ODS i Piráti dříve navrhovali zrušení koncesionářských poplatků. Dnes kritizují vládní změny
PRAHA – 24. října 2026 – Současný spor o financování České televize a Českého rozhlasu připomněl starší návrhy politických stran, které dnes patří mezi kritiky vládního postupu. Piráti ve svém volebním programu z roku 2017 výslovně slibovali zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení pevným podílem z výběru DPH. ODS už v letech 2009 a 2010 uvažovala o přechodu na financování veřejné služby ze státního rozpočtu. Historické návrhy však nebyly ve všech ohledech totožné s dnešním vládním modelem.
Piráti v roce 2017: Poplatky nahradit podílem z DPH
V programu Pirátů pro sněmovní volby v roce 2017 se v kapitole věnované kultuře objevoval jednoznačný závazek zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
Strana tehdy navrhovala, aby Česká televize a Český rozhlas získávaly pevně stanovený podíl z výběru daně z přidané hodnoty.
Piráti zároveň požadovali rozšíření možností příjmů z reklamy, ovšem za přísné regulace, a omezení politických tlaků na vedení veřejnoprávních médií.
Z historického programu tedy vyplývá, že strana nepovažovala samotné koncesionářské poplatky za jediný možný způsob financování nezávislé veřejné služby.
Podstatnou součástí návrhu však bylo vytvoření předem stanoveného mechanismu, který by příjmy médií navázal na výběr daně, nikoli na každoroční politické rozhodování o konkrétní rozpočtové částce.
ODS řešila konec poplatků ještě dříve
Obdobné úvahy se objevovaly také v Občanské demokratické straně.
V roce 2009 se senátoři ODS pokusili prosadit návrh, který počítal se zrušením televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu.
Návrh tehdy v Senátu neuspěl o jediný hlas.
ODS se k možnosti změny financování veřejnoprávních médií vrátila také ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2010.
Strana tehdy uváděla, že zváží zrušení koncesionářských poplatků a hrazení veřejné služby přímo ze státního rozpočtu.
Nešlo tedy pouze o ojedinělý výrok některého politika, ale o téma, které se objevilo i v oficiálních programových dokumentech.
Dnes obě strany kritizují vládní návrh
V roce 2026 je politická situace odlišná.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosazuje zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu.
Poslanecká sněmovna v sobotu 24. října nad ránem posunula příslušný návrh do druhého čtení.
Opoziční představitelé včetně ODS a Pirátů upozorňují, že navrhovaný systém může oslabit finanční stabilitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Podle kritiků vzniká riziko, že příjmy médií veřejné služby budou ve větší míře záviset na rozhodování politické reprezentace.
Zastánci změny naopak argumentují odstraněním přímé poplatkové povinnosti domácností a zákonným stanovením financování.
Proč nejsou historické návrhy úplně stejné?
Při srovnávání postojů je důležité odlišit samotné zrušení poplatků od mechanismu, který je má nahradit.
Pirátský návrh z roku 2017 předpokládal pevný podíl z výběru DPH. Takový model by mohl příjmy médií navázat na zákonný vzorec, aniž by bylo nutné každoročně schvalovat jejich výši samostatným politickým rozhodnutím.
ODS v minulosti připouštěla přímé financování ze státního rozpočtu. Konkrétní záruky nezávislosti a způsob určení prostředků jsou však zásadní pro posouzení každého jednotlivého návrhu.
Současná vláda uvádí, že financování má být zákonem zajištěno jako mandatorní výdaj s inflační valorizací.
Samotná skutečnost, že určitá strana v minulosti navrhovala zrušení poplatků, proto ještě neznamená, že musí souhlasit s každým pozdějším návrhem na jejich nahrazení.
Spor se vede také o výši prostředků
Vedle principu financování vyvolává diskusi i plánovaný objem peněz.
Podle představeného vládního návrhu by Česká televize měla v roce 2027 získat přibližně 5,74 miliardy korun a Český rozhlas zhruba 2,07 miliardy korun.
Ve srovnání s očekávanými příjmy ze současného poplatkového systému jde podle dostupných propočtů přibližně o miliardu korun méně pro Českou televizi a 400 milionů korun méně pro Český rozhlas.
Vedení obou institucí upozorňují, že takový výpadek může ovlivnit rozsah veřejné služby.
Vláda naopak zdůrazňuje předvídatelnost financování a plánovanou valorizaci.
Evropská pravidla nerozhodují podle názvu poplatku
Evropský akt o svobodě médií vyžaduje, aby veřejnoprávní média měla přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování a byla chráněna před nepřiměřeným politickým vlivem.
Evropské právo však nepředepisuje jediný povinný model financování.
Zásadní je proto konkrétní podoba zákona, dlouhodobé finanční záruky a nezávislost redakčního rozhodování.
Historické programy přinášejí důležitý kontext
Starší dokumenty ukazují, že debata o zrušení koncesionářských poplatků není v české politice nová a že podobné myšlenky v minulosti prosazovaly i strany, které dnes patří mezi kritiky vládního návrhu.
Zároveň ale ukazují, že mezi jednotlivými modely existují rozdíly.
Pro posouzení dnešního sporu proto není rozhodující pouze otázka, kdo chtěl v minulosti poplatky zrušit. Stejně důležité je, jak by nové financování fungovalo, kolik prostředků by média dostávala a jaké záruky nezávislosti by jim zákon poskytoval.
Český zpravodaj | Domácí redakce | 24. října 2026
