ZELENSKYJ VARUJE PŘED DALŠÍM UVOLŇOVÁNÍM SANKCÍ PROTI RUSKU. UKRAJINA ŽÁDÁ 70 MILIARD EUR
Kyjev / Brusel / Washington, 17. října 2026 | Český zpravodaj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval rozhodnutí Spojených států zmírnit sankce vůči ruskému energetickému sektoru a umožnit dovoz ruské motorové nafty. Podle jeho vyjádření jde pouze o první krok, po němž mohou následovat další hospodářské ústupky Moskvě. Washington svůj postup spojuje se snahou stabilizovat ceny pohonných hmot a obnovit mírová jednání. Kyjev současně požaduje od Evropské unie nejméně 70 miliard eur dodatečné podpory na rok 2027.
Americko-ruská dohoda vyvolala napětí
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která umožňuje obnovení dovozu ruské motorové nafty do Spojených států.
Washington současně přistoupil k uvolnění některých sankčních omezení vůči ruskému energetickému sektoru. V pátek 16. října Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým pozastavil uplatnění dalších sankcí a cel připravovaných podle amerického zákona označovaného jako Graham Act.
Americká administrativa svůj postup odůvodňuje národními hospodářskými zájmy a potřebou stabilizovat energetický trh.
Ceny pohonných hmot ve Spojených státech jsou pod tlakem také kvůli konfliktu na Blízkém východě a omezení přepravy ropy přes Hormuzský průliv.
Podle informací agentury Reuters americká diplomacie zároveň předpokládá, že obchodní ústupky mohou přispět k návratu Moskvy k jednacímu stolu.
Zda se tento předpoklad naplní, však zůstává otevřenou otázkou.
Zelenskyj: Dohoda o naftě je pouze začátek
Volodymyr Zelenskyj v sobotu 17. října uvedl, že očekává pokračování amerického zmírňování sankcí proti Rusku.
Ukrajinský prezident se domnívá, že takový postup nebude motivovat Vladimira Putina k ukončení války. Naopak podle něj může v Moskvě posilovat přesvědčení, že Rusko dokáže získávat hospodářské výhody i bez zásadních ústupků ve válečném konfliktu.
Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že americký prezident využije svého vlivu k zastavení ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a k ukončení války.
Ukrajinská strana upozorňuje, že příjmy z vývozu energetických surovin představují významný zdroj prostředků pro ruský státní rozpočet.
Zelenskyj již v pátek v Bruselu varoval, že po motorové naftě by se případné další zmírňování omezení mohlo týkat také zemního plynu a bankovního sektoru.
Jde však o jeho očekávání, nikoliv o potvrzený plán americké administrativy.
Washington chce obnovit mírová jednání
Americká diplomacie podle informací agentury Reuters představila ukrajinským představitelům dohodu o ruské naftě také jako součást širší snahy přimět Moskvu k obnovení jednání o ukončení války.
Do diplomatických kontaktů se zapojili mimo jiné americký vyjednavač Steve Witkoff a Jared Kushner.
Kyjev pokračování diplomatických jednání neodmítá, požaduje však, aby případné dohody obsahovaly konkrétní a ověřitelné závazky Ruska.
Jedním z bezprostředních cílů je zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.
Pokus o energetické příměří oznámený americkým prezidentem již v uplynulých dnech narazil na zásadní rozpory.
Zelenskyj 12. října obvinil Rusko z porušení oznámeného příměří po útoku na tepelnou elektrárnu v Charkově.
Ukrajinský prezident současně uvedl, že Kyjev nemůže jednostranně zastavit útoky na ruská energetická zařízení, pokud bude Moskva pokračovat v ostřelování ukrajinské infrastruktury.
Rusko nadále prosazuje vlastní bezpečnostní a územní požadavky. Ukrajina naopak trvá na zachování své suverenity a na bezpečnostních zárukách.
Zásadní průlom v mírových jednáních proto zatím potvrzen nebyl.
Obavy o zmrazená ruská aktiva
Další spornou otázkou zůstává osud ruských finančních aktiv zmrazených v zahraničí po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Zelenskyj 17. října uvedl, že Kyjev má informace o možných snahách Moskvy získat alespoň část těchto prostředků prostřednictvím dalších států nebo obchodních partnerů.
Ukrajinský prezident podle svého vyjádření o této otázce jednal s představiteli Belgie a Evropské unie.
Právě v evropských finančních institucích se nachází podstatná část zmrazených ruských aktiv.
Konkrétní plán jejich případného uvolnění ani úspěšné převedení prostředků zpět do Ruska však nebyly nezávisle doloženy.
Ukrajina požaduje dalších 70 miliard eur
Vedle kritiky amerického přístupu k sankcím se Zelenskyj obrátil na evropské představitele s rozsáhlým požadavkem na další finanční podporu.
Během jednání Evropské rady v Bruselu 16. října uvedl, že Ukrajina bude v roce 2027 potřebovat nejméně 70 miliard eur dodatečné pomoci.
Podle ukrajinského prezidenta mají celkové náklady související s vedením války v příštím roce dosáhnout přibližně 155 miliard eur.
Požadovaných 70 miliard eur představuje přibližně 1,7 bilionu českých korun při orientačním kurzu 24,50 Kč za euro.
Prostředky mají být určeny především na obranu, nákup vojenského vybavení, posílení protivzdušné obrany a podporu fungování ukrajinského státu.
Zelenskyj uvedl, že evropským partnerům představil potřeby své země a že při jednáních nezaznělo jednoznačné odmítnutí požadované pomoci.
To však neznamená, že Evropská unie již celou částku schválila.
Konkrétní způsob financování, rozdělení nákladů mezi jednotlivé státy a případné podmínky pomoci zůstávají předmětem politických jednání.
Slovensko a Maďarsko odmítají další financování
Požadavek na dodatečných 70 miliard eur zároveň vyvolává rozdílné reakce mezi evropskými státy.
Slovenský premiér Robert Fico 17. října uvedl, že Slovensko a Maďarsko se podle jeho vyjádření nehodlají podílet na financování požadované dodatečné pomoci Ukrajině.
Postoje členských států tak mohou ovlivnit podobu případného evropského finančního mechanismu.
Evropská unie současně pokračuje v přípravě dalších sankcí proti Rusku. Ukrajina prosazuje jejich zpřísňování, zejména v oblastech energetiky, finančních služeb a vojenského průmyslu.
Protivzdušná obrana před další zimou
Zelenskyj rovněž informoval o dosažení důležitých dohod s evropskými partnery týkajících se protivzdušné obrany a finanční podpory.
Podrobnosti o počtu systémů, jejich typech ani harmonogramu dodávek však nebyly ve všech případech veřejně upřesněny.
Posílení protivzdušné obrany považuje Kyjev za zásadní zejména před nadcházející zimou.
Rusko opakovaně útočí na ukrajinské elektrárny, rozvodny a další energetická zařízení. Jejich poškození ohrožuje dodávky elektřiny, vytápění i fungování průmyslu.
Ukrajina proto požaduje další obranné systémy a finanční prostředky na opravy poškozené infrastruktury.
Rozdílné strategie Washingtonu, Kyjeva a Bruselu
Současný vývoj ukazuje na rozdílné přístupy k řešení války.
Washington se pokouší spojit hospodářské ústupky s diplomatickým tlakem na obnovení jednání a současně sleduje vlastní energetické zájmy.
Kyjev naopak prosazuje zachování sankčního tlaku, protože se obává, že jeho oslabení poskytne Rusku další finanční prostředky bez odpovídajících závazků.
Evropské státy se snaží zachovat podporu Ukrajině, současně však musí řešit vlastní rozpočtové možnosti a rozdílné postoje jednotlivých vlád.
Rozhodující bude, zda americko-ruská dohoda skutečně přispěje k obnovení mírových rozhovorů, nebo zda povede pouze k dalším hospodářským výhodám pro Moskvu.
K 17. říjnu 2026 není potvrzeno, že by dohoda o ruské naftě přinesla zásadní posun směrem k ukončení války. Stejně tak dosud nebylo oznámeno konečné schválení celé požadované evropské pomoci ve výši 70 miliard eur.
Český zpravodaj | Nezávislé zpravodajství
© 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.
