EU jedná o další půjčce Ukrajině za 45 miliard eur. Česko a Slovensko se nechtějí zapojit

BRUSEL – 26. října 2026 | ZAHRANIČÍ / EVROPSKÁ UNIE / UKRAJINA

Evropská unie připravuje další finanční pomoc Ukrajině ve výši přibližně 45 miliard eur, tedy zhruba 1,1 bilionu korun. Podle informací serveru Politico chtějí členské státy dosáhnout dohody do konce letošního roku. Česká republika a Slovensko však již naznačily, že se na novém úvěrovém mechanismu nechtějí podílet. Podobný postoj by mohlo zaujmout také Maďarsko.

Ukrajina potřebuje v roce 2027 desítky miliard eur

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země bude v roce 2027 potřebovat dalších přibližně 70 miliard eur na obranu a související výdaje.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následně potvrdila, že Evropská unie bude muset společně se svými partnery hledat způsob, jak tyto finanční potřeby pokrýt.

Jednou z nejpravděpodobnějších variant je podle Politica nová půjčka ve výši přibližně 45 miliard eur, za kterou by ručil současný rozpočet Evropské unie.

EU zároveň usiluje o další finanční příspěvky od partnerů mimo unii, zejména Kanady a Spojeného království.

Česko a Slovensko odmítají účast na zárukách

Podle evropských diplomatických zdrojů dali čeští a slovenští představitelé na říjnovém summitu najevo, že se na připravované půjčce nechtějí finančně podílet.

Stejný postup obě země společně s Maďarskem zvolily také u předchozího úvěrového balíčku ve výši 90 miliard eur, na němž se evropské státy dohodly v prosinci 2025.

Podstatné je rozlišovat mezi odmítnutím účasti na konkrétních finančních zárukách a celkovým postojem jednotlivých států k pomoci Ukrajině.

U nového návrhu navíc dosud nebyly definitivně stanoveny všechny podmínky financování.

Spor se může přenést do jednání o evropských dotacích

Připravovaná půjčka se dostává do souvislosti s vyjednáváním o novém víceletém rozpočtu EU na období 2028 až 2034.

Podle Politica někteří diplomaté ze zemí, které patří k hlavním podporovatelům Ukrajiny, zpochybňují další navyšování kohezních prostředků pro státy odmítající účast na společném financování ukrajinské pomoci.

Kohezní politika přitom slouží ke snižování hospodářských a regionálních rozdílů uvnitř Evropské unie.

Jiní evropští představitelé upozorňují, že EU musí najít řešení, které zajistí prostředky jak pro Ukrajinu, tak pro evropské regiony.

Zatím nejde o schválené omezení dotací pro Českou republiku nebo Slovensko, ale o politický spor v rámci rozpočtových jednání.

Ve hře zůstávají také zmrazená ruská aktiva

Jednou z diskutovaných možností financování je využití ruských státních aktiv zmrazených v Evropě.

Proti některým navrhovaným způsobům jejich využití se však nadále staví Belgie, na jejímž území je značná část těchto prostředků evidována.

Evropská unie proto hledá další finanční mechanismy, které by umožnily pokračovat v podpoře Ukrajiny bez dohody o přímém využití těchto aktiv.

Rozhodovat se bude na listopadovém summitu

Další zásadní jednání se očekává na mimořádném summitu Evropské unie ve dnech 26. a 27. listopadu 2026 v Bruselu.

Evropská komise má předložit několik variant financování. Členské státy budou následně jednat o jejich podmínkách, rozsahu společných záruk a případných výjimkách.

Půjčka ve výši 45 miliard eur tedy zatím není schválena. Jde o připravovaný návrh, jehož konečná podoba bude záviset na dalších politických jednáních.

Český zpravodaj bude vývoj jednání a případné dopady na Českou republiku sledovat.

Zdroje: Politico prostřednictvím ČTK, Agenzia Nova, iROZHLAS, Reuters a Evropský parlament.