DomácíEkonomika

Vláda podpořila zakotvení české koruny do Ústavy. Schillerová: Euro nechceme

PRAHA – 26. října 2026 | DOMÁCÍ / POLITIKA / EKONOMIKA

Česká vláda podpořila návrh na zakotvení české koruny jako národní měny přímo do Ústavy České republiky. Kabinet Andreje Babiše tím dal najevo, že během svého funkčního období nehodlá usilovat o přijetí eura. Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že vláda chce zachovat českou měnu. Samotné stanovisko kabinetu však ke změně Ústavy nestačí. Návrh musí získat ústavní většinu v Poslanecké sněmovně a potřebnou podporu Senátu.

Vláda se postavila za zachování koruny

V pondělí 26. října 2026 vláda projednala poslanecký návrh ústavního zákona, jehož cílem je výslovně zakotvit českou korunu v ústavním pořádku.

Předkladatelé návrhu z řad SPD a Motoristů argumentují potřebou chránit českou měnu před případným budoucím rozhodnutím o přijetí eura.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové je stanovisko vlády především vyjádřením politického postoje současného kabinetu.

„Naše vláda euro nechce,“ uvedla Schillerová podle zveřejněných informací po jednání vlády.

Vláda tak podpořila zachování české koruny jako součásti měnové suverenity České republiky.

O změně Ústavy musí rozhodnout Parlament

Souhlasné stanovisko vlády neznamená, že se česká koruna již stala ústavně chráněnou měnou.

Návrh musí projít legislativním procesem jako ústavní zákon.

K jeho schválení je zapotřebí souhlas nejméně tří pětin všech poslanců, tedy minimálně 120 hlasů z celkových 200.

V Senátu musí návrh podpořit alespoň tři pětiny přítomných senátorů.

Současná vládní koalice disponuje ve Sněmovně 108 mandáty. Pokud by všichni její poslanci návrh podpořili, potřebovala by získat ještě nejméně 12 hlasů z opozičních lavic.

Přijetí návrhu proto bude záviset také na postoji opozice a senátorů.

Co by zakotvení koruny znamenalo

Ústavní zakotvení české koruny by mělo především právní a politický význam.

Změna měny by v budoucnu mohla vyžadovat další změnu ústavního zákona, nikoli pouze běžné legislativní rozhodnutí.

Takové ustanovení by mohlo ztížit přijetí eura, protože by k němu byla nutná širší politická shoda.

Zastánci návrhu považují vlastní měnu za důležitý nástroj hospodářské politiky.

Česká národní banka díky koruně provádí samostatnou měnovou politiku, stanovuje základní úrokové sazby a může reagovat na ekonomické podmínky v České republice.

Odpůrci ústavního zakotvení naopak mohou namítat, že by se otázka budoucí měny neměla dlouhodobě uzavírat ústavním ustanovením.

Česká republika má stále závazek přijmout euro

Zásadní otázkou zůstává vztah navrhované ústavní změny k závazkům České republiky vůči Evropské unii.

Při vstupu do EU v roce 2004 se Česká republika zavázala přijmout společnou evropskou měnu po splnění stanovených podmínek.

Na rozdíl od Dánska nemá Česká republika sjednanou trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro.

Žádný konkrétní termín přijetí však stanoven není.

Samotné zakotvení koruny do české Ústavy by proto automaticky nezrušilo závazek vyplývající z evropských smluv.

Případný rozpor mezi ústavní ochranou koruny a evropskými závazky by mohl vyvolat další právní i politické otázky.

Koruna, nebo euro? Spor pokračuje

Debata o přijetí eura se v České republice vede dlouhodobě.

Zastánci společné evropské měny upozorňují zejména na odstranění kurzového rizika, nižší náklady při obchodování s eurozónou a jednodušší přeshraniční platby.

Odpůrci zdůrazňují výhody samostatné měnové politiky a možnost přizpůsobovat kurz koruny domácím ekonomickým podmínkám.

Pro exportně orientovanou českou ekonomiku má rozhodnutí o budoucí měně značný význam.

Výsledný ekonomický dopad přijetí eura by závisel na okolnostech přechodu, stavu hospodářství i nastavení evropské měnové politiky.

Rozhodující bude hlasování ve Sněmovně a Senátu

Vládní podpora představuje první politický krok, nikoli konečné rozhodnutí.

Návrh nyní čeká parlamentní projednávání, během něhož mohou poslanci a senátoři diskutovat také o jeho právních dopadech a vztahu k evropským smlouvám.

Zatím není jisté, zda se pro ústavní ochranu české koruny podaří získat potřebnou většinu.

Česká koruna tak nadále zůstává zákonnou měnou České republiky a její případné zakotvení do Ústavy je teprve předmětem legislativního procesu.

Český zpravodaj | Nezávislé zpravodajství

Zdroje: Úřad vlády ČR, Česká tisková kancelář, Ústava České republiky – článek 39, evropské smlouvy upravující přijetí společné měny.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Po odeslání komentáře vám pošleme potvrzovací odkaz na uvedený e-mail. Až po potvrzení může být komentář zveřejněn.