Vance mluvil o diktátorech a drahém benzinu. Trump mezitím uzavřel dohodu o ruské naftě

WASHINGTON / MOSKVA – 26. října 2026

Americký viceprezident J. D. Vance vyvolal pozornost výrokem, v němž spojil prudké zdražování pohonných hmot s jednáním autoritářských vůdců. Při vysvětlování cenových šoků připomněl také ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Jeho slova přicházejí v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice kvůli vysokým cenám paliv a zároveň umožnila obchodování s ruskou naftou.

Vance připomněl ruskou invazi na Ukrajinu

Americký viceprezident ve svém vyjádření upozornil, že ceny benzinu a nafty často prudce rostou v důsledku mezinárodních konfliktů.

Jako jeden z příkladů zmínil rok 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu a světové energetické trhy zasáhla mimořádná nejistota.

Vance v souvislosti s růstem cen pohonných hmot použil také hanlivé označení pro diktátora, který svým jednáním vyvolává mezinárodní krize.

Přestože spojení jeho slov s ruskou invazí může naznačovat kritiku Vladimira Putina, nelze bez úplného kontextu vystoupení jednoznačně tvrdit, že viceprezident ruského prezidenta přímo označil za „bezcenného diktátora“.

Válka s Íránem zvýšila tlak na ceny energií

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února 2026 vojenské údery proti Íránu. Následný konflikt vážně narušil energetickou dopravu v oblasti Perského zálivu.

Zvlášť významné jsou komplikace v Hormuzském průlivu, kterým za běžných okolností prochází podstatná část světových dodávek ropy a ropných produktů.

Omezení lodní dopravy a poškození energetické infrastruktury přispěly k růstu cen ropy, benzinu i motorové nafty.

Energetičtí analytici upozorňují, že právě válka s Íránem představuje jeden z hlavních důvodů současného zdražování pohonných hmot ve Spojených státech.

Vanceova kritika zahraničních konfliktů tak otevírá také otázku odpovědnosti současné americké administrativy za důsledky její vlastní vojenské politiky.

Trump oznámil dohodu s Putinem o ruské naftě

Další pozornost vzbudilo rozhodnutí americké administrativy umožnit obchodování s ruskou motorovou naftou.

Prezident Donald Trump 9. října oznámil dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž má Rusko uvolnit více než 300 tisíc tun nafty pro americký a světový trh.

Na listopad bylo oznámeno dalších 500 tisíc tun a následovat by měly další dodávky.

Americké ministerstvo financí současně vydalo výjimku ze sankčního režimu, která umožňuje vybrané transakce s naftou ruského původu do 7. dubna 2027.

Tento krok představuje významnou změnu v přístupu Washingtonu k ruským energetickým surovinám.

Spojené státy totiž dlouhodobě kritizovaly některé zahraniční odběratele ruské ropy a plynu s argumentem, že jejich nákupy přinášejí Moskvě finanční prostředky.

Kritici upozorňují na dvojí metr

Dohoda vyvolala otázky, zda Washington neuplatňuje odlišná pravidla na vlastní energetické potřeby a na obchodní rozhodnutí jiných zemí.

Zatímco Spojené státy podporovaly sankční tlak na ruský energetický sektor, nyní umožňují vybrané obchody s ruskou naftou ve snaze zmírnit cenové problémy.

Zastánci tohoto kroku mohou argumentovat potřebou zajistit dostupné pohonné hmoty a chránit americkou ekonomiku.

Kritici naopak upozorňují, že podobné výjimky mohou oslabovat důvěryhodnost americké sankční politiky.

Samotné oznámení dohody však ještě neprokazuje, že ruské dodávky již vedly k výraznému snížení cen nebo vyřešily problémy amerického trhu.

Američtí zemědělci patří mezi ohrožené skupiny

Vysoké ceny motorové nafty představují významnou zátěž také pro americké zemědělce, dopravce a logistické společnosti.

Nafta je nezbytná pro provoz zemědělských strojů, přepravu potravin i zásobování průmyslu.

Trump při oznámení dohody zdůrazňoval, že levnější paliva mají pomoci právě zemědělcům, chovatelům a dopravcům.

Zda plánované dodávky skutečně přinesou výraznější úlevu, bude záviset na jejich uskutečnění, situaci na světových trzích a dalším vývoji konfliktu na Blízkém východě.

Vance čelí kritice také za vysvětlování vysokých cen

Viceprezident v říjnové televizní debatě připisoval vysoké ceny benzinu mimo jiné energetické politice bývalého prezidenta Joea Bidena.

Tvrdil, že za Bidenovy vlády přišly Spojené státy přibližně o pětinu rafinérské kapacity.

Projekt PolitiFact však toto tvrzení označil za nepravdivé. Podle dostupných statistik se celková americká rafinérská kapacita v uvedeném období výrazněji nezměnila. Údaj o přibližně dvacetiprocentním poklesu se týkal Kalifornie, nikoliv celých Spojených států.

Analytici zároveň upozorňují, že současné ceny pohonných hmot ovlivňuje především situace na světovém trhu, včetně války s Íránem.

Energetická politika pod tlakem geopolitiky

Současná situace ukazuje, jak úzce jsou propojeny zahraniční politika, sankce a dostupnost energetických surovin.

Washington na jedné straně pokračuje v politickém tlaku na Moskvu, na straně druhé umožňuje obchodování s vybranými ruskými produkty, pokud to považuje za důležité pro stabilitu trhu.

Vanceovy výroky o diktátorech a cenových šocích proto přicházejí v době, kdy se podobné otázky obracejí také proti samotné americké administrativě.

Zůstává přitom důležité rozlišovat mezi doloženými výroky amerických představitelů, jejich politickou interpretací a skutečnými ekonomickými dopady přijatých opatření.

Český zpravodaj bude sledovat další vývoj americko-ruské energetické dohody a její dopady na ceny pohonných hmot.

Zdroje: Roll Call Factba.se, PolitiFact, Business Standard / PTI, The Economic Times, americké ministerstvo financí.

Český zpravodaj © 2026 | Nezávislé zpravodajství