Počet migrantů v Evropě vzrostl za 24 let o 67 procent. Největší nárůst zaznamenala Británie
EVROPA / PRAHA – 21. října 2026
Počet mezinárodních migrantů žijících v Evropě se mezi lety 2000 a 2024 zvýšil přibližně o 40,8 milionu lidí, což představuje nárůst o 67 procent. Vyplývá to z analýzy serveru Visual Capitalist, která vychází z demografických odhadů Organizace spojených národů. Největší absolutní přírůstky zaznamenaly Spojené království, Španělsko a Německo. Výsledky znovu otevírají debatu o stárnutí evropské populace, nedostatku pracovních sil i dlouhodobých důsledcích migrace.
Evropa zaznamenala výrazný demografický posun
Podle zveřejněných údajů se počet mezinárodních migrantů žijících v evropských zemích během sledovaných 24 let zvýšil přibližně o dvě třetiny.
V roce 2024 žilo v Evropě podle odhadů OSN přibližně 94 milionů mezinárodních migrantů. Představovali zhruba 13 procent obyvatel kontinentu.
Statistiky zachycují lidi, kteří žijí v jiné zemi, než ve které se narodili, případně jsou v některých národních evidencích identifikováni podle cizího občanství.
Nejde tedy výhradně o nelegální migraci ani o počet nových příchodů během jediného roku.
Největší nárůst zaznamenaly tři země
Z porovnání údajů mezi lety 2000 a 2024 vyplývá, že nejvyšší absolutní přírůstky počtu migrantů vykázaly:
- Spojené království: přibližně 7,1 milionu
- Španělsko: přibližně 6,8 milionu
- Německo: přibližně 6,4 milionu
Tato čísla vyjadřují rozdíl mezi počtem migrantů žijících v jednotlivých zemích na začátku a na konci sledovaného období.
Neznamenají, že uvedené státy za 24 let přijaly pouze tolik přistěhovalců. Skutečné migrační pohyby zahrnují také odchody, návraty a další demografické změny.
Země se navíc liší strukturou migrace, historickými vazbami i pravidly pro pracovní pobyt, azyl a získávání občanství.
Jak se změnila situace v České republice
Výrazný nárůst počtu migrantů zaznamenalo také Česko.
Podle stejného srovnání žilo v České republice v roce 2000 přibližně 639 tisíc mezinárodních migrantů. V roce 2024 jejich počet přesáhl 1,02 milionu.
Rozdíl činil přibližně 386 tisíc lidí.
Česko se tak v evropském pořadí podle absolutního přírůstku umístilo na 19. místě ze 43 sledovaných zemí.
Na vývoj migrace v posledních letech měl významný vliv také příchod uprchlíků z Ukrajiny po zahájení rozsáhlé ruské invaze v roce 2022.
Nízká porodnost a stárnutí obyvatelstva
Migrace je stále důležitější součástí evropského demografického vývoje.
Evropské země dlouhodobě čelí nízké porodnosti a rostoucímu podílu starších obyvatel.
Podle Eurostatu vzrostl medián věku obyvatel Evropské unie z 39,6 roku v roce 2005 na 44,9 roku v roce 2025.
Stárnutí populace přináší rostoucí nároky na zdravotnictví, důchodové systémy a sociální služby.
Současně se v některých odvětvích projevuje nedostatek pracovníků.
Pracovní migrace může část těchto problémů zmírňovat. Sama o sobě však nedokáže vyřešit všechny důsledky demografického stárnutí.
Je migrace výsledkem politického rozhodování?
Růst počtu migrantů vyvolává otázky, nakolik je současný vývoj výsledkem ekonomických potřeb a nakolik konkrétních rozhodnutí evropských vlád.
Jednotlivé státy v minulých desetiletích přijímaly různá opatření podporující pracovní migraci, slučování rodin nebo přijímání uprchlíků.
Důvody migrace jsou však širší. Patří mezi ně ekonomické rozdíly mezi zeměmi, ozbrojené konflikty, studium, rodinné vazby i volný pohyb osob uvnitř Evropské unie.
Samotný statistický nárůst počtu migrantů proto nedokazuje existenci jednotného politického plánu na změnu složení evropské populace.
Pro takový závěr by bylo nutné doložit konkrétní rozhodnutí, jejich cíle a souvislosti.
Ekonomické přínosy i problémy integrace
Migrace může přispívat k obsazování pracovních míst, ekonomické aktivit a financování veřejných rozpočtů.
Její dopady však závisí na zaměstnanosti příchozích, jejich kvalifikaci, věkové struktuře a úspěšnosti začlenění do společnosti.
Vyšší počet obyvatel může zároveň vytvářet tlak na dostupnost bydlení, školy, zdravotní péči a veřejnou infrastrukturu, zejména pokud kapacity nerostou dostatečně rychle.
Důležitou součástí veřejné debaty jsou také jazyková integrace, dodržování právních pravidel a bezpečnostní otázky.
Přesné hodnocení těchto dopadů vyžaduje samostatná data. Nelze je automaticky vyvozovat pouze z celkového počtu migrantů.
Evropská populace se mění. Otázkou zůstává další směřování
Demografické statistiky potvrzují, že Evropa prošla během prvních čtyřiadvaceti let tohoto století významnou proměnou.
Přistěhovalectví se stalo jedním z faktorů, které ovlivňují velikost a strukturu obyvatelstva.
Zároveň pokračuje stárnutí evropské populace a v řadě zemí zůstává porodnost pod úrovní potřebnou pro dlouhodobou přirozenou obnovu obyvatelstva.
Další vývoj proto bude záviset nejen na migrační politice, ale také na podpoře rodin, hospodářské situaci, dostupnosti bydlení a schopnosti jednotlivých států zvládat integraci.
Závěr
Nárůst počtu migrantů v Evropě o 40,8 milionu mezi lety 2000 a 2024 představuje významnou demografickou změnu.
Největší absolutní přírůstky zaznamenaly Spojené království, Španělsko a Německo. Změny jsou patrné také v České republice.
Statistiky potvrzují rozsah migrace, samy však nevysvětlují všechny její příčiny ani společenské dopady.
Pro evropské vlády zůstává zásadní otázkou, jak skloubit ekonomické potřeby, bezpečnost, integraci příchozích a dlouhodobou stabilitu společnosti.
Český zpravodaj | Nezávislé zahraniční zpravodajství
Zdroje: Visual Capitalist – Mapped: Europe’s Surging Migrant Population (2000–2024), říjen 2026; United Nations DESA – International Migrant Stock 2024; Eurostat – Demography of Europe 2026. Údaje se vztahují k období 2000–2024.
