Zelenskyj odmítá, že nechce volby na Ukrajině. Požaduje 60denní příměří a bezpečnostní podmínky

KYJEV / MOSKVA, 18. října 2026 – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá představu, že by se chtěl za každou cenu vyhnout prezidentským volbám. V posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven umožnit jejich uspořádání, pokud bude zajištěna bezpečnost voličů a vytvořeny odpovídající právní podmínky. Dne 11. října navrhl úplné příměří v délce 60 dnů, během něhož by Ukrajina podle jeho slov mohla volby připravit. Kreml však tento návrh následující den odmítl.

Spor o termín prezidentských voleb se znovu dostal do popředí v souvislosti s kritikou ukrajinského vedení ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a dlouhodobými výhradami Moskvy vůči pokračování Zelenského prezidentského mandátu.

Zelenskyj: O prezidentovi mají rozhodnout Ukrajinci

V rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC News, odvysílaném 11. října, Zelenskyj reagoval na Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že výběr hlavy státu přísluší občanům Ukrajiny, nikoliv zahraničním politikům.

Zároveň uvedl, že jeho vláda je připravena zorganizovat prezidentské volby, pokud Rusko přistoupí na úplné 60denní příměří.

Zelenskyj tím navázal na své dřívější výroky, podle nichž není proti demokratickému hlasování, ale považuje za nezbytné nejprve vyřešit bezpečnostní a právní překážky.

Na sociálních sítích se 18. října objevila také tvrzení, že Zelenskyj označil obvinění z neochoty uspořádat volby za nepravdivá a nespravedlivá. Přesné znění tohoto novějšího výroku však nebylo možné nezávisle potvrdit z úplného záznamu vystoupení.

Návrh: Šedesát dní úplného příměří

Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News navrhl, aby Rusko zastavilo boje na dobu dvou měsíců.

Podle jeho vyjádření by 60 dní úplného příměří poskytlo prostor pro organizaci voleb, přípravu hlasovacích místností a zajištění bezpečnosti obyvatel.

Prezident zároveň připustil, že by respektoval rozhodnutí ukrajinských voličů bez ohledu na výsledek.

Dne 12. října na Varšavském bezpečnostním fóru svůj postoj dále rozvedl. Uvedl, že pokud by Spojené státy dokázaly s Ruskem vyjednat dostatečně dlouhé zastavení bojů, byl by připraven spolupracovat s ukrajinským parlamentem na hledání potřebného legislativního řešení.

Nešlo tedy o oznámení konkrétního termínu voleb. Šlo o podmíněný návrh, jehož uskutečnění závisí na vývoji války, bezpečnostních opatřeních a změnách právního rámce.

Kreml 60denní příměří odmítl

Ruská strana Zelenského návrh odmítla 12. října.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva upřednostňuje celkovou a dlouhodobou mírovou dohodu před časově omezeným přerušením bojů.

Podle agentury Reuters Kreml zároveň naznačil možnost zastavení útoků pouze v samotný den případného ukrajinského hlasování.

Mezi postoji obou stran tak zůstává zásadní rozdíl.

Ukrajinské vedení požaduje dostatečně dlouhé bezpečné období pro přípravu a provedení voleb. Ruská strana nepřijala navrženou dvouměsíční přestávku v bojích.

Bez dohody o příměří proto zatím neexistuje konkrétní plán, jak by bylo možné bezpečně zajistit celostátní hlasování.

Proč se na Ukrajině nekonají prezidentské volby?

Ukrajina vyhlásila válečný stav 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi.

Za jeho trvání ukrajinské právní předpisy zakazují konání prezidentských, parlamentních i místních voleb.

Řádné prezidentské volby se měly uskutečnit v roce 2024, ale kvůli pokračujícímu válečnému stavu nebyly vypsány.

Zelenskyj proto zůstává ve funkci i po uplynutí původního pětiletého mandátu. Ukrajinská právní úprava počítá s kontinuitou výkonu prezidentských pravomocí do nástupu nově zvolené hlavy státu.

Tuto situaci Moskva dlouhodobě využívá ke zpochybňování Zelenského legitimity.

Samotné neuskutečnění voleb během válečného stavu však automaticky neznamená, že by Ukrajina přestala mít právně fungující prezidentský úřad.

Bezpečnostní problém: Hlasování během útoků

Zelenskyj opakovaně upozorňuje, že největší překážkou není pouze zákon, ale především bezpečnost obyvatel.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura jsou nadále vystaveny raketovým a dronovým útokům.

Pořádání voleb by vyžadovalo bezpečné volební místnosti, dostupnou dopravu, fungující komunikační systémy a možnost nerušeného sčítání hlasů.

Zvláštní problém představuje hlasování vojáků nasazených na frontě.

Pokud by část ozbrojených sil nemohla hlasovat, vznikly by otázky týkající se rovnosti volebního práva.

Podobně složitá je situace na územích okupovaných Ruskem, kde ukrajinské instituce nemohou svobodné hlasování organizovat.

Miliony Ukrajinců žijí v zahraničí

Další významnou otázkou je účast ukrajinských občanů, kteří kvůli válce odešli do zahraničí.

Zelenskyj v zářijovém rozhovoru pro CBS News upozornil, že mimo Ukrajinu pobývají miliony lidí a běžná kapacita zahraničních volebních místností by jejich účast nemusela zvládnout.

Organizace hlasování by proto vyžadovala rozsáhlou spolupráci se zahraničními státy.

Ukrajina by současně musela zajistit aktuální seznamy voličů, přístup k volebním dokumentům a důvěryhodné sčítání hlasů.

Tyto problémy by nezmizely automaticky ani při krátkodobém přerušení bojů.

Parlament již řeší poválečné volby

Otázka voleb není na Ukrajině pouze předmětem prezidentských vyjádření.

Nejvyšší rada, tedy ukrajinský parlament, již v roce 2026 pokračovala v práci zvláštní pracovní skupiny zabývající se organizací voleb během zvláštního období a po skončení války.

Podle květnového oznámení parlamentu se její členové shodli, že za současného válečného stavu nelze volby uskutečnit.

Skupina se zabývá zejména bezpečnostními podmínkami, legislativou a praktickou organizací hlasování.

Případná změna volebního režimu by tedy vyžadovala rozhodnutí příslušných ukrajinských institucí, nikoliv pouze souhlas prezidenta.

Trumpova kritika a ruské požadavky

Debatu o ukrajinských volbách v posledních dnech výrazně ovlivnila vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Trump veřejně kritizoval Zelenského a prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta.

Zelenskyj na to reagoval zdůrazněním práva Ukrajinců rozhodovat o vlastním politickém vedení.

Rusko naopak dlouhodobě tvrdí, že absence nových prezidentských voleb zpochybňuje legitimitu současného ukrajinského vedení.

Ukrajinská strana tato tvrzení odmítá s odkazem na válečný stav, platné právní předpisy a nemožnost uspořádat bezpečné hlasování během pokračujících bojů.

Je důležité odlišovat politické výroky jednotlivých aktérů od skutečného právního stavu a praktických možností voleb.

Volby nejsou vyhlášeny

K 18. říjnu 2026 nebyl oznámen konkrétní termín nových ukrajinských prezidentských voleb.

Není ani uzavřena dohoda o 60denním příměří, které Zelenskyj navrhl jako podmínku pro jejich přípravu.

Ukrajinský prezident deklaruje připravenost hledat cestu k hlasování, pokud budou vytvořeny bezpečné podmínky a potřebná právní řešení.

Rusko však zatím odmítá navrženou délku přerušení bojů.

Případné volby proto zůstávají otevřenou otázkou, jejíž řešení bude záviset na bezpečnostní situaci, jednáních mezi zúčastněnými stranami a rozhodnutí ukrajinských zákonodárců.

Závěr

Zelenského současný postoj nelze přesně popsat tvrzením, že volby odmítá za všech okolností.

Ve veřejných vystoupeních naopak opakovaně připustil jejich uspořádání, ovšem za předpokladu bezpečnosti, právní připravenosti a dostatečného přerušení bojů.

Jeho návrh na 60denní příměří Rusko odmítlo.

Základní spor tak nespočívá pouze v tom, zda by Ukrajina měla mít nové prezidentské volby, ale především v tom, za jakých podmínek by mohly být svobodné, bezpečné a dostupné všem oprávněným voličům.

Přehled hlavních skutečností k 18. říjnu 2026

• 11. října: Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News navrhl 60denní úplné příměří pro přípravu voleb.
• 12. října: Na Varšavském bezpečnostním fóru potvrdil ochotu jednat s parlamentem o legislativním řešení.
• 12. října: Kreml návrh dvouměsíčního příměří odmítl.
• Právní stav: Ukrajinská legislativa zakazuje volby během válečného stavu.
• Bezpečnost: Překážkou jsou pokračující útoky, účast vojáků, okupovaná území a hlasování občanů v zahraničí.
• Termín voleb: Nebyl vyhlášen.
• Nový výrok z 18. října: Přesné znění tvrzení o „nepravdivých a nespravedlivých“ obviněních nebylo nezávisle potvrzeno.

Zdroje: Reuters (11. a 12. října 2026), Ukrinform (11. a 12. října 2026), Nejvyšší rada Ukrajiny (5. května 2026), ukrajinská legislativa o válečném stavu, Rada Evropy a Euronews.

Český zpravodaj | Zahraničí / Ukrajina / Politika | 18. října 2026