Dánsko podpoří ukrajinskou výrobu raketového paliva. Za úvěr ručí 113 miliony dolarů

KODAŇ / KYJEV – 21. října 2026 – Dánsko poskytne státní záruku za úvěr ve výši 750 milionů dánských korun, tedy přibližně 113 milionů amerických dolarů, dánské dceřiné společnosti ukrajinského výrobce zbraní Fire Point. Financování má podpořit vznik závodu na výrobu raketového paliva na jihu Dánska. Projekt představuje další krok v přesouvání části ukrajinského obranného průmyslu mimo území zasažené válkou. Samotná továrna však podle současného harmonogramu zahájí provoz až koncem roku 2027.

Dánský stát převezme část finančního rizika

Poskytnutí státní záruky oznámilo ve středu 21. října dánské ministerstvo průmyslu a podnikání.

Úvěr ve výši 750 milionů dánských korun bude zajištěn prostřednictvím dánského exportního a investičního fondu EIFO.

Důvodem státní podpory je podle dánské vlády skutečnost, že probíhající válka na Ukrajině komplikuje společnosti Fire Point získání běžného komerčního financování.

Záruka má umožnit uskutečnění investice, která by za standardních tržních podmínek mohla být obtížně financovatelná.

Nejde o přímé poskytnutí 113 milionů dolarů bez povinnosti vrácení. Státní záruka znamená, že veřejný sektor přebírá vymezené riziko spojené s úvěrem.

Raketové palivo se bude vyrábět poblíž vojenské základny

Fire Point připravuje závod v okolí města Vojens v jižním Jutsku, nedaleko dánské letecké základny Skrydstrup.

Společnost je známá vývojem a výrobou bezpilotních prostředků a raketových systémů pro ukrajinské ozbrojené síly.

Nový závod se má zaměřit na výrobu paliva pro rakety dlouhého doletu.

Dánsko umožnilo společnosti Fire Point zahájit přípravy na zřízení výrobního provozu na svém území již v roce 2025.

Podle dánských úřadů jde o součást širší spolupráce, která má podpořit ukrajinskou obrannou výrobu a současně posílit technologické vazby mezi ukrajinskými a dánskými podniky.

Výroba se oproti původnímu plánu zpozdí

Původně se počítalo se zahájením výroby dříve, projekt však nabral přibližně roční zpoždění.

Podle informací dánských médií společnost v srpnu oznámila, že stavební přípravy postupují pomaleji, než se předpokládalo.

Aktuální harmonogram počítá se spuštěním provozu na konci roku 2027.

Středeční oznámení proto nepředstavuje okamžité zvýšení ukrajinské výroby raketového paliva ani bezprostřední dodávku nové výzbroje.

Jde především o financování výrobní kapacity, jejíž přínos se může projevit až po dokončení a uvedení závodu do provozu.

Dánsko chce chránit dodavatelské řetězce před útoky

Dánský ministr obrany Jeppe Bruus zdůraznil, že přesunutí části ukrajinské obranné výroby mimo Ukrajinu může snížit její zranitelnost vůči ruským útokům.

Ukrajinské zbrojní podniky a související infrastruktura jsou během války vystaveny riziku bombardování, výpadků energií a narušování zásobování.

Výroba v Dánsku má část těchto rizik omezit a vytvořit stabilnější podmínky pro dodávky důležitých materiálů.

Zároveň však přináší nové požadavky na bezpečnost, ochranu průmyslových zařízení a koordinaci mezi ukrajinskými a dánskými institucemi.

Přesun výroby do zahraničí tedy rizika nesmaže, může však snížit přímé ohrožení některých částí dodavatelského řetězce.

Fire Point spolupracuje také na systému Freyja

Společnost Fire Point se vedle raketových a bezpilotních prostředků podílí také na projektu protivzdušné a protiraketové obrany Freyja.

Ten vzniká ve spolupráci Ukrajiny a evropských partnerů jako možná alternativa nebo doplněk amerického systému Patriot.

Ukrajina chce prostřednictvím projektu omezit svou závislost na omezených dodávkách zahraničních protiraketových systémů.

Fire Point má v rámci spolupráce přispět zejména vlastními technologiemi, odpalovacím zařízením a prostředkem pro zachycování vzdušných cílů.

Do vývoje se zapojují také evropské společnosti zaměřené na radary, navádění a další elektronické systémy.

Mezi zmiňovanými partnery jsou například Hensoldt, Leonardo, Thales a Saab.

Freyja zatím není ověřenou náhradou Patriotu

Projekt Freyja je stále ve vývoji.

Ukrajinští představitelé dříve oznámili ambici představit první funkční prototyp během první poloviny roku 2027.

To však není totéž jako zavedení plně operačního systému do výzbroje.

Dosud nebyly veřejně doloženy výsledky bojového nasazení, které by umožňovaly spolehlivě porovnat schopnosti Freyji s americkým Patriotem.

Případné nahrazení nebo doplnění stávajících systémů bude záviset na technických zkouškách, výrobních kapacitách a dalších rozhodnutích zúčastněných států.

Dnešní dánská úvěrová záruka se navíc vztahuje k financování výrobního projektu Fire Point v Dánsku. Nelze ji automaticky považovat za samostatné schválení financování celého programu Freyja.

Spolupráce má význam také pro dánský průmysl

Dánská vláda v projektu vidí příležitost k rozšíření spolupráce mezi domácími podniky a ukrajinským obranným sektorem.

Ministr průmyslu Martin Lidegaard uvedl, že přítomnost ukrajinského výrobce může přinést nové technologie, zkušenosti a průmyslová partnerství.

Ukrajinské společnosti získaly během války praktické zkušenosti s vývojem a rychlými úpravami obranných technologií.

Pro evropské výrobce mohou být tyto zkušenosti důležité při vývoji nových prostředků a modernizaci existující výzbroje.

Dánský fond EIFO současně uvádí, že se podílí na téměř čtyřiceti projektech souvisejících s Ukrajinou, a to nejen v obranném průmyslu, ale také v infrastruktuře a obnově země.

Co dnešní rozhodnutí skutečně znamená

K 21. říjnu 2026 je potvrzeno, že Dánsko podpoří financování dánské dceřiné společnosti Fire Point státní zárukou za úvěr v přepočtu přibližně 113 milionů dolarů.

Peníze mají pomoci vybudovat výrobní kapacitu pro raketové palivo na dánském území.

Nejde však o oznámení okamžité dodávky raket, spuštění továrny ani dokončení systému Freyja.

Závod má podle současného harmonogramu zahájit provoz koncem roku 2027 a budoucí schopnosti vyvíjeného protiraketového systému zatím nejsou bojově ověřeny.

Rozhodnutí tak představuje především dlouhodobou investici do odolnosti ukrajinského obranného průmyslu a jeho propojení s evropskými výrobními kapacitami.

Český zpravodaj | 21. října 2026

Zdroje: Reuters, dánské ministerstvo průmyslu a podnikání, EIFO, The Copenhagen Post / Ritzau, The Kyiv Independent.