Rajchl kritizuje Pavlův postoj k jednání s Ruskem. Prezidentovo vyjádření považuje za názorový obrat
PRAHA – 26. října 2026 | DOMÁCÍ / POLITIKA
Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolený za SPD) ostře kritizuje prezidenta Petra Pavla v souvislosti s úvahami o jeho možném zapojení do evropských jednání s Ruskem. Podle Rajchla je současná debata v rozporu s dřívějším přístupem prezidenta k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Pavlova aktuální vyjádření však zároveň ukazují, že případné jednání s Moskvou podmiňuje příměřím a respektováním mezinárodního práva.
Rajchl hovoří o změně prezidentova postoje
Jindřich Rajchl se vymezil proti možnosti, že by Petr Pavel mohl zastupovat evropské státy při jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině.
Podle Rajchlovy kritiky prezident v minulosti zastával výrazně odmítavý postoj k vyjednávání s Moskvou, zatímco nyní připouští diplomatické rozhovory.
Rajchl tento vývoj označuje za zásadní názorový obrat. Připomíná také dřívější veřejné spory, v nichž byli zastánci rychlého diplomatického řešení války kritizováni za údajně příliš vstřícný postoj k Rusku.
Jde však o Rajchlovo politické hodnocení, nikoli o prokázaný závěr, že prezident změnil své základní postoje k ruské agresi.
Pavel mezi zvažovanými evropskými vyjednavači
Britský deník The Telegraph podle zpráv zveřejněných 23. října uvedl, že evropští představitelé uvažují o několika osobnostech, které by mohly jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Mezi zmiňovanými politiky je také Petr Pavel. Dalšími možnými kandidáty jsou například finský prezident Alexander Stubb nebo italská premiérka Giorgia Meloniová.
Zveřejnění prezidentova jména ovšem neznamená, že již získal oficiální mandát k jednání.
Pavel v rozhovorech zdůraznil, že Evropa by měla nejprve vytvořit společnou vyjednávací pozici a určit představitele, kteří budou jednat jejím jménem.
Prezident připouští diplomatické pobídky, ale stanovuje podmínky
Petr Pavel v rozhovoru pro německý deník Bild připustil, že možnost budoucí obnovy hospodářských vztahů by mohla být pro Rusko motivací k mírovým jednáním.
Současně však zdůraznil, že předpokladem takového postupu musí být příměří na Ukrajině.
Na bezpečnostní konferenci v Berlíně 22. října prezident svůj postoj upřesnil. Podle něj může být uvolnění protiruských sankcí až výsledkem mírového procesu, nikoli jednostranným ústupkem před zahájením rozhovorů.
Pavel tak nadále spojuje případné zlepšení vztahů s Ruskem s ukončením bojů a respektováním mezinárodních pravidel.
Politický spor o podobu mírových jednání
Rajchlova kritika otevírá širší otázku, jakou roli má evropská diplomacie sehrát při hledání cesty k ukončení války.
Jedna část politické reprezentace dlouhodobě zdůrazňuje potřebu přímých jednání s Moskvou. Jiní politici upozorňují, že diplomatická iniciativa musí být doprovázena bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu a nesmí legitimizovat územní zisky dosažené vojenskou silou.
Zásadní rozdíl proto nemusí spočívat v samotné ochotě jednat, ale v podmínkách, za nichž by rozhovory probíhaly, a v případných ústupcích obou stran.
O evropském vyjednavači dosud není rozhodnuto
K 26. říjnu nebylo veřejně potvrzeno, že by Petr Pavel získal mandát Evropské unie k přímému jednání s Vladimirem Putinem.
Debata o jeho možné účasti tak zůstává ve fázi diplomatických úvah.
Rajchlova kritika představuje jeden z domácích politických ohlasů na tuto diskusi. Zda se český prezident skutečně zapojí do případných rozhovorů, bude záviset na rozhodnutí evropských partnerů a na dalším vývoji války na Ukrajině.
Zdroje: ČTK / České noviny, 22. října 2026; iROZHLAS, 23. října 2026; The Telegraph prostřednictvím ČTK, 23. října 2026. Rajchlova kritika podle poskytnutého sdělení.
