Přes 62 procent Poláků hodnotí Zelenského negativně. Vztahy s Ukrajinou zatěžuje také spor o UPA
VARŠAVA / KYJEV – 25. října 2026 – Více než šest z deseti dotázaných Poláků negativně hodnotí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z hlediska zájmů Polska. Vyplývá to z průzkumu společnosti United Surveys by IBRiS pro server Wirtualna Polska. Výsledky přicházejí v době, kdy polsko-ukrajinské vztahy zatěžují další spory o historickou paměť, zejména rozhodnutí Lvovské oblastní rady připomínat v roce 2027 Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA).
Negativní hodnocení výrazně převažuje
Podle průzkumu hodnotí Zelenského negativně 62,1 procenta respondentů. Rozhodně negativní stanovisko zaujalo 37,8 procenta dotázaných, dalších 24,3 procenta jej hodnotí spíše negativně.
Pozitivní hodnocení uvedlo 29,4 procenta respondentů. Z toho 21,6 procenta zvolilo spíše pozitivní odpověď a 7,8 procenta rozhodně pozitivní. Zbývajících 8,5 procenta nedokázalo zaujmout jednoznačné stanovisko.
Průzkum proběhl od 16. do 18. října 2026 na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů kombinací internetového a telefonického dotazování. Uváděná statistická chyba činí přibližně tři procentní body.
Podstatné je samotné znění otázky. Respondenti neposuzovali Ukrajinu jako zemi ani ukrajinské obyvatelstvo, ale výkon Zelenského prezidentské funkce z pohledu polských národních zájmů.
Výrazné rozdíly mezi voliči
Výsledky ukazují také značné rozdíly podle politických preferencí.
Mezi příznivci polského vládního tábora hodnotilo Zelenského pozitivně 66 procent dotázaných. Naproti tomu mezi příznivci opozice vyjádřilo negativní hodnocení 89 procent respondentů.
Průzkum tak ukazuje, že pohled na ukrajinského prezidenta úzce souvisí také s domácím politickým rozdělením Polska.
Další spor vyvolalo připomínání UPA
Napětí mezi oběma zeměmi prohloubilo rozhodnutí Lvovské oblastní rady z 20. října 2026 věnovat rok 2027 připomínce Ukrajinské povstalecké armády, jejího velitele Romana Šuchevyče a ukrajinského nacionalistického činitele Oleha Olžyče.
Rozhodnutí přijala regionální samospráva, nikoli vedení města Lvova nebo ukrajinská vláda.
UPA je v Polsku spojována především s masovým vražděním polského civilního obyvatelstva na Volyni a ve východní Haliči během druhé světové války.
Polský Institut národní paměti i další představitelé země proti rozhodnutí protestovali. Kritici považují veřejné připomínání UPA a jejího vedení za překážku historického smíření.
Na ukrajinské straně je část nacionalistického hnutí naopak připomínána v souvislosti s bojem za nezávislost. Právě rozdílný výklad historických událostí patří k dlouhodobě citlivým tématům vztahů obou zemí.
Historické spory komplikují současnou spolupráci
Polsko zůstává významným partnerem Ukrajiny v oblasti bezpečnosti, dopravy a hospodářských vztahů. Současně však ve veřejné debatě sílí požadavky na vyřešení historických otázek a důstojné připomínání polských obětí.
Nový průzkum dokládá kritický postoj většiny respondentů k Zelenskému z hlediska polských zájmů. Sám o sobě ale neprokazuje, že právě nejnovější spor o UPA způsobil naměřené hodnocení. Dotazování totiž proběhlo ještě před rozhodnutím Lvovské oblastní rady z 20. října.
Další vývoj polsko-ukrajinských vztahů tak bude záviset nejen na aktuální bezpečnostní spolupráci, ale také na schopnosti obou stran řešit sporné otázky společné historie.
Český zpravodaj | Zahraničí / Polsko / Ukrajina
Zdroje: Wirtualna Polska, United Surveys by IBRiS, zprávy o rozhodnutí Lvovské oblastní rady z října 2026.
