Válka na Východě

Írán připravuje tvrdší vojenskou odvetu pro případ obnovení rozsáhlých amerických útoků. Spojené státy současně posílají na Blízký východ přibližně 9 000 dalších vojáků a třetí letadlovou loď. Diplomatická jednání zatím průlom nepřinesla.

⚡🇺🇸 USA výrazně posilují své síly na Blízkém východě. Pentagon vysílá třetí údernou skupinu letadlové lodě a až 10 000 dalších vojáků. Donald Trump mezitím odmítl íránský návrh a zvažuje další postup proti Teheránu. O obnovení bombardování ale zatím definitivně rozhodnuto nebylo.

🇺🇸🇮🇶 Americká armáda dokončila stažení svých sil z Iráku. Poslední jednotky a technika dnes opustily základnu v Erbílu, čímž končí dvanáctiletá mise Operation Inherent Resolve v Iráku. Bezpečnost země přebírají irácké síly, americké operace proti ISIS v regionu však úplně nekončí.

Americké síly dokončily odsun z Iráku. Končí tak další etapa vojenského působení USA v zemi, která začala invazí v roce 2003. Američané přitom Irák už jednou opustili v roce 2011 a v roce 2014 se vrátili kvůli boji proti Islámskému státu. Co jejich definitivní odchod znamená pro bezpečnost Iráku a vliv Íránu v regionu?

„Nenabídl jsem jim NIC!“ Donald Trump popřel zprávu Axiosu, podle níž by byl ochoten zmírnit sankce vůči Íránu výměnou za konkrétní kroky v jeho jaderném programu. Axios se odvolává na zdroje z americké administrativy, Trump jeho informace označil za podvrh a požaduje jejich stažení.

Írán je připraven na válku i diplomacii, prohlásil ministr zahraničí Abbás Aráqčí. Teherán podle něj dokáže reagovat na případnou další vojenskou konfrontaci, zároveň ale nechce uzavřít cestu k jednání se Spojenými státy. Aráqčí tvrdí, že Írán válku nevyhledává – tato část jeho vyjádření představuje stanovisko Teheránu.

Trump vysvětloval vstup USA do války s Íránem obavou o Izrael i jaderné zbraně

WASHINGTON | 29. září 2026 — Americký prezident Donald Trump znovu vysvětloval své rozhodnutí zapojit Spojené státy do války s Íránem. Tvrdí, že americký zásah měl zabránit Íránu získat jadernou zbraň a odvrátit scénář, při němž by podle něj mohl být zničen Izrael a konflikt by se následně rozšířil dál.

„Šel jsem do války, abych zastavil něco, co mohlo být jednou z nejhorších věcí, které se kdy mohly stát světu,“ prohlásil Trump během vystoupení v Bílém domě.

Prezident následně tvrdil, že bez amerického zásahu by byl Izrael zničen a rakety a bomby by později začaly mířit také směrem k USA a Evropě.

Trump opakuje argument o íránském jaderném programu

Trump podobnou argumentaci používá opakovaně. Za hlavní důvod vojenského zásahu proti Íránu označuje snahu zabránit Teheránu získat jadernou zbraň.

Za fakt proto nelze vydávat Trumpovo tvrzení, že by bez amerického zásahu Izrael přestal existovat nebo že by Írán následně zaútočil na Evropu a Spojené státy. Jde o prezidentovo zdůvodnění a jeho hodnocení hypotetického vývoje konfliktu.

Trump nicméně svým nejnovějším vyjádřením ochranu Izraele výslovně spojil s rozhodnutím Spojených států vojensky zasáhnout proti Íránu.

Válka s Íránem výrazně zasáhla americké zásoby přesně naváděných raket a prostředků protivzdušné obrany. Zbrojovky rozšiřují výrobu a Pentagon uzavírá kontrakty za desítky miliard dolarů, rychlé doplnění arzenálu však brzdí omezené výrobní kapacity a dodavatelské řetězce.