Německý diplomat kritizuje Česko, Slovensko a Maďarsko kvůli půjčce Ukrajině. Ve hře jsou i evropské dotace

ZAHRANIČÍ / EVROPSKÁ UNIE / UKRAJINA

27. října 2026

BRUSEL / BERLÍN / PRAHA – Příprava další evropské půjčky Ukrajině vyvolává napětí mezi členskými státy Evropské unie. Podle serveru Politico se Česko, Slovensko a pravděpodobně také Maďarsko nechtějí zapojit do záruk za nový úvěr v hodnotě přibližně 45 miliard eur. Postoj středoevropských zemí kritizoval německý diplomat, který zpochybnil ochotu německých daňových poplatníků přispívat na evropské fondy státům odmítajícím finanční spoluúčast na podpoře Ukrajiny.

Evropská unie připravuje dalších 45 miliard eur

Evropská unie hledá způsob, jak zajistit financování Ukrajiny pro rok 2027. Kyjev podle informací zveřejněných po říjnovém summitu potřebuje přibližně 70 miliard eur na obranu a další fungování státu.

Jednou z hlavních možností je nová půjčka v hodnotě přibližně 45 miliard eur, za kterou by ručil rozpočet Evropské unie.

Tato částka by pokryla zhruba dvě třetiny uváděných potřeb Ukrajiny. Zbývající prostředky by měly pocházet z dalších zdrojů, včetně pomoci mezinárodních partnerů.

Členské státy chtějí dosáhnout dohody do konce letošního roku.

Česko a Slovensko odmítají finanční spoluúčast

Podle Politica čeští a slovenští představitelé během říjnového summitu Evropské rady naznačili, že se na nové půjčce nechtějí podílet.

Podobný postoj se podle diplomatických zdrojů očekává také od Maďarska.

Nejde přitom o první podobnou situaci.

V prosinci 2025 se evropské státy dohodly na půjčce Ukrajině ve výši 90 miliard eur pro období 2026 až 2027. Česko, Slovensko a Maďarsko se tehdy nezapojily do finančních závazků souvisejících s tímto mechanismem.

Nová půjčka by měla pomoci pokrýt dodatečné potřeby Ukrajiny, které vznikají v souvislosti s pokračující válkou.

Německý diplomat kritizuje postoj středoevropských zemí

Napětí se podle Politica přenáší také do jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034.

Země podporující výraznější pomoc Ukrajině mohou být méně ochotné vyhovět požadavkům států, které současně usilují o navýšení prostředků z evropských kohezních fondů.

Jeden z německých diplomatů v této souvislosti zpochybnil, zda budou němečtí daňoví poplatníci ochotni poskytovat další prostředky zemím, které se podle jeho názoru odmítají podílet na řešení největší společné bezpečnostní hrozby.

Jeho vyjádření představuje názor diplomatického zdroje, nikoliv oficiálně oznámené rozhodnutí německé vlády.

Mohou být evropské dotace předmětem politického tlaku?

Fondy soudržnosti Evropské unie slouží především ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi evropskými regiony.

Česko, Slovensko a Maďarsko patří mezi státy, pro které má tato politika význam z hlediska regionálního rozvoje, infrastruktury a dalších investic.

Podle Politica se nyní objevují úvahy, že přístup některých zemí k financování Ukrajiny může ovlivnit ochotu ostatních členských států podpořit jejich rozpočtové požadavky.

To ovšem neznamená, že Evropská unie již rozhodla o krácení dotací Česku, Slovensku nebo Maďarsku.

Jedná se o politickou debatu související s vyjednáváním budoucího evropského rozpočtu.

Další diplomaté upozorňují na potřebu kompromisu

Ne všichni evropští diplomaté zastávají stejný přístup.

Další diplomatický zdroj citovaný Politicem upozornil, že Evropská unie musí současně zajistit pomoc Ukrajině i financování evropských politik, na nichž jsou členské státy závislé.

Podle tohoto názoru by bylo obtížné vysvětlovat evropským občanům rozsáhlé škrty v unijních programech v situaci, kdy se zároveň hledají další prostředky na podporu Ukrajiny.

Jednání proto budou zahrnovat nejen otázku bezpečnosti, ale také budoucí podobu evropského rozpočtu a rozdělení finanční odpovědnosti mezi členské státy.

Rozhodovat se bude na listopadovém summitu

Další jednání o financování Ukrajiny se očekává na mimořádném summitu Evropské unie ve dnech 26. a 27. listopadu 2026.

Evropská komise má předložit různé varianty finančního mechanismu.

Ve hře zůstává půjčka krytá evropským rozpočtem, příspěvky dalších spojenců i otázka případného využití zmrazených ruských aktiv.

Právě využití ruských prostředků však nadále naráží na právní a finanční výhrady některých členských států, zejména Belgie.

Spor přesahuje samotnou pomoc Ukrajině

Současná debata ukazuje rostoucí propojení bezpečnostní politiky Evropské unie s jednáním o jejím budoucím rozpočtu.

Pro Česko bude důležité nejen konečné rozhodnutí o účasti na půjčce Ukrajině, ale také to, zda se spor promítne do vyjednávání o prostředcích určených na regionální rozvoj.

Konečná dohoda zatím neexistuje a její podoba bude záviset na dalších jednáních členských států.

Český zpravodaj | Nezávislé zpravodajství

Zdroje: Politico, 26. října 2026; ČTK / České noviny, 26. října 2026; Reuters, 21. října 2026; Výzkumná služba Evropského parlamentu, říjen 2026.