Spor o UPA vyostřil vztahy Polska a Ukrajiny. Varšava popírá zastavení vojenské pomoci

VARŠAVA / KYJEV / LVOV – 22. října 2026 – Rozhodnutí Lvovské oblastní rady věnovat rok 2027 Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), Romanu Šuchevyčovi a Olehu Olžyčovi vyvolalo ostrý diplomatický spor mezi Polskem a Ukrajinou. Polští představitelé krok kritizují kvůli historické odpovědnosti UPA za masové vraždění polských civilistů během druhé světové války. Do sporu se promítla také informace o údajném pozastavení rozsáhlého balíku polské vojenské pomoci Ukrajině, kterou však polské ministerstvo obrany výslovně odmítlo.

Rozhodnutí lvovských zastupitelů vyvolalo protesty

Lvovská oblastní rada 20. října rozhodla, že rok 2027 bude na regionální úrovni věnován připomínce UPA a dvou historických osobností ukrajinského nacionalistického hnutí – Romana Šuchevyče a Oleha Olžyče.

Pro část ukrajinské společnosti představují tyto osobnosti symboly boje za nezávislost země. V Polsku je však zejména připomínání UPA a Šuchevyče mimořádně citlivé.

Jednotky UPA se během druhé světové války podílely na organizovaném násilí proti polskému civilnímu obyvatelstvu na Volyni a ve východní Haliči.

Rozhodnutí regionálních politiků proto okamžitě vyvolalo kritické reakce ve Varšavě.

Tusk a polský ministr obrany rozhodnutí kritizovali

Polský premiér Donald Tusk označil oslavování osobností spojených s tragickými událostmi polsko-ukrajinské historie za nepřijatelné.

Kriticky se vyjádřil také ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Podle polských představitelů podobné iniciativy poškozují vzájemnou důvěru právě v době, kdy obě země úzce spolupracují v bezpečnostní oblasti.

Polsko patří od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 mezi významné poskytovatele vojenské a humanitární pomoci Ukrajině.

Zároveň však dlouhodobě požaduje důstojné připomínání polských obětí ukrajinských nacionalistických jednotek a pokračování historického výzkumu i exhumací.

Byla zastavena vojenská pomoc? Zdroje si odporují

Ukrajinský server Evropská pravda zveřejnil 21. října informaci, podle které mělo Polsko kvůli rozhodnutí lvovských zastupitelů pozastavit připravovaný rozsáhlý balík vojenské pomoci Ukrajině.

Server se odvolával na anonymní zdroj z ukrajinské vlády.

Informaci však následně výslovně popřel mluvčí polského ministerstva obrany Janusz Sejmej, který tvrzení o zastavení dodávek označil za nepravdivé.

K 22. říjnu proto nelze pozastavení polské vojenské pomoci považovat za potvrzenou skutečnost.

Rozdíl mezi anonymním tvrzením a oficiálním vyjádřením polského ministerstva obrany je pro hodnocení celé události zásadní.

Z veřejně dostupných informací není doloženo, že by Varšava přijala obecné rozhodnutí zastavit vojenskou podporu Ukrajině.

Ukrajinská diplomacie se od kroku distancovala

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo rozhodnutí Lvovské oblastní rady za kontraproduktivní.

Zdůraznilo, že iniciativa regionálních zastupitelů nebyla konzultována s ústřední vládou a nevyjadřuje oficiální zahraničněpolitický postoj Kyjeva.

Ukrajinská diplomacie se tak pokusila zabránit dalšímu vyostření vztahů s Polskem.

Polský náměstek ministra zahraničí Marcin Bosacki následně uvedl, že ukrajinská strana přislíbila, že sporné usnesení nevstoupí v platnost.

Informace o rozhodnutí mezitím zmizela z internetových stránek oblastní rady.

Samotné odstranění informace z webu však ještě nemusí znamenat, že bylo usnesení formálně zrušeno.

Polsko zakázalo vstup iniciátorovi návrhu

Varšava současně oznámila pětiletý zákaz vstupu do schengenského prostoru pro ukrajinského politika Svjatoslava Šeremetu, který prosazoval připomínání UPA a Šuchevyče.

Tento krok představuje konkrétní diplomatické opatření v reakci na spor.

Neznamená však automaticky přerušení polsko-ukrajinské bezpečnostní spolupráce.

Volyňské masakry: tragédie, která dodnes rozděluje

Kořeny současného konfliktu sahají do druhé světové války.

V letech 1943 až 1945 se příslušníci UPA a další ozbrojené skupiny ukrajinského nacionalistického podzemí podíleli na rozsáhlém vraždění polských civilistů na Volyni a ve východní Haliči.

Mezi oběťmi byly celé rodiny včetně žen, dětí a starších lidí.

Polské historické instituce uvádějí přibližně 100 000 polských obětí těchto násilností. Přesné počty se v historické literatuře liší.

Polský stát označuje tyto události za genocidu.

Historické zkoumání současně dokumentuje také odvetné útoky polských ozbrojených skupin proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Tyto skutečnosti však nesnižují odpovědnost pachatelů masového vraždění polských civilistů.

Roman Šuchevyč byl významným velitelem UPA. Jeho historická role proto zůstává jedním z nejspornějších témat polsko-ukrajinských vztahů.

Oleha Olžyče, básníka a představitele ukrajinského nacionalistického hnutí, nelze bez dalšího historického rozlišení ztotožňovat s velitelskou odpovědností Šuchevyče.

Historická paměť a současná bezpečnost

Spor přichází v době, kdy Polsko a Ukrajina čelí společným bezpečnostním výzvám souvisejícím s ruskou agresí.

Polská vláda dlouhodobě podporuje ukrajinskou obranu, současně však zdůrazňuje, že historické otázky nelze přehlížet.

Ukrajinská vláda má naopak zájem zabránit tomu, aby rozhodnutí jednotlivých regionálních politiků ohrozila spolupráci se strategickými partnery.

Současná diplomatická krize tak ukazuje, že společné bezpečnostní zájmy automaticky neodstraňují dlouhodobé historické spory.

Co je k 22. říjnu potvrzeno

Potvrzeno je přijetí kontroverzního rozhodnutí Lvovské oblastní rady, kritické reakce polských představitelů, distancování ukrajinské diplomacie a oznámení zákazu vstupu pro Svjatoslava Šeremetu.

Potvrzeno je rovněž zveřejnění informace o údajném pozastavení vojenské pomoci serverem Evropská pravda.

Samotné pozastavení pomoci však potvrzeno není. Polské ministerstvo obrany tuto informaci popřelo.

Další vývoj bude záviset především na tom, zda bude sporné regionální usnesení formálně zrušeno a zda se obě vlády dohodnou na pokračování historického dialogu.

Prozatím jde o vážný diplomatický spor, nikoli o doložené ukončení polské vojenské podpory Ukrajině.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: Evropská pravda, vyjádření polského ministerstva obrany, polských vládních představitelů, ukrajinského ministerstva zahraničí a historické podklady k volyňským masakrům.