MMF zhoršil výhled české ekonomiky. Růst má letos zpomalit na 1,8 procenta

DOMÁCÍ / EKONOMIKA – 13. října 2026

Česká ekonomika podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) poroste pomaleji, než se ještě na jaře očekávalo. Fond v úterý 13. října snížil odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) pro letošní rok na 1,8 procenta a pro rok 2027 na 1,9 procenta. Jarní předpověď přitom počítala v obou letech s růstem o 2,2 procenta. Nová čísla jsou méně příznivá také ve srovnání s odhady českého ministerstva financí.

Česká ekonomika ztrácí tempo

V roce 2025 vzrostl český HDP o 2,6 procenta. Podle nové prognózy MMF však letos hospodářský růst zpomalí na 1,8 procenta.

Pro rok 2027 fond předpokládá pouze mírné zrychlení na 1,9 procenta. Oproti dubnovému výhledu tak snížil letošní prognózu o 0,4 procentního bodu a výhled na příští rok o 0,3 procentního bodu.

Nejde o předpověď hospodářského poklesu. Česká ekonomika má podle fondu nadále růst, ale slabším tempem, než se před několika měsíci předpokládalo.

Rozdíl je důležitý zejména pro podniky, státní rozpočet i domácnosti, protože pomalejší hospodářský růst může omezovat prostor pro zvyšování příjmů a investic.

Ministerstvo financí očekává lepší výsledek

České ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci odhadovalo letošní růst HDP na 1,9 procenta a pro rok 2027 předpokládalo zrychlení na 2,4 procenta.

Pro letošek se tedy obě instituce liší jen o desetinu procentního bodu. Výraznější rozdíl nastává v příštím roce, kdy je ministerstvo optimističtější o půl procentního bodu.

Ministerstvo financí v srpnu upozornilo, že ekonomiku brzdí zejména dopady konfliktu na Blízkém východě, dražší energie a nejistota v mezinárodním obchodě.

Zároveň očekává, že růst podpoří spotřeba domácností a postupné oživení podnikových investic.

Odlišné prognózy nemusí znamenat chybu jedné z institucí. Vycházejí z různých předpokladů o cenách energií, zahraniční poptávce a budoucím vývoji ekonomiky.

Rizikem zůstávají energie a zahraniční obchod

České hospodářství je silně propojeno se zahraničními trhy. Významnou roli hraje průmyslová výroba, automobilový sektor a obchod s evropskými partnery.

Pokud zahraniční odběratelé omezí objednávky nebo firmám vzrostou náklady na energie a dopravu, může to negativně ovlivnit výrobu, investice i zaměstnanost.

Ministerstvo financí označilo za hlavní rizika pokračování konfliktu na Blízkém východě, případné další zdražení energií a narušení dodavatelských řetězců.

Důležitá je také obchodní politika velkých ekonomik. Nové bariéry v mezinárodním obchodě mohou českým exportérům komplikovat přístup na zahraniční trhy.

Právě nejistota ohledně těchto faktorů pomáhá vysvětlit, proč se ekonomické prognózy mohou během roku měnit.

Co pomalejší růst znamená pro domácnosti?

Samotné snížení prognózy ještě neznamená, že se domácnostem automaticky sníží mzdy nebo že dojde k růstu nezaměstnanosti.

Slabší hospodářský růst však může postupně ovlivnit tempo zvyšování výdělků, ochotu firem přijímat zaměstnance a rozsah investic.

Pro životní úroveň je vedle růstu HDP zásadní také inflace. Pokud ceny rostou rychleji než příjmy, kupní síla domácností klesá i v situaci, kdy ekonomika jako celek roste.

Ministerstvo financí ve své srpnové prognóze předpokládalo průměrnou inflaci 2,2 procenta v roce 2026 a 2,7 procenta v roce 2027.

Tyto hodnoty jsou odhadem ministerstva, nikoli nově zveřejněnou inflační prognózou MMF.

Česko zaostává za Polskem

V rámci střední Evropy předpokládá MMF pro letošní rok výrazně rychlejší růst polské ekonomiky, a to o 3,4 procenta.

Maďarsko by podle prognózy mělo růst o 1,9 procenta a Slovensko o 0,8 procenta.

Česká ekonomika tak podle aktuálního výhledu poroste pomaleji než polská a mírně pomaleji než maďarská, ale rychleji než slovenská.

Srovnání samotných procent růstu ovšem nevypovídá o celkové životní úrovni ani o ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí. Každá ekonomika má jinou strukturu, výchozí podmínky a dlouhodobé problémy.

Světový výhled je naopak o něco příznivější

Zatímco prognózu pro Česko MMF zhoršil, výhled světové ekonomiky pro letošní rok mírně zvýšil.

Globální HDP by měl podle říjnového odhadu vzrůst o 3,1 procenta. V červencové aktualizaci fond očekával tříprocentní růst.

V roce 2027 má světová ekonomika podle MMF zrychlit na 3,4 procenta.

Celosvětový vývoj je tak podle fondu odolnější, než se před několika měsíci čekalo. Tato odolnost se však nemusí projevovat stejně ve všech zemích.

Rozhodující budou následující měsíce

Nová prognóza MMF představuje upozornění, že oživení českého hospodářství může být pomalejší a méně výrazné, než se původně předpokládalo.

Pro vládu bude důležité sledovat vývoj daňových příjmů a veřejných financí. Firmy budou vyhodnocovat zahraniční poptávku, náklady a možnosti investic. Domácnosti pak především vývoj reálných mezd, cen a pracovních příležitostí.

Česká ekonomika podle MMF nesměřuje do recese, ale její růst zůstává slabší, než se na jaře očekávalo. Zda se v roce 2027 podaří dosáhnout výraznějšího oživení, bude záviset především na vývoji cen energií, zahraničního obchodu a domácí poptávky.

Zdroje a redakční ověření

• Mezinárodní měnový fond (IMF) – World Economic Outlook, říjen 2026, databáze hospodářských prognóz.
• Česká tisková kancelář / České noviny, 13. října 2026 – MMF zhoršil výhled české ekonomiky.
• Česká televize, ČT24, 13. října 2026 – prognóza českého a světového hospodářského růstu.
• Ministerstvo financí ČR, 20. srpna 2026 – srpnová makroekonomická predikce.

Redakční ověření: Údaje 1,8 procenta pro rok 2026 a 1,9 procenta pro rok 2027 jsou prognózou MMF, nikoli již dosaženými výsledky. Srovnání s ministerstvem financí vychází z jeho srpnové prognózy.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.