Kauza Diag Human zasáhla ČEZ. Lucembursko zablokovalo nakládání s podíly ve firmách napojených na GasNet

AFÉRY / KAUZY – 13. října 2026

Dlouholetý spor společnosti Diag Human s Českou republikou má další pokračování. Lucemburské orgány vydaly dvě rozhodnutí, která omezují nakládání s majetkovými hodnotami ve společnostech propojených s českou energetickou skupinou ČEZ. Opatření se týkají firem, jejichž prostřednictvím ČEZ drží většinový podíl v distribuční společnosti GasNet.

ČEZ o rozhodnutích informoval v pondělí 12. října 2026. Postup lucemburských orgánů považuje za nezákonný a hodlá se proti němu bránit soudní cestou.

Případ souvisí s nároky společnosti Diag Human vůči českému státu, které dosahují přibližně 17 miliard korun. Spor má kořeny na počátku devadesátých let a týká se tehdejších obchodů s krevní plazmou.

Dvě rozhodnutí zasáhla vlastnickou strukturu GasNetu

Podle oficiálního oznámení ČEZ se opatření týkají dvou společností registrovaných v Lucembursku.

První z nich je Czech Gas Networks S.à r.l. (CGN), v níž ČEZ vlastní 55,21 procenta.

Druhou společností je Czech Gas Networks Investments S.à r.l. (CGNI), která je stoprocentně vlastněna firmou CGN.

CGNI následně vlastní českou společnost Czech Grid Holding, pod kterou spadají GasNet a GasNet Služby.

Právě prostřednictvím této vlastnické struktury ČEZ kontroluje významnou část české plynárenské distribuční infrastruktury.

Oznámená opatření omezují nakládání s určitými majetkovými hodnotami, které uvedené společnosti drží a které podle oznámení náležejí České republice nebo ČEZ.

Přesný rozsah omezení a jejich praktické důsledky budou záviset na obsahu lucemburských rozhodnutí a případném dalším soudním přezkumu.

ČEZ odmítá odpovědnost za spor Diag Human

Energetická skupina se proti postupu lucemburských orgánů ostře ohradila.

Ve svém oznámení zdůraznila, že nebyla účastníkem rozhodčího řízení mezi společností Diag Human a Českou republikou.

Podle ČEZ nemá Diag Human vůči energetické skupině ani jejím dceřiným společnostem právní nárok, který by takový zásah odůvodňoval.

ČEZ argumentuje tím, že případné pohledávky z rozhodčího nálezu mohou směřovat vůči České republice, nikoli automaticky vůči obchodní společnosti, v níž má stát majetkovou účast.

Česká republika vlastní přibližně 70 procent akcií ČEZ. Zbývající podíl drží další akcionáři.

Tato vlastnická struktura je pro právní spor důležitá. Stát a akciová společnost jsou totiž samostatnými právními subjekty, přestože stát společnost většinově ovládá.

Otázkou pro další řízení bude, zda a za jakých okolností lze vymáhání nároku vůči státu spojovat s majetkem obchodních společností, v nichž má stát přímou nebo nepřímou účast.

Spor o krevní plazmu začal před více než třiceti lety

Kauza Diag Human patří mezi nejdéle trvající a finančně nejvýznamnější obchodně-právní spory českého státu.

Její počátky sahají do roku 1991, kdy Ministerstvo zdravotnictví řešilo zakázky související se zpracováním krevní plazmy.

Do obchodních jednání vstoupila také společnost Conneco, později známá jako Diag Human, spojená s podnikatelem Josefem Šťávou.

V roce 1992 tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar zaslal dopis dánské společnosti Novo Nordisk, v němž zazněly pochybnosti o důvěryhodnosti společnosti Conneco.

Diag Human následně tvrdila, že postup českých orgánů poškodil její obchodní příležitosti a způsobil jí značnou finanční újmu.

Z této události postupně vznikl rozsáhlý spor vedený před rozhodci a zahraničními soudy.

Ve hře je přibližně 17 miliard korun

Současná lucemburská opatření podle oznámení ČEZ navazují na kroky společnosti Diag Human související s rozhodčím nálezem z roku 2008.

Společnost Diag Human uplatňuje vůči České republice nároky ve výši přibližně 17 miliard korun.

Tato částka představuje výši tvrzeného nároku, nikoliv nově uloženou povinnost společnosti ČEZ zaplatit 17 miliard korun.

Právě tento rozdíl je zásadní.

ČEZ není podle svého vyjádření subjektem, vůči němuž byl rozhodčí nález vydán. Lucemburská opatření se však dotkla společností v jeho vlastnické struktuře.

V roce 2022 se spor znovu řešil v mezinárodní arbitráži, v níž Česká republika částečně neuspěla. Stát se proti výsledku rozhodl bránit.

Další související řízení probíhala také před britskými soudy.

Dosavadní rozhodnutí a procesní kroky proto nelze zaměňovat za konečné vyřešení všech právních otázek mezi zúčastněnými stranami.

Proč se případ dotkl právě GasNetu?

GasNet je významným provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu v České republice.

ČEZ drží podíl v jeho vlastnické struktuře prostřednictvím lucemburských holdingových společností.

Takové uspořádání znamená, že majetkové účasti mohou být předmětem právních kroků v jurisdikci, kde jsou příslušné holdingové společnosti registrovány.

Právě toho se týkají aktuálně oznámená lucemburská opatření.

Nejde však o oznámení, že by distribuční síť GasNetu byla zabavena, že by došlo k přerušení dodávek plynu nebo že by zákazníci měli okamžitě měnit své smlouvy.

Dosud zveřejněné informace popisují omezení nakládání s majetkovými hodnotami, nikoli zastavení běžného provozu distribuční společnosti.

Opatření může zkomplikovat reorganizaci ČEZ

Případ přichází v době, kdy ČEZ připravuje změny své podnikové struktury.

Energetická skupina plánuje vložit vybrané distribuční a obchodní aktivity, včetně majetkové účasti související s GasNetem, do nové společnosti ČEZ Energy.

Následně zvažuje prodej menšinového podílu v této společnosti, a to až do výše 49 procent.

Podle dřívějších informací se převod vybraných aktiv připravuje na přelom let 2026 a 2027, nejpozději na konec prvního čtvrtletí roku 2027.

Lucemburská omezení proto mohou představovat komplikaci při nakládání s příslušnými podíly a při přípravě transakcí.

Z dostupných informací ale nelze vyvozovat, že by byla reorganizace již definitivně zastavena nebo že by plánovaný prodej nemohl proběhnout.

Rozhodující bude rozsah opatření a výsledek dalších právních kroků.

ČEZ připravuje žaloby

Společnost oznámila, že využije dostupné právní prostředky k ochraně svého majetku a práv.

Příslušné žaloby chce podat v nejbližších dnech.

Podle vlastních právních analýz předpokládá, že lucemburská rozhodnutí budou soudní cestou zrušena v řádu měsíců.

Jde však o očekávání samotné společnosti ČEZ, nikoli o potvrzený budoucí výsledek soudního řízení.

Lucemburské soudy mohou posoudit zákonnost a přiměřenost přijatých opatření odlišně.

Do jejich rozhodnutí proto zůstává další vývoj otevřený.

Jaká jsou rizika pro stát a akcionáře?

Případ má několik rovin.

První představuje dlouholetý finanční spor České republiky se společností Diag Human.

Druhou je otázka právní ochrany majetku společnosti ČEZ, která má vedle státu také soukromé akcionáře.

Třetí rovinou jsou možné komplikace při připravovaných podnikových transakcích.

Pokud by omezení trvala delší dobu, mohla by ovlivnit časový harmonogram nakládání s dotčenými majetkovými účastmi.

Naopak rychlé zrušení opatření by mohlo bezprostřední dopady výrazně omezit.

V tuto chvíli však nebyla zveřejněna spolehlivá částka případné finanční škody způsobené samotnou blokací.

Nelze proto tvrdit, že ČEZ již přišel o 17 miliard korun nebo že takovou částku musí zaplatit.

Další kapitola sporu, který stále nekončí

Více než tři desetiletí stará kauza Diag Human tak znovu zasáhla významnou českou společnost.

Lucemburská opatření ukazují, že spory vedené proti státu mohou vyvolávat právní otázky také u firem, v nichž má stát majetkovou účast.

Zároveň ale platí, že samotné vlastnictví akcií státem automaticky neznamená odpovědnost obchodní společnosti za všechny závazky České republiky.

Právě střet těchto právních principů bude jednou z důležitých otázek dalšího řízení.

ČEZ nyní připravuje soudní obranu. Do jejího výsledku zůstává otevřené, jak dlouho budou omezení platit a zda ovlivní připravovanou reorganizaci skupiny.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 13. října 2026

• ČEZ zveřejnil informaci o opatřeních 12. října 2026.
• Oznámena byla dvě lucemburská rozhodnutí.
• Dotčené společnosti: Czech Gas Networks a Czech Gas Networks Investments.
• ČEZ vlastní 55,21 % společnosti Czech Gas Networks.
• Vlastnický řetězec vede přes Czech Grid Holding ke společnostem GasNet a GasNet Služby.
• Diag Human uplatňuje vůči České republice nárok přibližně 17 miliard korun.
• ČEZ odmítá, že by za závazky z tohoto sporu odpovídal.
• Energetická skupina oznámila přípravu soudních kroků.
• Zveřejněná opatření sama o sobě neprokazují převzetí GasNetu ani přerušení dodávek plynu.
• Konečný výsledek právního sporu není znám.

Zdroje: ČEZ – oficiální oznámení investorům ze dne 12. října 2026; ČTK / České noviny, 12. října 2026; Český rozhlas / iROZHLAS, 12. října 2026; Česká justice, 13. října 2026; Burza cenných papírů Praha / ČTK.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.