Válka na Východě

Írán, Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán jednaly v Teheránu. Dohodly se na pokračování rozhovorů o bezpečnosti

TEHERÁN – 27. října 2026

Írán hostil v pondělí 26. října mimořádné bezpečnostní jednání se zástupci Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu. Čtyři země se podle společného závěrečného prohlášení dohodly na pokračování rozhovorů o regionálním míru a bezpečnosti. Setkání se uskutečnilo v době pokračujícího napětí mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem a zesilujících útoků jemenských Húsíů na Saúdskou Arábii.

Kdo se jednání zúčastnil?

Hostitelem schůzky byl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezáí.

Saúdskou Arábii zastupoval ministr obrany princ Chálid bin Salmán, Pákistán náčelník armády polní maršál Ásim Munír a Turecko ředitel Národní zpravodajské organizace Ibrahim Kalın.

Do rozhovorů se zapojili také íránský prezident Masúd Pezeškján a ministr zahraničí Abbás Arákčí.

Šlo o první společné jednání na takto vysoké úrovni mezi Íránem a třemi státy zapojenými do obranného uskupení označovaného jako Mekkská dohoda od rozšíření regionálního konfliktu.

Co přineslo společné prohlášení?

Závěrečné prohlášení zveřejněné íránskou agenturou IRNA uvádí, že všechny čtyři státy budou pokračovat v dialogu s cílem posílit vzájemnou spolupráci, včetně oblasti regionálního míru a bezpečnosti.

Dokument je stručný a neobsahuje podrobný harmonogram dalších schůzek.

Nebyla oznámena ani dohoda o příměří mezi Spojenými státy a Íránem, ukončení útoků Húsíů nebo obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu.

Výsledkem je tedy především zachování a rozšíření diplomatických kontaktů, nikoli konečné vyřešení konfliktu.

Saúdská Arábie chce zabránit další eskalaci

Saúdské ministerstvo zahraničí označilo návštěvu Teheránu za součást snahy zmírnit napětí a podpořit diplomatická řešení.

Rijád zdůraznil potřebu otevřít jednací kanály, které by pomohly zabránit obnovení rozsáhlých vojenských operací.

Pro Saúdskou Arábii je bezpečnostní situace mimořádně citlivá. Jemenské hnutí Húsíů, které je spojencem Íránu, v posledních týdnech stupňuje útoky na saúdské cíle.

Húsíové v pondělí oznámili další útoky na ropnou infrastrukturu a letiště v Rijádu. Některá jejich tvrzení však nebyla bezprostředně nezávisle potvrzena.

Saúdská protivzdušná obrana následně informovala o sestřelení několika raket a dronů.

Pákistán navrhuje regionální bezpečnostní mechanismus

Podle vysokého pákistánského bezpečnostního představitele, kterého citovala agentura Reuters, se rozhovory zaměřily také na možnost vytvoření regionálního systému vzájemného neútočení.

Pákistán se současně podílí na zprostředkování rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Podle dalšího pákistánského zdroje předložil polní maršál Ásim Munír návrh kompromisu, který by mohl nabídnout přijatelné podmínky oběma stranám konfliktu.

Podrobnosti návrhu nebyly zveřejněny a není potvrzeno, že jej Spojené státy nebo Írán přijaly.

Pákistánský představitel rovněž připustil, že státy Mekkské dohody společně s Katarem by mohly v případě budoucí dohody působit jako její garanti.

Jde zatím o diplomatickou možnost, nikoli o schválený mechanismus.

Turecko se zapojuje prostřednictvím bezpečnostních služeb

Turecko na schůzku vyslalo šéfa zpravodajské služby Ibrahima Kalına.

Anadolu Agency potvrdila účast turecké delegace i závěr jednání, podle něhož budou všechny čtyři státy pokračovat v rozhovorech o regionální bezpečnosti.

Mezi projednávaná témata patřila rovněž situace v Palestině a Libanonu a širší důsledky vojenských operací na Blízkém východě.

Samostatný závazný plán Turecka, který by schůzka přinesla, zveřejněn nebyl.

Írán hovoří o pozitivní atmosféře, sporné otázky ale zůstávají

Íránský bezpečnostní představitel Mohsen Rezáí označil atmosféru jednání za pozitivní.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí již před schůzkou uvedl, že by rozhovory mohly být prvním krokem k vytvoření regionálních bezpečnostních mechanismů.

Teherán však nadále požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů a zrušení sankcí omezujících vývoz íránské ropy.

Spojené státy naopak požadují omezení íránského jaderného programu, zejména obohacování uranu.

Právě tyto rozpory patří mezi hlavní překážky širší dohody.

Hormuzský průliv a světová ekonomika

Součástí rozhovorů byla také bezpečnost námořní dopravy v Hormuzském průlivu.

Tato strategická cesta spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a je zásadní pro mezinárodní obchod s ropou a zemním plynem.

Podle agentury Reuters se na energetických trzích v úterý projevovala jak naděje na diplomatický pokrok, tak obavy z dalších útoků na saúdská zařízení a obchodní lodě.

Cena severomořské ropy Brent se během dopoledního obchodování pohybovala nad 116 dolary za barel.

Pokračující napětí tak má vedle vojenských a humanitárních také významné hospodářské důsledky.

Co bude následovat?

Čtyři státy potvrdily zájem pokračovat v jednáních. Konkrétní termín dalšího setkání ani závazný plán řešení konfliktu však ve společném prohlášení nestanovily.

Zásadní bude, zda diplomatické rozhovory povedou k omezení útoků na saúdské území, k pokroku mezi Washingtonem a Teheránem a ke zvýšení bezpečnosti v Hormuzském průlivu.

K 27. říjnu 2026 je potvrzena dohoda o pokračování dialogu, nikoli dosažení míru.

Zdroje: Reuters, 26.–27. října 2026; společné prohlášení čtyř zemí zveřejněné agenturou IRNA, 26. října 2026; saúdské ministerstvo zahraničí prostřednictvím Reuters; Anadolu Agency, 26. října 2026.

Český zpravodaj | Zahraniční redakce

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Po odeslání komentáře vám pošleme potvrzovací odkaz na uvedený e-mail. Až po potvrzení může být komentář zveřejněn.