Nerudová se kvůli financování ČT a rozhlasu obrátila na Evropskou komisi. Sněmovna mezitím posunula návrh dál

PRAHA – 24. října 2026 – Spor o budoucnost financování České televize a Českého rozhlasu se přesouvá také na evropskou úroveň. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se znovu obrátila na Evropskou komisi s žádostí o posouzení vládního návrhu, který má zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) obavy z ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií odmítá.

Nerudová žádá Evropskou komisi o zásah

Danuše Nerudová v pátek 23. října oznámila, že se obrátila na výkonnou místopředsedkyni Evropské komise Hennu Virkkunenovou.

Podle europoslankyně může plánovaná změna financování oslabit nezávislost České televize a Českého rozhlasu a zvýšit jejich závislost na politických rozhodnutích.

Nerudová upozorňuje především na způsob zajištění budoucích příjmů obou institucí a na rychlost projednávání zákona.

Evropskou komisi požádala, aby se návrhem zabývala ještě před jeho případným schválením.

Sněmovna jednala až do sobotního rána

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila projednávání návrhu během pátečního večera a noci na sobotu.

Poslanecká sněmovna nakonec 24. října ve 4:36 ráno rozhodla o postoupení předlohy do druhého čtení.

Opozice se pokusila návrh zamítnout nebo jej vrátit vládě k přepracování. Ani jeden postup však nezískal potřebnou podporu.

Pro zamítnutí hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců.

Návrh nyní čeká projednání ve sněmovním výboru pro média a kulturu.

Schválení v prvním čtení neznamená, že by televizní a rozhlasové poplatky již přestaly platit.

O kolik peněz jde?

Podle představeného vládního návrhu by měla Česká televize v roce 2027 získat ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun.

Český rozhlas by měl dostat zhruba 2,07 miliardy korun.

Oproti předpokládaným letošním příjmům z poplatků by šlo o snížení přibližně o jednu miliardu korun u České televize a o 400 milionů korun u Českého rozhlasu.

Vládní návrh zároveň počítá s každoroční valorizací financování podle inflace, nejvýše však o pět procent.

Babiš odmítá ohrožení nezávislosti

Premiér Andrej Babiš v sobotu reagoval na kritiku tvrzením, že nový systém poskytne veřejnoprávním médiím větší jistotu.

Podle něj má být financování stanoveno zákonem jako mandatorní výdaj státního rozpočtu a doplněno inflační doložkou.

Vláda zdůrazňuje, že Česká televize a Český rozhlas mají zůstat samostatnými institucemi a jejich veřejnoprávní poslání má být zachováno.

Zastánci návrhu argumentují také tím, že domácnosti by již nemusely samostatně odvádět televizní a rozhlasové poplatky.

Kritici naopak upozorňují, že financování prostřednictvím státního rozpočtu může při nedostatečných zákonných zárukách posílit vliv politické moci na hospodaření médií.

Český rozhlas varuje před oslabením veřejné služby

Vedení Českého rozhlasu označilo sobotní postoupení návrhu do druhého čtení za mimořádně závažný krok.

Podle jeho stanoviska hrozí oslabení finanční stability, nezávislosti a schopnosti instituce plnit její zákonné poslání.

Rozhlas upozorňuje zejména na předpokládané snížení financování přibližně o 400 milionů korun ročně.

Výhrady k navrhovaným změnám vyjádřily také některé české a mezinárodní mediální organizace.

Co říkají evropská pravidla?

Evropský akt o svobodě médií (EMFA) požaduje, aby členské státy zajistily veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování a chránily jejich redakční nezávislost.

Evropská pravidla však sama o sobě nezakazují financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.

Rozhodující jsou konkrétní zákonné záruky, způsob stanovení financování a ochrana médií před nepřiměřeným politickým vlivem.

Evropská komise již dříve uvedla, že situaci v České republice sleduje a případnou přijatou legislativu může posoudit z hlediska souladu s evropským právem.

V současnosti ale není potvrzeno, že by Komise konstatovala porušení evropských pravidel nebo rozhodla o sankcích.

Rozhodnutí zatím nepadlo

Zrušení televizních a rozhlasových poplatků zůstává předmětem legislativního procesu.

Předloha musí projít dalšími fázemi parlamentního projednávání a teprve následně může být přijata jako zákon.

Spor se tak netýká pouze samotného placení poplatků, ale především toho, jak zajistit dlouhodobé financování a nezávislost médií veřejné služby bez ohledu na aktuální politickou reprezentaci.

Český zpravodaj | Domácí redakce | 24. října 2026