Lavrov obvinil USA a EU z energetické nestability. V Teheránu hájil ruské útoky a nabídl pomoc při řešení konfliktu s Íránem

TEHERÁN / MOSKVA – 19. října 2026

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během pondělní návštěvy Teheránu obvinil Spojené státy a Evropskou unii z narušení stability světových energetických trhů. Na společné tiskové konferenci se svým íránským protějškem Abbásem Araghčím zároveň hájil postup ruské armády na Ukrajině, potvrdil zájem Moskvy o energetickou spolupráci s Íránem a nabídl pomoc při hledání diplomatického řešení konfliktu mezi Teheránem a Washingtonem.

Lavrovova vyjádření přicházejí v době pokračujícího napětí na Blízkém východě, narušené námořní dopravy v Hormuzském průlivu a nejistoty na světových trzích s ropou a zemním plynem.

Lavrov: Energetickou stabilitu narušil Západ

Šéf ruské diplomacie odmítl odpovědnost Moskvy za destabilizaci světového trhu s energiemi.

Podle jeho vyjádření byly hlavní příčinou rozhodnutí evropských zemí a předchozí americké administrativy omezit odběr ruských energetických surovin.

Lavrov odkázal na stanovisko prezidenta Vladimira Putina, podle něhož Rusko nebylo iniciátorem narušení původního systému dodávek energií.

Ruský ministr současně prohlásil, že Moskva nemá zájem na prudkých výkyvech cen ropy a plynu a upřednostňuje předvídatelné energetické trhy.

Jde však o interpretaci ruské vlády, nikoli o nezávisle prokázané vysvětlení příčin energetické nestability.

Evropské omezování závislosti na ruských surovinách souvisí také s bezpečnostními riziky a reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu.

Na současné ceny energií navíc působí konflikt na Blízkém východě, omezení námořní přepravy, sankce, obchodní rozhodnutí i vývoj světové poptávky.

Sporné tvrzení o civilní infrastruktuře Ukrajiny

Lavrov během tiskové konference rovněž prohlásil, že Rusko neútočí na civilní infrastrukturu Ukrajiny, s výjimkou zařízení, která podle Moskvy přímo podporují ukrajinské ozbrojené síly a souvisejí s útoky proti Rusku.

Toto vyjádření je nutné konfrontovat s dokumentovanými následky ruských vojenských operací.

Od začátku rozsáhlé invaze v únoru 2022 byly na Ukrajině opakovaně zasaženy obytné budovy, nemocnice, elektrárny, rozvodny a další civilní objekty.

Útoky a jejich následky dokumentovaly mimo jiné monitorovací mise OSN, mezinárodní humanitární organizace a nezávislá média.

Samotné tvrzení útočící strany, že určitý objekt slouží vojenským účelům, nestačí k automatickému ospravedlnění jeho napadení.

Mezinárodní humanitární právo vyžaduje rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli, dodržování proporcionality a přijímání opatření k ochraně civilního obyvatelstva.

Zda konkrétní útok představuje porušení těchto pravidel, závisí na jeho okolnostech.

Rusko a Írán chtějí rozvíjet spolupráci v energetice

Vedle politických témat se jednání v Teheránu věnovalo také hospodářské spolupráci.

Lavrov uvedl, že Rusko nehodlá ustoupit od ekonomických a investičních dohod s Íránem ani přes komplikovanou bezpečnostní situaci v regionu.

Za perspektivní označil zejména společné projekty v oblasti těžby a přepravy uhlovodíků, tedy ropy a zemního plynu.

Zmínil také postupný návrat ruských odborníků do íránské jaderné elektrárny Búšehr.

Rusko a Írán tak deklarují zájem pokračovat ve spolupráci v energetickém sektoru, přestože obě země čelí mezinárodním sankcím a regionálním bezpečnostním rizikům.

Konkrétní rozsah nových investic ani harmonogram případných energetických projektů však na základě těchto vyjádření nelze určit.

Moskva nabízí pomoc při řešení konfliktu USA a Íránu

Ruský ministr zahraničí zároveň oznámil připravenost Moskvy pomoci při hledání diplomatického řešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.

Lavrovova návštěva následovala po jednání se zástupci států Perského zálivu v Bahrajnu.

Arabské státy požádaly Rusko, aby využilo svého vlivu na Teherán a podpořilo obnovení bezpečné námořní dopravy v regionu.

Významným bodem jednání je Hormuzský průliv, který představuje strategickou trasu pro mezinárodní obchod s ropou a zkapalněným zemním plynem.

Provoz v průlivu byl v důsledku konfliktu výrazně narušen.

Ruská nabídka diplomatické pomoci zatím neznamená, že Spojené státy a Írán přijaly Moskvu jako společného zprostředkovatele nebo že byla dohodnuta nová mírová jednání.

Írán kritizuje americkou politiku

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během společné tiskové konference označil Spojené státy za významného původce současného napětí v Hormuzském průlivu.

Zdůraznil, že regionální problémy by měly být řešeny diplomaticky a za účasti samotných zemí oblasti.

Podpořil vytvoření bezpečnostního uspořádání založeného na spolupráci regionálních států bez přítomnosti zahraničních vojenských sil.

Teherán tak pokračuje v prosazování modelu bezpečnosti, který by omezil přímou vojenskou roli Spojených států v Perském zálivu.

Americká strana naopak dlouhodobě zdůrazňuje otázky íránského jaderného programu, regionální bezpečnosti a ochrany mezinárodní námořní dopravy.

Energetika jako součást geopolitického konfliktu

Energetická bezpečnost se stala jedním z hlavních témat současných sporů mezi Ruskem, Íránem a západními státy.

Moskva kritizuje sankce a omezování nákupu ruských surovin. Evropské země zdůrazňují potřebu diverzifikovat dodávky a snížit strategickou závislost na Rusku.

Současně konflikt v oblasti Perského zálivu omezuje přepravu energetických surovin a přispívá k nejistotě na světových trzích.

Pro evropské i mimoevropské odběratele je proto důležitá nejen cena energií, ale také spolehlivost jejich dodávek a bezpečnost přepravních tras.

Co je potvrzené a co zůstává politickým tvrzením

Je potvrzeno, že Lavrov během návštěvy Teheránu obvinil USA a EU z narušení energetické stability, deklaroval pokračování spolupráce s Íránem a nabídl diplomatickou pomoc při řešení americko-íránského konfliktu.

Potvrzena jsou také jednání o energetických projektech a vyjádření íránské diplomacie k bezpečnosti v Perském zálivu.

Naproti tomu tvrzení, že za energetickou nestabilitu odpovídá výhradně Západ, představuje politický postoj ruské vlády.

Lavrovovo popírání ruských útoků na civilní infrastrukturu je navíc v rozporu s dokumentovanými případy zasažení civilních objektů na Ukrajině.

Závěr

Jednání v Teheránu ukázalo, že Rusko a Írán chtějí pokračovat v hospodářské a diplomatické spolupráci navzdory bezpečnostnímu napětí v regionu.

Moskva se současně snaží vystupovat jako možný prostředník při řešení konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy.

Lavrovova vystoupení však obsahují jak konkrétní diplomatické nabídky, tak sporná politická hodnocení, která je nezbytné oddělovat od nezávisle doložených skutečností.

Další vývoj bude záviset především na jednání Washingtonu a Teheránu, bezpečnosti námořní dopravy v Hormuzském průlivu a skutečném rozsahu rusko-íránské spolupráce.

Český zpravodaj | Zahraničí / Rusko / Írán

Zdroje: Reuters, Interfax, Anadolu Agency, Vedomosti, Al Jazeera; 19. října 2026. Kontext mezinárodního humanitárního práva: OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.