Polský prezident Nawrocki vetoval zákon o blokování internetového obsahu. Varuje před cenzurou

15. 11. 2026 Redakce Českého zpravodaje

Polský prezident Karol Nawrocki v pátek 13. listopadu 2026 odmítl podepsat novelu zákona, která měla umožnit rychlejší blokování nezákonného obsahu na internetu. Podle prezidenta by navrhovaná úprava poskytla státním úředníkům příliš rozsáhlé pravomoci rozhodovat o veřejné diskusi. Polská vláda naopak tvrdí, že zákon měl především chránit občany, zejména děti, před závažnými internetovými hrozbami.

Prezident odmítl další část pravidel DSA

Polský prezident Karol Nawrocki oznámil 13. listopadu veto novely zákona o poskytování elektronických služeb. Legislativa souvisela s vnitrostátním prováděním evropského nařízení o digitálních službách, známého pod zkratkou DSA.

Zákon měl zavést postup, který by příslušným polským orgánům umožňoval vydávat rozhodnutí o omezení přístupu k určitým nezákonným internetovým materiálům.

Jednalo se například o výhrůžky, podněcování k násilí nebo obsah související se sexuálním zneužíváním dětí.

Prezident však namítl, že navrhovaný mechanismus může zasáhnout do ústavně chráněné svobody projevu.

O nezákonnosti mají podle Nawrockého rozhodovat soudy

Nawrocki ve svém oficiálním zdůvodnění upozornil, že posuzování trestnosti určitého jednání náleží nezávislým soudům.

Podle prezidenta by přijetí zákona umožnilo správním orgánům rozhodovat o blokování internetových příspěvků ještě před soudním přezkumem.

Takový postup podle něj vytváří riziko nepřiměřených zásahů do veřejné debaty.

Prezident rovněž odkázal na článek 54 polské ústavy, který chrání svobodu vyjadřování a zakazuje preventivní cenzuru sdělovacích prostředků.

Zdůraznil přitom, že boj proti internetové kriminalitě a ochrana dětí jsou legitimními úkoly státu. Podle jeho názoru však musí být prováděny způsobem, který respektuje základní práva.

Polská vláda rozhodnutí kritizuje

Odlišný postoj zastává polské ministerstvo digitalizace.

Ministr Krzysztof Gawkowski uvedl, že veto zabránilo zavedení nástrojů, které měly urychlit reakci na nejzávažnější nezákonný obsah.

Podle ministerstva se zákon nezaměřoval na běžné politické názory, ale na konkrétní druhy protiprávního jednání.

Vláda rovněž upozornila, že návrh obsahoval možnost soudního přezkumu rozhodnutí o blokování obsahu.

Spor se tak soustředí především na otázku, zda mohou správní orgány rozhodnout o omezení přístupu k internetovému obsahu před rozhodnutím soudu a jaké procesní záruky mají uživatelé k dispozici.

Druhé veto v roce 2026

Nejde o první prezidentské veto týkající se polského provádění DSA.

Nawrocki podobnou právní úpravu odmítl již v lednu 2026. Následně vláda rozdělila legislativu do dvou samostatných částí.

První část, upravující institucionální dohled nad digitálními službami, prezident podepsal. V účinnost vstoupila 6. listopadu 2026.

Polský Úřad elektronických komunikací tak již získal postavení koordinátora digitálních služeb.

Druhá část měla upravit konkrétní postupy proti nezákonnému obsahu. Právě tu nyní prezident opět vetoval.

Znamená veto konec evropského DSA v Polsku?

Nikoli.

Evropské nařízení DSA nadále platí a jeho základní povinnosti se vztahují také na digitální platformy působící v Polsku.

Prezidentské veto se týká konkrétní polské právní úpravy, nikoli samotné existence evropského nařízení.

Není proto přesné tvrdit, že Polsko zrušilo DSA nebo že prezident definitivně ukončil regulaci internetových platforem.

Svoboda projevu proti rychlejší ochraně uživatelů

Celá kauza otevírá zásadní otázku, jak vyvážit ochranu svobody projevu s potřebou účinně zasahovat proti nezákonnému obsahu.

Prezident varuje před možností zneužití správních pravomocí a požaduje silnější roli soudů.

Vláda naopak upozorňuje na nebezpečí, že bez rychlých administrativních postupů mohou škodlivé materiály zůstávat na internetu příliš dlouho.

Jisté je, že Karol Nawrocki zákon skutečně vetoval. Zda navrhované pravomoci představovaly nepřiměřené riziko cenzury, zůstává předmětem právního a politického sporu.

Ověřovací zdroje

Kancelář prezidenta Polské republiky, 13. listopadu 2026 – oficiální oznámení a zdůvodnění prezidentského veta.
Polské ministerstvo digitalizace, 13. listopadu 2026 – stanovisko vlády k zamítnuté legislativě.
Reuters, 13. listopadu 2026 – zpravodajství o druhém prezidentském vetu.
Polska Agencja Prasowa (PAP), 13. listopadu 2026 – informace o legislativním postupu.
Evropská komise – nařízení o digitálních službách (Digital Services Act).

Český zpravodaj