POLSKO V ÚSTAVNÍ KRIZI: PROTESTY PŘED TRIBUNÁLEM POKRAČUJÍ, SOUD ZAMÍTL STÍŽNOSTI ODSTAVENÉHO VEDENÍ

ZAHRANIČÍ / POLSKO / POLITIKA

7. listopadu 2026

VARŠAVA – Polská ústavní krize pokračuje i na začátku listopadového víkendu. Před sídlem Ústavního tribunálu ve Varšavě přetrvává protestní tábor odpůrců změn ve vedení soudu. Zatímco opozice obviňuje vládu premiéra Donalda Tuska z nezákonného zásahu do justice, vládní představitelé tvrdí, že usilují o obnovení právního státu. Nejnovější vývoj přinesl 6. listopadu rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnostech dosavadního vedení tribunálu a svolání dalšího jednání o soudcovské imunitě.

Protesty před tribunálem

Před polským Ústavním tribunálem se od konce října soustřeďují demonstranti spojení především s opozičním prostředím strany Právo a spravedlnost (PiS).

Napětí vyvrcholilo 30. října, kdy soudkyně Anna Korwin-Piotrowska oznámila převzetí dočasného vedení tribunálu a odstavení jeho předsedy Bogdana Święczkowského a místopředsedy Bartłomieje Sochańského od výkonu soudcovských činností.

Dosavadní vedení postup odmítlo jako nezákonný.

Před budovou se následně konala početná shromáždění a policie zajišťovala její okolí. Při vyhrocených událostech na přelomu října a listopadu byly podle agentury Associated Press zadrženy tři osoby.

V dalších dnech pokračoval protestní tábor, jehož účastníci zpochybňují legitimitu změn.

Spor o přístup do budovy

Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Waldemar Żurek upozornil, že protestující nesmějí bránit soudcům ani veřejnosti ve vstupu do tribunálu.

Podle jeho vyjádření některé soudce znepokojovaly stany a další předměty umístěné poblíž vstupu.

Ministr současně odmítl informace, že policie připravuje automatické rozehnání protestu.

Zdůraznil, že legální shromáždění může pokračovat, pokud splňuje příslušné podmínky.

Jde tedy o spor, v němž se střetává právo občanů na protest s požadavkem na nerušené fungování ústavní instituce.

Nejvyšší soud rozhodl o stížnostech

Významná novinka přišla v pátek 6. listopadu.

Podle informací polského serveru Onet Nejvyšší soud zamítl stížnosti Bogdana Święczkowského a Bartłomieje Sochańského proti rozhodnutím, která je dočasně odstavila od výkonu soudcovských činností.

Rozhodnutí představuje procesní neúspěch dosavadního vedení tribunálu.

Spor o legitimitu personálních změn a celkové fungování instituce tím však nemusí být definitivně uzavřen.

Prokuratura žádá zbavení imunity

Další vývoj se týká možného trestního řízení.

Generální prokuratura podala návrhy na zbavení imunity Bogdana Święczkowského a Bartłomieje Sochańského.

U Święczkowského se podle polských médií návrhy vztahují mimo jiné k podezřením souvisejícím s kauzami Pegasus a Hermes a k údajnému překračování pravomocí či bránění soudcům ve výkonu jejich funkcí.

U Sochańského se návrh týká podezření z bránění soudcům ve výkonu služebních povinností.

Soudkyně Anna Korwin-Piotrowska svolala na 17. listopadu jednání shromáždění soudců Ústavního tribunálu, které se má návrhy zabývat.

Zbavení imunity by samo o sobě nepředstavovalo rozhodnutí o vině. O případné trestní odpovědnosti by musel rozhodnout příslušný soud v zákonném řízení.

Prezident Nawrocki proti vládě

Polský prezident Karol Nawrocki se postavil na stranu dosavadního vedení tribunálu.

Po vypuknutí krize přerušil zahraniční cestu do Senegalu a vrátil se do Varšavy.

Prezidentský tábor označuje postup vůči vedení tribunálu za porušení ústavních pravidel.

Premiér Donald Tusk naopak obhajuje změny jako součást snahy napravit problémy, které podle současné vlády vznikly v polské justici za předchozí vlády PiS.

Právní konflikt je prohlubován také sporem o soudce zvolené parlamentem, jejichž postavení prezident a dosavadní vedení tribunálu zpochybňují.

Protesty se přenesly i do Sejmu

Politický spor se 6. listopadu výrazně projevil také v polském parlamentu.

Během návštěvy předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové rozvinuli poslanci PiS transparent s anglickým nápisem „Tusk = Dictator“.

Opozice tím chtěla upozornit na svůj výklad ústavní krize.

Takové označení je politickým obviněním, nikoli nezávisle prokázaným závěrem o povaze polského politického systému.

Neprotestuje pouze opozice

Polská společnost není v hodnocení událostí jednotná.

Vedle protestů podporovatelů PiS se konala také shromáždění organizovaná Výborem na obranu demokracie (KOD).

Jejich účastníci naopak podporují změny, které považují za cestu k obnovení nezávislosti Ústavního tribunálu.

Na některých shromážděních zapalovali svíčky a používali světla jako symbol podpory soudní moci.

Současná krize proto nemá pouze podobu střetu vlády s demonstranty, ale také širšího společenského sporu o podobu polského právního státu.

Proč je Ústavní tribunál tak důležitý?

Ústavní tribunál posuzuje soulad zákonů s polskou ústavou.

Pokud jeho vedení, složení nebo rozhodovací postupy nejsou všeobecně uznávány, vzniká nejistota ohledně autority jeho rozhodnutí.

Současný konflikt navazuje na spory o obsazování soudcovských míst, které se v Polsku vyostřily již v roce 2015.

Dlouhodobé institucionální napětí tak přesahuje nynější konflikt mezi prezidentem Nawrockým a premiérem Tuskem.

Co je potvrzeno a co zůstává sporné?

Potvrzené skutečnosti: Před tribunálem probíhaly protesty a vznikl protestní tábor. Policie zajišťovala bezpečnost okolí budovy. Dne 6. listopadu byla zveřejněna informace o zamítnutí stížností odstavených představitelů tribunálu. Na 17. listopadu bylo svoláno jednání o návrzích týkajících se soudcovské imunity.

Stanovisko opozice: PiS a prezidentův tábor považují postup proti dosavadnímu vedení za nezákonný a obviňují vládu z pokusu ovládnout soud.

Stanovisko vlády: Premiér Tusk a ministr Żurek obhajují postup jako součást obnovy nezávislého soudnictví.

Neprokázaná tvrzení: Označení situace za státní převrat nebo diktaturu představuje politické hodnocení. Samotné podání návrhů na zbavení imunity neprokazuje trestní vinu dotčených soudců.

Neověřené údaje: Přesný počet demonstrantů přímo k 7. listopadu a případné nové sobotní policejní zásahy nebylo možné spolehlivě potvrdit.

Co bude následovat?

Nejbližším důležitým termínem je 17. listopad, kdy se mají soudci zabývat návrhy prokuratury.

Do té doby lze očekávat pokračování právních i politických sporů o legitimitu vedení tribunálu.

Rozhodující bude, zda polské instituce dokážou nalézt právně respektované řešení, které obnoví důvěru ve fungování ústavního soudnictví.

Závěr

Polsko prochází závažnou ústavní krizí, která již přerostla v otevřený konflikt mezi vládou, prezidentem a částí soudní moci.

Protesty před tribunálem jsou viditelným projevem tohoto sporu, nikoli jeho jedinou příčinou.

Nejnovější rozhodnutí a návrhy prokuratury ukazují, že konflikt se nyní posouvá také do dalších soudních a procesních řízení.

Zdroje: Reuters, Associated Press, Polskie Radio/PAP, Onet, Radio ZET a Rzeczpospolita; informace zveřejněné do 7. listopadu 2026.