Zacharovová obvinila EU z odvádění pozornosti od vlastních problémů. Moskva odmítá výtky kvůli hybridním útokům

MOSKVA / ZAHRANIČÍ – Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek 8. října ostře kritizovala politiku Evropské unie vůči Rusku. Podle jejího vyjádření evropští představitelé využívají obvinění z hybridních útoků k odvádění pozornosti od hospodářských a politických problémů ve vlastních zemích. Na tiskovém briefingu se vyjádřila také k vyšetřování výbuchů plynovodů Nord Stream, válce na Ukrajině a německému kancléři Friedrichu Merzovi.

Moskva kritizuje konfrontační politiku EU

Zacharovová uvedla, že pokračující konfrontace mezi Evropskou unií a Ruskem podle jejího názoru evropským státům nepřinese větší bezpečnost ani hospodářskou stabilitu.

Tvrdila, že evropské vlády připisují Rusku rozsáhlé hybridní operace, aby odvedly pozornost veřejnosti od domácích problémů.

Podle mluvčí ruské diplomacie takové postoje zároveň slouží k ospravedlňování vyšších vojenských výdajů a pokračující podpory Ukrajiny.

Jde o politické hodnocení ruské strany. Motivy jednotlivých evropských představitelů nelze z těchto výroků nezávisle prokázat.

Evropská unie ruská obvinění odmítá

Evropská unie naopak dlouhodobě upozorňuje na sabotáže, kybernetické útoky, informační manipulace a další aktivity, které spojuje s Ruskem.

Právě ve čtvrtek 8. října Rada EU rozhodla o prodloužení sankcí vůči osobám a organizacím spojovaným s destabilizačními aktivitami Ruska.

Opatření mají platit do 9. října 2027 a vztahují se na 80 jednotlivců a 20 subjektů.

Součástí sankcí je zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a v případě dotčených fyzických osob také omezení cestování do Evropské unie.

Rozdíl mezi stanovisky Bruselu a Moskvy je tedy zásadní. Zatímco Rusko označuje část evropských obvinění za nepodloženou, unijní instituce poukazují na konkrétní bezpečnostní hrozby a přijímají proti nim restriktivní opatření.

Nord Stream: Rusko požaduje pokračování vyšetřování

Dalším tématem briefingu byly výbuchy plynovodů Nord Stream v Baltském moři ze září 2022.

Zacharovová oznámila, že Moskva hodlá pokračovat v úsilí o identifikaci a potrestání nejen přímých vykonavatelů sabotáže, ale také jejích organizátorů.

Současně kritizovala Německo za údajně nedostatečnou spolupráci s ruskými vyšetřovacími orgány.

Tato výtka představuje stanovisko ruské diplomacie. Samotná odpovědnost za přípravu a organizaci útoku musí být posuzována na základě důkazů a výsledků příslušných vyšetřování.

Ostrá slova na adresu německého kancléře

Zacharovová se vyjádřila také k nedávné návštěvě německého kancléře Friedricha Merze v Kyjevě.

Obvinila jej z účasti na údajných korupčních schématech souvisejících s financováním Ukrajiny a naznačila, že účelem návštěvy bylo rovněž projednávání dalšího rozdělování finančních prostředků.

Pro toto osobní obvinění však v dostupných zprávách nebyly předloženy nezávisle ověřitelné důkazy.

Merz během návštěvy Kyjeva oznámil další německou podporu Ukrajině, včetně přibližně jedné miliardy eur na vojenskou pomoc a 350 milionů eur na podporu energetické infrastruktury.

Německá a ukrajinská strana současně jednaly o spolupráci v obranném průmyslu.

Z uvedených skutečností nelze dovozovat osobní korupční jednání německého kancléře.

Ukrajina, NATO a Blízký východ

Podle zveřejněného souhrnu briefingu se Zacharovová věnovala také možnostem diplomatického řešení války na Ukrajině, americkým návrhům a bezpečnostní situaci v Pobaltí.

Moskva považuje případné posílení vojenské přítomnosti NATO v oblasti za krok, který by podle jejího názoru dále zvýšil napětí.

Ruská diplomacie zároveň deklarovala připravenost podílet se na diplomatickém řešení krize na Blízkém východě, včetně snah o obnovení bezpečné plavby Hormuzským průlivem.

Podrobnosti těchto částí vystoupení nebylo možné ze všech nezávislých zdrojů potvrdit, proto je nelze interpretovat jako nové konkrétní diplomatické dohody.

Vztahy Ruska a Evropy zůstávají vyhrocené

Čtvrteční prohlášení ruské diplomacie přichází v době pokračující války na Ukrajině a rostoucího napětí mezi Moskvou a evropskými státy.

Nejnovější rozhodnutí Evropské unie o prodloužení sankcí ukazuje, že Brusel nadále považuje hybridní bezpečnostní hrozby za závažný problém.

Moskva naproti tomu odmítá evropskou interpretaci svého působení a kritizuje pokračující vojenskou i finanční podporu Ukrajiny.

Obě strany tak setrvávají na výrazně odlišných postojích a jejich veřejná prohlášení nadále prohlubují diplomatický spor.

Zdroje a redakční ověření

• Interfax, 8. října 2026 – vyjádření Marie Zacharovové o vztazích Ruska a Evropské unie.
• Interfax, 8. října 2026 – prohlášení o pokračování ruského úsilí vyšetřit sabotáž plynovodů Nord Stream.
• Rada Evropské unie, 8. října 2026 – oficiální rozhodnutí o prodloužení sankcí proti destabilizačním aktivitám Ruska.
• Reuters, 7. října 2026 – informace dánské zpravodajské služby o podezřeních na ruské sabotážní aktivity.
• The Guardian, 5. října 2026 – návštěva Friedricha Merze v Kyjevě a oznámená německá pomoc.

Redakční upozornění: Obvinění Friedricha Merze z korupce a tvrzení o údajném odvádění pozornosti evropské veřejnosti jsou výroky ruské mluvčí, nikoli nezávisle prokázané skutečnosti. U dalších částí briefingu nebylo možné ověřit úplné znění z primárního záznamu.

Copyright © 2026 Český zpravodaj