Evropa vstupuje do zimy s historicky nízkými zásobami plynu. Rizika rostou i pro Česko

Evropské zásobníky jsou naplněny výrazně méně než v předchozích letech. Německo má zásoby pod 60 procenty a vysoké ceny energií zvyšují tlak na průmysl i domácnosti.

BRUSEL / PRAHA – 13. listopadu 2026 – Evropská unie vstupuje do topné sezóny 2026/2027 s mimořádně nízkými zásobami zemního plynu. Podle údajů evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury byly zásobníky na začátku října naplněny přibližně ze 72 procent. Jde o historicky nízkou úroveň pro toto období, která vyvolává obavy z možných cenových výkyvů a komplikací při delší nebo mimořádně chladné zimě.

Aktuální data za 11. listopadu ukazují naplněnost evropských zásobníků přibližně 71,2 procenta. Německo, největší evropský spotřebitel zemního plynu, vykazuje ještě výrazně nižší úroveň, kolem 57,7 procenta.

Zásoby jsou výrazně pod dlouhodobým průměrem

Evropská plynová úložiště byla v předchozích letech na začátku zimy obvykle naplněna podstatně více. Vysoké zásoby poskytovaly energetickému systému rezervu pro období zvýšené spotřeby a případné výpadky dodávek.

Letos je situace odlišná.

Evropská síť provozovatelů přepravních soustav pro plyn ENTSOG ve svém říjnovém hodnocení upozornila, že kontinent vstupuje do zimního období s historicky nízkým objemem uloženého plynu.

Zásobníky přitom během předchozích zim pokrývaly přibližně čtvrtinu až třetinu evropské spotřeby.

Nižší naplněnost proto omezuje rezervu, kterou lze využít při prudkém ochlazení nebo narušení pravidelných dodávek.

Cena plynu překročila 100 eur za megawatthodinu

Napětí se projevilo také na evropském energetickém trhu.

Cena zemního plynu na nizozemském obchodním uzlu TTF koncem října překročila hranici 100 eur za megawatthodinu. Podle tržních údajů šlo o nejvyšší hodnoty od energetické krize v roce 2022.

Na růstu cen se podílela kombinace omezené dostupnosti zkapalněného zemního plynu, výpadků některých norských dodávek, geopolitického napětí a zvýšené poptávky.

Vývoj cen plynu má význam i pro další energetické komodity. Zemní plyn totiž v řadě evropských zemí ovlivňuje náklady na výrobu elektřiny, provoz tepláren a fungování energeticky náročného průmyslu.

Konflikt na Blízkém východě komplikuje obchod s LNG

Významným rizikem zůstává situace kolem Íránu a Hormuzského průlivu.

Tato námořní cesta patří mezi strategické dopravní tepny světového energetického obchodu. Její narušení může ovlivnit přepravu ropy i zkapalněného zemního plynu, včetně dodávek z Kataru.

Evropa je po omezení závislosti na ruském potrubním plynu více propojena s globálním trhem LNG. To umožňuje pružnější dovoz, současně však vystavuje evropské odběratele konkurenci dalších regionů.

Výpadky přepravy, logistické komplikace nebo vyšší poptávka v Asii tak mohou ovlivnit dostupnost i cenu plynu v Evropě.

Německo patří mezi nejcitlivější evropské trhy

Zvláštní pozornost se soustředí na Německo.

Tamní zásobníky byly 11. listopadu naplněny přibližně z 57,7 procenta. To představuje výrazně nižší úroveň než ve stejném období předchozího roku.

Německý průmysl je přitom významným odběratelem zemního plynu, zejména v chemickém průmyslu, výrobě hnojiv, sklářství a dalších energeticky náročných odvětvích.

Při mimořádně chladném počasí by rychlejší čerpání zásob mohlo zvýšit tlak na ceny a potřebu dalších dodávek.

Nízká naplněnost zásobníků však sama o sobě neznamená bezprostřední nedostatek plynu. Rozhodující je také průběžný dovoz, kapacita přepravních soustav a skutečná spotřeba.

Evropská komise: Systém je připraven, rezervy jsou ale menší

Evropská komise a ENTSOG upozorňují, že navzdory nižším zásobám má evropská plynárenská infrastruktura dostatečnou flexibilitu pro zvládnutí různých zimních scénářů.

Evropa v posledních letech rozšířila kapacity pro příjem LNG, diverzifikovala dodavatele a snížila část spotřeby zemního plynu.

To představuje významný rozdíl oproti energetické situaci na přelomu let 2021 a 2022.

Současně však odborníci zdůrazňují potřebu udržovat dostatečné zásoby i v závěru zimy, kdy mohou přijít pozdní mrazy a kdy se zároveň začíná plánovat jejich doplňování pro další topnou sezónu.

Jaká rizika hrozí České republice?

Česká republika je součástí propojeného evropského trhu se zemním plynem.

Pro české domácnosti a podniky proto nejsou důležité pouze zásoby v tuzemských úložištích, ale také situace v sousedních státech, zejména v Německu, a dostupnost přepravních kapacit.

Výraznější růst velkoobchodních cen by mohl postupně ovlivnit nabídky dodavatelů energií, především u smluv s proměnlivou cenou nebo při uzavírání nových kontraktů.

Zvýšené náklady by se mohly promítnout také do výroby průmyslových podniků a tepláren.

To ovšem neznamená, že by všem českým domácnostem automaticky vzrostly ceny plynu či elektřiny. Záleží na smlouvách, fixacích a cenové politice jednotlivých dodavatelů.

Rozhodující budou následující měsíce

Energetická bezpečnost Evropy bude během zimy záviset především na počasí, dostupnosti LNG, spolehlivosti potrubních dodávek a vývoji spotřeby.

Při mírnější zimě a stabilním dovozu může evropský systém fungovat bez zásadního narušení dodávek.

Při dlouhodobých mrazech nebo dalších výpadcích infrastruktury se však mohou zvyšovat ceny a rychleji snižovat zásoby.

Důležitým problémem může být také léto 2027. Pokud evropská úložiště ukončí zimu s nízkým množstvím plynu, bude jejich opětovné naplnění finančně náročnější.

Evropa tak nevstupuje do zimy bez prostředků k zajištění dodávek, ale s výrazně menší bezpečnostní rezervou než v předchozích letech.

Český zpravodaj