Francie varuje před jadernou eskalací. Po Německu žádá jasná pravidla pro rakety dlouhého doletu

Francie jedná s Německem o pravidlech pro použití raket dlouhého doletu v případném konfliktu s Ruskem. Podle deníku Financial Times se Paříž obává, že konvenční útok na cíle hluboko na ruském území by Moskva mohla nesprávně vyhodnotit a odpovědět jadernými zbraněmi. Berlín přitom rozšiřuje své možnosti přesných úderů na velké vzdálenosti a společně s evropskými partnery posiluje obranné kapacity.

Francie chce předejít nebezpečnému nedorozumění

Francouzští představitelé požadují, aby Německo jasně stanovilo, za jakých okolností by v případném ozbrojeném konfliktu použilo zbraně určené k přesným úderům hluboko na nepřátelském území.

Podle informací Financial Times probíhají konzultace mezi Paříží a Berlínem s cílem sladit německý přístup k těmto zbraním s francouzskou strategií jaderného odstrašování.

Jeden z francouzských představitelů upozornil, že i konvenční útok může za určitých okolností vyvolat jadernou reakci, pokud druhá strana nesprávně pochopí jeho význam.

Francouzské obavy se tak týkají především rizika eskalace, nikoli oznámeného záměru zahájit útok proti Rusku.

Německo vyvíjí rakety s dosahem přes 2 000 kilometrů

Německo pořizuje a vyvíjí pozemní raketové systémy s doletem od přibližně 500 do více než 2 000 kilometrů.

Takové zbraně by německým ozbrojeným silám umožnily v případě války zasahovat vojenské cíle ve značné vzdálenosti od frontové linie.

Podobné schopnosti rozvíjejí také Velká Británie, Polsko a některé severské a pobaltské státy.

Cílem evropských obranných plánů je posílit odstrašení a schopnost reagovat na případnou vojenskou agresi.

Samotný vývoj těchto zbraní ovšem neznamená, že evropské státy rozhodly o jejich použití proti Rusku.

Paříž se obává odpovědnosti za kroky spojenců

Francouzské obavy souvisejí také s koncepcí takzvaného předsunutého odstrašování, kterou prosazuje prezident Emmanuel Macron.

Francie jako jaderná mocnost diskutuje s evropskými partnery o tom, jak by její odstrašující schopnosti mohly přispět k bezpečnosti dalších zemí.

Podle zdrojů Financial Times se někteří francouzští představitelé obávají, že by Moskva mohla přičítat Paříži odpovědnost také za údery uskutečněné jejími spojenci.

Právě proto chtějí, aby jednotlivé státy předem sjednotily pravidla rozhodování, komunikace a vyhodnocování rizik.

Německo společnou doktrínu podporuje

Podle Financial Times německá strana potřebu společného postupu uznává.

Vysoce postavený německý představitel uvedl, že evropské země potřebují společné porozumění tomu, jak může vojenský konflikt postupně eskalovat.

Zdůraznil, že vývoj zbraní pro přesné údery musí doprovázet také jasná pravidla jejich případného nasazení.

Jednou z diskutovaných možností je společné prohlášení Německa, Francie a Velké Británie, které by vymezilo základní principy jejich přístupu.

Taková dohoda však zatím oznámena nebyla.

Británie upozorňuje na obranný účel zbraní

Velká Británie s Německem spolupracuje na vývoji zbraní s dosahem přes 2 000 kilometrů.

Britský představitel citovaný Financial Times upozornil, že účelem těchto systémů je především schopnost zasahovat vojenské objekty, například velitelská stanoviště, logistická centra, sklady munice nebo zbrojní výrobu.

Podle něj evropské státy počítají s nutností zabránit tomu, aby případný konflikt přerostl do jaderné roviny.

Británie současně jedná s Německem o možnosti zapojení Francie do společného vývoje.

Proč je otázka jaderné eskalace důležitá?

Rakety dlouhého doletu mohou v případě ozbrojeného konfliktu významně ovlivnit vojenskou rovnováhu.

Současně však vzniká riziko, že napadený stát nebude schopen okamžitě určit povahu útoku nebo jej vyhodnotí jako začátek rozsáhlejší operace.

Francouzští představitelé proto požadují srozumitelná pravidla, která by snížila pravděpodobnost chybného vyhodnocení vojenských kroků.

Jde o problém známý jako řízení eskalace, který patří k zásadním otázkám jaderného odstrašování.

Evropa hledá společný obranný postup

Debata mezi Francií a Německem ukazuje, že rozšiřování evropských vojenských schopností vyvolává také potřebu politické koordinace.

Francie disponuje vlastním jaderným arzenálem, zatímco Německo se soustředí na rozvoj konvenčních zbraní a obranné spolupráce v rámci NATO.

Obě země se podle dostupných informací shodují, že nové zbraňové systémy musí doprovázet jasná pravidla použití.

Financial Times neinformuje o bezprostředně hrozící jaderné válce, ale o snaze evropských států zabránit tomu, aby případný konvenční konflikt neúmyslně přerostl v jaderný.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz