Malá hájí zrušení poplatků za ČT a ČRo. Odmítá obavy ze zániku veřejnoprávních médií

PRAHA / 25. října 2026 – Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá obhajuje plánované zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Odmítá výklad, podle kterého by změna způsobu financování automaticky znamenala konec České televize, Českého rozhlasu nebo ohrožení demokracie. Vládní koalice chce obě instituce nově financovat ze státního rozpočtu a prosazuje také větší kontrolu jejich hospodaření.

Malá odmítá kritiku opozice

Diskuse o budoucnosti veřejnoprávních médií se vyostřila po sobotním hlasování Poslanecké sněmovny, která po dlouhém nočním jednání posunula návrh na zrušení poplatků do druhého čtení.

Malá patří mezi představitele vládního hnutí ANO, kteří změnu financování podporují. Její argumentace vychází z toho, že odstranění přímé povinné platby domácností nemusí znamenat omezení samotné existence veřejnoprávních institucí.

Podobné stanovisko zastává také premiér Andrej Babiš. Podle něj mají Česká televize a Český rozhlas pokračovat ve své činnosti a jejich financování má být zajištěno zákonem.

Opozice naproti tomu upozorňuje, že závislost na státním rozpočtu může oslabit nezávislost médií vůči politické moci.

Domácnostem by odpadla přímá platba

Základní změnou je nahrazení televizních a rozhlasových poplatků pravidelnými platbami ze státního rozpočtu.

Pokud bude návrh přijat v nynější podobě, domácnosti přestanou platit dosavadní samostatné poplatky. Provoz obou institucí však budou nadále nepřímo financovat veřejné prostředky.

Zrušení poplatků proto neznamená, že by Česká televize a Český rozhlas fungovaly bez nákladů. Mění se především způsob, jakým se peníze na jejich činnost získávají a rozdělují.

Kolik peněz mají média dostávat?

Podle projednávané novely má Česká televize v roce 2027 obdržet ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun.

Český rozhlas má získat zhruba 2,065 miliardy korun.

Ve srovnání s letošními plánovanými příjmy z poplatků jde o nižší částky. Česká televize by měla dostat přibližně o miliardu korun méně, Český rozhlas asi o 400 milionů méně.

Vládní představitelé argumentují tím, že výše financování bude stanovena zákonem a má být chráněna valorizačním mechanismem navázaným na inflaci.

Kritici upozorňují, že samotné zakotvení částek v zákoně nevylučuje jejich budoucí změnu další legislativní úpravou.

Kontrola hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem

Dalším tématem vládní argumentace je kontrola hospodaření České televize a Českého rozhlasu.

Koaliční představitelé prosazují větší zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu, který by měl prověřovat nakládání s veřejnými prostředky.

Požadavek na transparentní hospodaření přitom není sám o sobě předmětem zásadního sporu. Česká televize i Český rozhlas již využívají různé kontrolní mechanismy a jejich představitelé se kontrole NKÚ principiálně nebrání.

Je však třeba rozlišovat kontrolu hospodaření a nezávislost redakčního rozhodování. Kontrolní pravomoci NKÚ se týkají nakládání s prostředky, nikoli určování obsahu zpravodajství nebo publicistiky.

Opozice varuje před politickým vlivem

Opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 se proti návrhu postavily.

Jejich hlavní výhrada směřuje k riziku, že financování prostřednictvím státního rozpočtu může zvýšit možnost politického tlaku na vedení a fungování veřejnoprávních médií.

Vládní koalice takové obavy odmítá. Podle premiéra Babiše mají být prostředky zajištěny jako zákonem stanovený výdaj, který nebude možné libovolně krátit podle aktuálního postoje vlády k vysílání.

Rozhodující proto bude nejen samotný způsob financování, ale také konkrétní zákonné pojistky nezávislosti a pravidla budoucích změn rozpočtových částek.

Zákon zatím nebyl definitivně schválen

Poslanecká sněmovna dokončila první čtení v sobotu 24. října časně ráno.

Opozice neuspěla s návrhem na zamítnutí předlohy ani s požadavkem na její vrácení k přepracování. Pro obě varianty hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců.

Návrh nyní pokračuje do dalšího projednávání ve sněmovním výboru pro média a kulturu. Před případným vstupem v účinnost musí projít zbývajícími fázemi legislativního procesu.

Dosavadní televizní a rozhlasové poplatky proto nadále platí.

Spor se vede o způsob financování i nezávislost

Stanovisko Taťány Malé a dalších představitelů koalice zdůrazňuje odstranění přímé povinné platby domácností, zákonnou garanci financování a kontrolu hospodaření.

Opozice a vedení veřejnoprávních médií kladou důraz především na nezávislost na aktuální politické reprezentaci a na dostatečné finanční zajištění veřejné služby.

Zrušení poplatků samo o sobě neznamená zánik České televize ani Českého rozhlasu. O skutečných dopadech změny však rozhodne konečné znění zákona, výše poskytovaných prostředků a nastavení kontrolních i nezávislostních mechanismů.

Český zpravodaj | Domácí – Politika a média

Zdroje: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, ČTK, iROZHLAS.cz, CNN Prima NEWS; informace k 25. říjnu 2026.