Dozimetr nekončí: Soudní proces se protahuje, sněmovní komise se sejde 30. října

PRAHA / 21. října 2026 – Korupční kauza Dozimetr, která se týká podezření z ovlivňování veřejných zakázek pražského dopravního podniku, pokračuje před Obvodním soudem pro Prahu 9. Po říjnové výpovědi senátorky Hany Kordové Marvanové se soud zabývá dalšími svědectvími a obchodními vztahy firem spojovaných s případem. Podle dosavadního vyjádření předsedy trestního senátu se hlavní líčení do konce letošního roku pravděpodobně neuzavře. Další vývoj se očekává také v Poslanecké sněmovně, jejíž vyšetřovací komise má naplánované jednání na 30. října.

Soudní proces pokračuje, rozsudek zatím nepadl

Kauza Dozimetr se dostala na veřejnost v červnu 2022, kdy policie zasáhla v souvislosti s podezřením na korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Podle obžaloby měla skupina osob kolem podnikatele Michala Redla prostřednictvím vybraných manažerů ovlivňovat rozhodování dopravního podniku a získávat úplatky v souvislosti se zakázkami.

Mezi hlavními obžalovanými je také někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který vinu odmítá.

Soud postupně vyslýchá svědky, zabývá se dokumentací jednotlivých obchodních případů a prověřuje tvrzení státního zastupitelství i argumenty obhajoby.

Předseda senátu Jakub Kriebel začátkem října uvedl, že hlavní líčení zřejmě neskončí do konce roku 2026. Lze proto očekávat pokračování soudního řízení i v roce 2027.

To však neznamená, že je již znám termín rozsudku nebo že soud dospěl k závěru o vině obžalovaných.

Marvanová popsala údajný tlak při rozhodování pražské rady

Jednou z výrazných událostí říjnového hlavního líčení byla výpověď senátorky a pražské zastupitelky Hany Kordové Marvanové ve dnech 5. a 6. října.

Marvanová před soudem uvedla, že některé zakázky a majetkové transakce dopravního podniku považovala již před policejním zásahem za netransparentní nebo nevýhodné pro hlavní město.

Za problematický označila zejména projekt Nové Holešovice, který počítal se spoluprací dopravního podniku a soukromých investorů při využití pozemků v okolí stanice metra Nádraží Holešovice.

Podle jejího svědectví čelila v době působení v pražské radě tlaku ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka a Stanislava Polčáka. Jejich jednání popsala jako šikanu či bossing.

Jde o tvrzení přednesená svědkyní. Sama výpověď nepředstavuje soudní závěr o tom, že se uvedené osoby dopustily trestného činu.

Marvanová rovněž uvedla, že o konkrétních úplatcích popisovaných v obžalobě tehdy nevěděla a většinu obžalovaných osob osobně neznala.

Obhajoba její svědectví zpochybňovala

Během druhého dne výslechu pokládali Marvanové otázky obhájci i obžalovaní.

Zaměřovali se na její kompetence v pražské radě, okolnosti schvalování projektů a podklady, ze kterých při svých hodnoceních vycházela.

Obhajoba některé části výpovědi zpochybňovala a snažila se prověřit jejich konkrétnost a souvislost s předmětem obžaloby.

Soud musí posoudit svědecké výpovědi společně s ostatními důkazy. Politický spor o výhodnost městské zakázky totiž sám o sobě neprokazuje korupční jednání.

Pozornost soudu se přesouvá k obchodním vztahům firem

Po výslechu Marvanové se soudní jednání zaměřilo také na společnost Uniprog Solutions a další obchodní případy, které se objevují v obžalobě.

Mezi projednávanými otázkami jsou vztahy jednotlivých společností, dokumentace zakázek a okolnosti některých finančních plnění.

Důležitou součástí dokazování zůstává rovněž projekt Nové Holešovice, u něhož vyšetřovatelé prověřovali podezření na možné ovlivňování rozhodování.

Právě podrobné zkoumání jednotlivých smluv, obchodních vazeb a svědeckých výpovědí přispívá k délce soudního procesu.

K 21. říjnu nebyl ve veřejně ověřených zdrojích potvrzen nový konečný rozsudek v hlavní projednávané větvi případu.

Sněmovní komise má jednat 30. října

Vedle trestního řízení se kauzou zabývá také vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny.

Sněmovna ji zřídila 25. března 2026. Jejím úkolem je prošetřit okolnosti, systémové souvislosti a institucionální fungování tří veřejných organizací v souvislosti s podezřením z korupčního jednání.

Jde o Dopravní podnik hlavního města Prahy, Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Komise má tedy širší předmět činnosti než samotné trestní řízení před pražským soudem.

Podle oficiálního harmonogramu Poslanecké sněmovny se její pátá schůze uskuteční v pátek 30. října 2026.

Původně plánovaná čtvrtá schůze na 2. října byla zrušena.

Spor o přístup k vyšetřovacím spisům

Jedním z problémů, na které komise narazila, je přístup k dokumentům z trestního řízení.

Její předseda Jindřich Rajchl začátkem září oznámil, že Vrchní státní zastupitelství nevyhovělo žádostem o poskytnutí spisových materiálů.

Rajchl tento postup kritizoval a argumentoval zákonnými pravomocemi sněmovní vyšetřovací komise.

Komise následně rozhodla, že se obrátí také na soudy, které příslušná řízení vedou, a bude usilovat o legislativní upřesnění pravidel spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení a parlamentními komisemi.

Na situaci však nepanuje jednotný názor.

Člen komise Jan Papajanovský ze STAN podle zářijových mediálních informací zpochybnil část Rajchlovy kritiky státního zastupitelství.

Spor se týká především rozsahu zákonných oprávnění komise a ochrany probíhajícího trestního řízení.

K 21. říjnu není z dostupných podkladů potvrzeno, že by komise požadované kompletní spisy již získala.

Komise nemůže nahrazovat soud

Parlamentní vyšetřovací komise a trestní soud mají odlišné pravomoci.

Soud rozhoduje o trestní odpovědnosti konkrétních obžalovaných na základě zákona a provedených důkazů.

Sněmovní komise naproti tomu zkoumá okolnosti a případná systémová selhání veřejných institucí. Může přijímat závěry a doporučení, nemůže však sama rozhodovat o vině nebo ukládat tresty.

Závěry komise proto nelze zaměňovat s rozsudkem ani s výsledkem policejního vyšetřování.

Co bude následovat

Nejbližším veřejně potvrzeným termínem parlamentní části kauzy je 30. říjen, kdy má pokračovat jednání sněmovní komise.

V trestním řízení se očekává další dokazování. Vzhledem k rozsahu projednávaných obchodních případů a počtu svědků soud podle dosavadních informací předpokládá pokračování také po konci letošního roku.

Kauza Dozimetr tak zůstává otevřená na dvou úrovních: před trestním soudem, který posuzuje konkrétní obžalobu, a v Poslanecké sněmovně, která prověřuje širší institucionální souvislosti.

O vině jednotlivých obžalovaných může rozhodnout pouze soud. Do té doby platí presumpce neviny.

Český zpravodaj | 21. října 2026

Zdroje: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, ČT24/ČTK, Seznam Zprávy, iDNES.cz, veřejné vyjádření Hany Kordové Marvanové.