DomácíPolitika

Rajchl kritizuje Fialovu mediální novelu: Poplatky za ČT se rozšířily i na domácnosti s mobily

PRAHA – 26. října 2026 | DOMÁCÍ / POLITIKA / MÉDIA

Poslanec Jindřich Rajchl kritizuje změny televizních poplatků, které prosadila vláda Petra Fialy. Podle vyjádření šířeného na sociálních sítích novela fakticky rozšířila povinnost platit za Českou televizi na téměř všechny domácnosti, protože chytrý telefon nebo internetové připojení dnes používá velká část obyvatel. Rajchl povinnou platbu označuje za další formu zdanění. Zákon však televizní poplatek nadále vymezuje jako samostatnou zákonnou platbu, nikoli daň.

Poplatek se od května 2025 vztahuje i na chytré telefony

Mediální novela účinná od 1. května 2025 změnila definici televizního přijímače. Povinnost platit se již nevztahuje pouze na klasické televizory, ale také na další zařízení technicky způsobilá přijímat televizní vysílání.

Patří mezi ně chytré mobilní telefony, tablety a počítače.

Domácnost tak může mít povinnost platit televizní poplatek i v případě, že klasický televizor vůbec nevlastní a ke sledování médií využívá pouze internet.

Kolik domácnosti platí?

Novela současně zvýšila televizní poplatek ze 135 na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun.

Domácnost, na kterou se vztahují obě poplatkové povinnosti a která nemá zákonnou výjimku, tedy hradí celkem 205 korun měsíčně, což představuje 2 460 korun ročně.

Důležité je, že poplatek se platí pouze jednou za společnou domácnost, bez ohledu na počet jejích členů nebo používaných zařízení.

Rajchl hovoří o další dani

Podle šířeného vyjádření Jindřich Rajchl považuje rozšíření poplatkové povinnosti za způsob, jak přimět k financování veřejnoprávního vysílání také občany, kteří Českou televizi běžně nesledují.

Jeho kritika míří především na skutečnost, že rozhodující není reálné sledování pořadů ČT, ale technická schopnost zařízení televizní vysílání přijímat.

Označení poplatku za daň je však politickou interpretací. Český právní řád televizní a rozhlasový poplatek upravuje samostatným zákonem.

Proč byla novela přijata?

Zastánci poplatkového financování argumentují potřebou zajistit stabilní zdroje pro Českou televizi a Český rozhlas mimo přímé rozhodování o každoročním státním rozpočtu.

Podle České televize má tento model pomáhat chránit institucionální nezávislost veřejnoprávního vysílání.

Kritici naopak upozorňují na povinný charakter plateb a skutečnost, že poplatková povinnost není podmíněna aktivním využíváním služeb veřejnoprávních médií.

Debata o budoucnosti poplatků pokračuje

Financování České televize a Českého rozhlasu zůstává jedním z výrazných politických témat.

Diskuse se soustředí zejména na otázku, zda zachovat současný model přímých poplatků domácností, upravit jeho rozsah, nebo hledat jiný způsob financování veřejnoprávních médií.

Případná další změna by musela projít zákonodárným procesem.

Český zpravodaj | Nezávislé zpravodajství

Zdroje: Ministerstvo kultury ČR, zákon č. 348/2005 Sb. v aktuálním znění, Česká televize – informace pro poplatníky. Rajchlův postoj vychází z veřejně šířeného vyjádření, jehož přesné znění nebylo nezávisle ověřeno.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Po odeslání komentáře vám pošleme potvrzovací odkaz na uvedený e-mail. Až po potvrzení může být komentář zveřejněn.