Putin neustupuje z požadavků na Donbas. Jednání s USA zatím příměří nepřinesla

PETROHRAD / KYJEV / WASHINGTON – 22. října 2026 – Jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem nepřineslo oznámení o příměří ani zásadní průlom v úsilí ukončit válku na Ukrajině. Moskva však vyjádřila předběžnou ochotu obnovit v listopadu třístranné rozhovory s Ukrajinou a Spojenými státy. Zatímco Rusko nadále trvá na svých územních a bezpečnostních požadavcích, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil zastavení bojů na současné frontové linii, avšak požaduje věrohodné bezpečnostní záruky.

Téměř tři hodiny jednání v Petrohradu

Putin přijal Witkoffa ve středu 21. října v Konstantinovském paláci ve Strelně nedaleko Petrohradu.

Schůzka trvala přibližně tři hodiny a představovala další pokus americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa obnovit diplomatická jednání o ukončení rusko-ukrajinské války.

Na ruské straně se rozhovorů účastnili také Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov a zvláštní představitel pro investice Kirill Dmitrijev.

Podle agentury Associated Press se prostřednictvím vide spojení zapojil rovněž Trumpův zeť Jared Kushner.

Witkoff do Ruska přicestoval po konzultacích v norském Oslu, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli evropských států.

Americká strana chtěla zjistit, zda nové návrhy mohou vytvořit základ pro obnovení přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Rusko souhlasí s pokračováním rozhovorů

Po schůzce oznámil Jurij Ušakov, že Putin v zásadě souhlasil s obnovením třístranných jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy.

Rozhovory by se podle ruské strany mohly uskutečnit po 10. listopadu 2026.

Ušakov uvedl, že jejich hlavním tématem by mělo být vytvoření bezpečnostního systému pro Rusko a Ukrajinu po skončení konfliktu.

Podrobnosti o místě a přesném termínu zatím nebyly definitivně oznámeny. Jako jedno z možných míst se objevuje Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Třístranná jednání se naposledy uskutečnila na začátku letošního roku, kdy delegace jednaly v Abú Zabí a Ženevě.

Dosavadní rozhovory přinesly zejména dohody o výměnách válečných zajatců, nikoli zásadní shodu na ukončení bojů.

Donbas zůstává jednou z hlavních překážek

Zásadním sporným bodem zůstává územní uspořádání východní Ukrajiny.

Rusko dlouhodobě požaduje kontrolu nad celou Doněckou oblastí, včetně území, která jeho armáda dosud neobsadila.

Moskva současně odmítá budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Tyto požadavky patří mezi hlavní překážky dosažení dohody, protože Ukrajina odmítá uznat ruské nároky na své mezinárodně uznané území.

Z dostupných veřejných informací však nevyplývá, že by během středeční schůzky vznikla nová písemná dohoda o územních ústupcích.

Není rovněž potvrzeno, že by Putin přijal návrh na zastavení bojů podél současné frontové linie.

Zelenskyj připouští zmrazení fronty

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním rozhovoru pro americkou televizi Fox News připustil, že zastavení bojů na současné frontové linii by mohlo být realistickým prvním krokem k ukončení války.

Zároveň však zdůraznil potřebu bezpečnostních záruk, které by zabránily obnovení ruské vojenské ofenzivy.

Ukrajinský postoj proto nelze vykládat jako automatický souhlas s trvalým postoupením okupovaných území Rusku.

Zastavení bojů, právní uznání územních změn a konečná mírová dohoda představují odlišné otázky.

Zelenskyj rovněž opakovaně uvádí, že zásadní politická rozhodnutí by měli přijmout přímo nejvyšší představitelé zúčastněných zemí.

Spojené státy hledají cestu k dohodě

Americká administrativa se pokouší propojit jednání o bezpečnosti, územním uspořádání a poválečné hospodářské obnově.

Podle agentury Reuters americký představitel po konzultacích v Oslu uvedl, že ukrajinská strana představila nové návrhy týkající se komplexního mírového rámce.

Rozhovory se podle něj zaměřily také na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ekonomické uspořádání po skončení války a širší evropskou bezpečnostní architekturu.

Kreml však následně hodnotil některé nové evropské a ukrajinské návrhy jako málo přínosné pro řešení konfliktu.

Obě strany tedy potvrzují pokračující diplomatický kontakt, ale jejich veřejná vyjádření zatím neukazují na dosažení shody v klíčových otázkách.

Putin jednal také o ekonomických vztazích s USA

Vedle ukrajinské války se Putin a Witkoff věnovali také možnosti obnovit širší hospodářské vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy.

Podle Kremlu hovořili mimo jiné o realizaci dohody z 9. října, která se týká dodávek ruské motorové nafty na americké a světové trhy.

Putin také zmínil možnost dodávek ruských hnojiv americkým zemědělcům.

Jednání se účastnil Kirill Dmitrijev, který se dlouhodobě zabývá potenciálními investičními a obchodními projekty mezi oběma zeměmi.

Z dostupných informací je tedy potvrzeno, že ekonomická spolupráce byla předmětem rozhovorů.

Není však doloženo, že by Spojené státy uzavřely novou komplexní hospodářskou dohodu výměnou za ruské ústupky nebo že by ekonomické projekty automaticky znamenaly zrušení sankcí.

Stejně tak nelze potvrdit, že by Moskva souhlasila s ukončením války výhradně na základě ekonomických pobídek.

Bezpečnostní záruky zůstávají sporné

Moskva požaduje, aby případné mírové uspořádání zohledňovalo také bezpečnostní zájmy Ruska.

Ukrajina naopak považuje mezinárodní bezpečnostní záruky za nezbytnou podmínku udržitelného míru.

Zásadní rozdíl spočívá v představě obou zemí o poválečném uspořádání.

Rusko dlouhodobě odmítá rozšiřování NATO směrem k Ukrajině a prosazuje omezení některých forem západní vojenské přítomnosti.

Kyjev požaduje takové záruky, které by Rusku zabránily zahájit další útok po případném příměří.

Středeční rozhovory tyto rozpory nevyřešily.

Nebylo však oznámeno, že by se jednání o bezpečnostních otázkách definitivně zastavila. Naopak právě bezpečnostní uspořádání má být jedním z hlavních témat případných listopadových rozhovorů.

Válka pokračuje i během diplomatických jednání

Diplomatická aktivita probíhá současně s pokračujícími boji a vzdušnými útoky.

Podle ukrajinských úřadů si ruské útoky v noci na 21. října vyžádaly civilní oběti a poškodily obytné budovy i energetickou infrastrukturu.

Ukrajina současně pokračuje ve vlastních útocích proti cílům na ruském území a v oblastech okupovaných Ruskem.

Obě armády tak nadále vedou vojenské operace, přestože diplomaté diskutují o možném příměří.

Samotné oznámení dalšího kola jednání proto neznamená zastavení bojů ani dohodu o omezení úderů na energetická zařízení.

Propuštění amerického občana jako diplomatické gesto

Součástí středečního jednání bylo také oznámení o propuštění amerického občana Stephena Hubbarda.

Sedmdesátiletý americký učitel v důchodu byl v Rusku vězněn po odsouzení za údajnou účast v bojích na ukrajinské straně. Obvinění odmítal.

Putin podle zveřejněných informací oznámil Witkoffovi, že Hubbard může odcestovat zpět do Spojených států.

Americká strana krok přivítala jako vstřícné gesto.

Propuštění vězně však samo o sobě nepředstavuje změnu ruských podmínek pro ukončení války.

Co je potvrzeno a co zatím nikoli

K 22. říjnu 2026 je potvrzeno, že Putin a Witkoff jednali v Petrohradu přibližně tři hodiny a že Moskva v zásadě souhlasí s obnovením třístranných rozhovorů po 10. listopadu.

Potvrzené jsou rovněž rozhovory o možných ekonomických projektech mezi Ruskem a Spojenými státy a pokračující rozdíly mezi ruskými a ukrajinskými představami o mírovém uspořádání.

Nebylo oznámeno příměří, dohoda o zastavení útoků ani konečné řešení územních sporů.

Veřejně dostupné informace současně neumožňují potvrdit všechny podrobnosti údajného neveřejného ruského postoje, podle kterého by Moskva definitivně odmítala jakoukoli formu příměří bez splnění všech svých požadavků.

Rozhodující proto budou další diplomatické kroky a případná konkrétní ujednání, nikoli pouze oznámená ochota pokračovat v rozhovorech.

Zatím platí, že diplomatické kontakty pokračují, ale válka na Ukrajině neskončila a zásadní překážky mírové dohody přetrvávají.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: Reuters, Associated Press, vyjádření poradce Kremlu Jurije Ušakova, vyjádření amerických a ukrajinských představitelů a rozhovor Volodymyra Zelenského pro Fox News.