Na nový byt v Praze je potřeba téměř 17 ročních mezd. Brno a Ostrava patří také k nejméně dostupným městům Evropy

DOMÁCÍ / BYDLENÍ – 13. října 2026

Pořízení vlastního bydlení se českým domácnostem opět vzdálilo. Podle nové evropské analýzy Deloitte Property Index potřebuje zájemce o standardní nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních v Praze ekvivalent téměř 17 průměrných hrubých ročních mezd. Před rokem to bylo 15. Česká metropole se tak zařadila na druhé místo mezi nejméně dostupnými městy sledovanými ve studii.

Výsledky zveřejněné v úterý 13. října 2026 ukazují, že problém se netýká pouze hlavního města. Mezi deset evropských měst s nejhorší dostupností vlastnického bydlení se dostaly také Brno a Ostrava.

Praha si meziročně pohoršila

V předchozím vydání žebříčku byla Praha třetím nejméně dostupným sledovaným evropským městem. Nyní se posunula na druhou příčku.

Hlavním důvodem je podle analytiků společnosti Deloitte skutečnost, že ceny bytů rostou rychleji než příjmy domácností.

Znamená to, že ani růst průměrných mezd nemusí vést ke zlepšení dostupnosti vlastního bydlení, pokud nemovitosti zdražují ještě rychleji.

Ukazatel 17 ročních mezd neznamená, že člověk musí přesně 17 let pracovat, aby si mohl byt koupit. Jde o poměr ceny standardního nového bytu k průměrné roční hrubé mzdě. Nezohledňuje běžné životní výdaje, daně, úspory ani náklady na hypotéku.

Skutečná doba potřebná k naspoření celé kupní ceny by proto byla při financování výhradně z odkládané části příjmu podstatně delší.

Hůře než Praha dopadla pouze albánská Vlora

Nejméně dostupným městem sledovaného evropského srovnání se stala albánská Vlora.

Na standardní nový byt tam připadá 21,3 průměrné hrubé roční mzdy.

Praha následuje s téměř 17 mzdami a třetí příčku obsadily řecké Atény se 16 ročními mzdami.

Na opačném konci žebříčku stojí italský Turín, kde odpovídá cena standardního nového bytu přibližně 4,7 roční mzdy.

Rozdíl mezi Prahou a Turínem tak názorně ukazuje, jak odlišná může být dostupnost bydlení v jednotlivých evropských městech.

Nejde přitom pouze o samotnou cenu nemovitostí. Rozhodující je vztah mezi cenou bytu a příjmy obyvatel daného města.

Brno a Ostrava jsou také mezi nejhůře dostupnými

Výrazné problémy s dostupností nového bydlení se podle Deloitte projevují také v českých regionech.

Brno se společně se slovenskými Košicemi dělí o čtvrté místo v žebříčku nejméně dostupných měst. Na pořízení standardního nového bytu tam připadá přibližně 15 ročních hrubých mezd.

V Ostravě činí tento poměr 14,1 roční mzdy.

Přestože jsou ceny bytů v Ostravě zpravidla nižší než v Praze, důležitou roli hraje také úroveň místních příjmů.

Nižší cena nemovitosti proto automaticky neznamená výrazně lepší dostupnost pro domácnosti, které v daném regionu pracují a pobírají místní mzdy.

Pro mladé rodiny a zájemce o první vlastní bydlení může být situace mimořádně obtížná.

České novostavby patří k nejdražším v Evropě

Česká republika se podle nového srovnání dostala na druhé místo mezi sledovanými evropskými zeměmi podle průměrné ceny nových bytů.

Průměrná cena činí přibližně 132 tisíc korun za metr čtvereční, tedy 5 412 eur.

Dražší je v tomto srovnání pouze Lucembursko, kde metr čtvereční nového bytu stojí v průměru přibližně 9 160 eur, tedy kolem 223 tisíc korun.

Za Českou republikou následují Německo, Rakousko a Nizozemsko.

Naopak mezi země s nejnižšími cenami nového bydlení patří Turecko, Srbsko a Albánie.

Tyto údaje se týkají průměrných cen nových bytů v jednotlivých zemích. Nelze je zaměňovat s cenou pražských novostaveb, která se může výrazně lišit.

Proč bydlení zdražuje rychleji než mzdy?

Podle Deloitte se na zhoršující dostupnosti bydlení podílí kombinace několika faktorů.

Ve velkých městech přetrvává silná poptávka po bytech. Současně je nabídka nové výstavby omezená a její rozšiřování postupuje pomalu.

Významnou roli hrají také náklady na financování bydlení. Hypoteční úvěry představují pro řadu domácností vysokou dlouhodobou finanční zátěž.

Miroslav Linhart, vedoucí partner finančního poradenství společnosti Deloitte, upozornil, že podstatou problému je zejména nesoulad mezi cenami nemovitostí a příjmy obyvatel.

Bez výraznějšího rozšíření nabídky bytů podle něj nelze očekávat zásadní zlepšení.

Z ekonomického hlediska to znamená, že samotný růst mezd nemusí problém vyřešit, pokud nebude doprovázen odpovídajícím růstem dostupné bytové výstavby.

Praha měla na začátku roku nabídkové ceny přes 180 tisíc za metr

Další údaje Deloitte ukazují, že průměrná nabídková cena nových bytů v Praze dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2026 přibližně 180 300 korun za metr čtvereční.

Oproti předchozímu čtvrtletí šlo o zvýšení o 2,1 procenta.

U standardního bytu o rozloze 70 metrů čtverečních by tato průměrná nabídková cena odpovídala přibližně 12,6 milionu korun.

Jde ovšem pouze o orientační přepočet nabídkových cen z prvního čtvrtletí roku 2026, nikoliv o cenu konkrétního bytu nebo o metodický výsledek aktuálního evropského Property Indexu.

Skutečné ceny se liší podle lokality, velikosti, dispozice, standardu a dalších vlastností nemovitosti.

Vlastní bydlení ustupuje nájemnímu

Vysoké ceny nemovitostí a nákladné hypotéky zvyšují podle analytiků zájem o nájemní bydlení.

Tento vývoj je patrný především ve velkých městech a hospodářsky významných regionech.

Zajímavé je, že Praha si v evropském srovnání nájemného vede podstatně lépe než při porovnávání dostupnosti vlastnického bydlení.

Podle Deloitte se umístila na 18. příčce podle výše nájemného.

Průměrné sledované nájemné činí přibližně 470 korun za metr čtvereční měsíčně.

Pro sedmdesátimetrový byt by to znamenalo orientační nájemné kolem 32 900 korun měsíčně, bez případných dalších nákladů na služby a energie.

Nejdražší nájemní bydlení ze sledovaných měst vykazuje Lucemburk, kde nájemné přesahuje 45 eur za metr čtvereční.

Ani relativně příznivější umístění Prahy v evropském žebříčku nájemného ovšem neznamená, že jsou pražské nájmy snadno dostupné pro všechny domácnosti.

Jaké důsledky může mít situace pro české rodiny?

Nedostupnost vlastního bydlení může ovlivňovat rozhodování domácností o založení rodiny, změně zaměstnání i místě, kde budou dlouhodobě žít.

Mladí lidé mohou odkládat osamostatnění a zůstávat déle u rodičů. Rodiny mohou být nuceny hledat bydlení ve vzdálenějších lokalitách a dojíždět za prací.

Vyšší podíl příjmů vydávaných na bydlení zároveň omezuje prostor pro úspory a další běžné výdaje.

Pro zaměstnavatele může nedostatek dostupného bydlení znamenat obtížnější získávání pracovníků, zejména v ekonomicky silných městech.

Tyto dopady však nejsou u každé domácnosti stejné. Záleží na příjmech, rodinné situaci, vlastních úsporách i dostupnosti nájemního bydlení.

Co může dostupnost bydlení zlepšit?

Analýza Deloitte upozorňuje především na význam rozšíření nabídky nových bytů.

K dlouhodobému zlepšení mohou přispět rychlejší a předvídatelnější povolovací procesy, využívání nevyužitých městských ploch a rozvoj dopravní infrastruktury.

Důležitá může být také výstavba obecních, družstevních a dostupných nájemních bytů.

Jednotlivá opatření však mají různé časové a finanční nároky a jejich účinnost závisí na konkrétním provedení.

Pouhé zvýšení poptávkové podpory bez odpovídajícího růstu nabídky by navíc mohlo část finanční pomoci promítnout do vyšších cen nemovitostí.

Česká republika čelí dlouhodobému problému

Nový Property Index potvrzuje, že nedostupnost bydlení v České republice není pouze krátkodobým důsledkem vysokých úrokových sazeb.

Jde o dlouhodobý problém, v němž se spojují vysoké ceny nemovitostí, omezená výstavba a příjmové možnosti domácností.

Praha patří mezi nejméně dostupná města sledovaná v Evropě a podobný tlak je patrný také v Brně a Ostravě.

Výsledky zároveň ukazují, že samotné srovnání cen bytů nestačí. Pro posouzení dostupnosti je rozhodující, kolik si místní domácnosti vydělají a jakou část příjmů mohou skutečně použít na bydlení.

Bez zásadnější změny vztahu mezi cenami a příjmy zůstane vlastní byt pro mnoho českých domácností obtížně dosažitelný.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 13. října 2026

• Zdroj aktuálních údajů: Deloitte Property Index, zveřejněný prostřednictvím ČTK 13. října 2026.
• Sledovaný standardní byt: 70 m².
• Praha: téměř 17 průměrných hrubých ročních mezd.
• Předchozí hodnota Prahy: 15 ročních mezd.
• Vlora: 21,3 roční mzdy.
• Atény: 16 ročních mezd.
• Brno a Košice: 15 ročních mezd.
• Ostrava: 14,1 roční mzdy.
• Turín: 4,7 roční mzdy.
• Průměrná cena nového bytu v ČR: přibližně 132 000 Kč/m².
• Praha je druhým nejméně dostupným městem ve sledovaném evropském souboru, nikoli nutně ve všech evropských městech bez výjimky.
• Ukazatel ročních mezd není skutečnou dobou spoření ani splácení hypotéky.

Zdroje: Deloitte Property Index; ČTK / České noviny, 13. října 2026; CNN Prima NEWS, 13. října 2026; Deloitte Develop Index, první čtvrtletí 2026; Česká bankovní asociace – ČBA Monitor, září 2026.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.