bělousov při jednání zdůraznil společnou historii, kulturní vazby a odpovědnost obou zemí za bezpečnost tohoto uskupení.

Minsk dlouhodobě umožňuje ruským ozbrojeným silám využívat běloruské území pro vojenskou spolupráci a výcvik.

Bělorusko sehrálo významnou roli také při ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, kdy ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu mimo jiné z běloruského území.

Další posilování společných vojenských kapacit proto sledují nejen sousední státy, ale i celé NATO.

Napětí na východním křídle přetrvává

Bělousovovo vystoupení přichází v době, kdy evropské státy pokračují ve zvyšování obranných výdajů a rozšiřování vojenské připravenosti.

Rusko tyto kroky veřejně kritizuje, současně však samo pokračuje ve vojenské spolupráci s Běloruskem a ve vedení války proti Ukrajině.

Pro posouzení bezpečnostní situace je proto nezbytné odlišovat ověřitelné změny v rozmístění vojenských sil od politických prohlášení jednotlivých představitelů.

Z jednání v Minsku vyplynulo především to, že Moskva a Minsk hodlají pokračovat v prohlubování vojenské spolupráce. Bělousovova obvinění vůči NATO však zůstávají stanoviskem ruské strany, nikoli nezávisle prokázaným popisem aliančních plánů.

Český zpravodaj | Zahraničí / Bezpečnost | 23. října 2026

Zdroje: Zprávy o společném jednání ministerstev obrany Ruska a Běloruska z 22. října 2026; NATO – Strengthening NATO’s eastern flank, aktualizováno 29. září 2026; NATO – Deterrence and defence.