Tusk varoval Ukrajinu před komplikacemi při vstupu do EU. Spor o oslavy UPA a Šuchevyče vyvolal napětí s Polskem

VARŠAVA / KYJEV – 24. října 2026 – Polský premiér Donald Tusk varoval, že Ukrajina může čelit vážným komplikacím při vstupu do Evropské unie, pokud nebude respektovat polský pohled na historické zločiny spojené s Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA). Jeho vyjádření přišlo po rozhodnutí Lvovské oblastní rady věnovat rok 2027 připomínání UPA a jejího velitele Romana Šuchevyče. Podle Tuska dal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj najevo, že iniciativu místních politiků nepodporuje.

Lvovské rozhodnutí vyvolalo diplomatickou roztržku

Lvovská oblastní rada 20. října schválila usnesení, kterými označila rok 2027 za rok připomínání Ukrajinské povstalecké armády, Romana Šuchevyče a Oleha Olžyče, představitele Organizace ukrajinských nacionalistů.

Rozhodnutí vyvolalo okamžitou kritiku polských představitelů.

Varšava dlouhodobě odmítá veřejné oslavování osobností a organizací spojených s masakry polského civilního obyvatelstva za druhé světové války.

Polské ministerstvo zahraničí označilo iniciativu za neslučitelnou s evropskými hodnotami a upozornilo, že může poškodit dosavadní úsilí obou zemí o historické smíření.

Tusk: Genocidu nelze ospravedlnit

Polský premiér Donald Tusk se k záležitosti opakovaně vyjádřil 21. a 23. října.

Podle jeho slov podobná rozhodnutí poškozují samotnou Ukrajinu a komplikují práci politikům, kteří podporují její spolupráci s Polskem a evropskou integraci.

Při setkání s novináři během návštěvy Indie Tusk zdůraznil, že společná historie obou národů je složitá a obsahuje bolestné kapitoly.

Současně však odmítl jakékoli ospravedlňování genocidy.

Varoval, že Ukrajina bude mít vážné problémy s evropskou integrací, pokud nebude respektovat polskou historickou citlivost.

Polsko je členským státem Evropské unie a při přijímání nových členů disponuje možností zablokovat konečné rozhodnutí, které vyžaduje souhlas všech členských zemí.

Tusk však zatím neoznámil formální rozhodnutí polské vlády vetovat ukrajinské členství.

Zelenskyj se podle Tuska od iniciativy distancoval

Polský premiér uvedl, že o problematice osobně jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Tuska byl Zelenskyj rozhodnutím lvovských zastupitelů nespokojený.

Ukrajinský prezident měl rovněž dát najevo, že pokud by další postup vyžadoval jeho rozhodnutí, iniciativu nepodpoří.

Jde o informace, které novinářům sdělil polský premiér. Neznamenají automaticky, že lvovská usnesení byla již právně zrušena.

Polská diplomacie mezitím informovala, že od ukrajinské prezidentské administrativy obdržela ujištění, podle něhož by rozhodnutí nemělo vstoupit v účinnost.

Polský ministr obrany rozhodnutí odmítl

Proti usnesení vystoupil také polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Rozhodnutí lvovských zastupitelů označil za nepřijatelné a vyzval ukrajinské státní představitele, aby se od něj distancovali.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski následně oznámil, že podepsal návrh na zařazení lvovského zastupitele Svjatoslava Šeremety na polský seznam nežádoucích osob.

Šeremeta patřil k iniciátorům připomínání Romana Šuchevyče.

Polská diplomacie tak reagovala nejen politickou kritikou, ale také konkrétním krokem vůči jednomu z regionálních představitelů.

Historické pozadí: Volyňské masakry

Spor souvisí především s událostmi let 1943 a 1944, kdy příslušníci UPA a dalších ukrajinských nacionalistických formací prováděli masové útoky na polské civilisty na Volyni a ve východní Haliči.

Podle polských historických odhadů zahynuly při těchto zločinech desetitisíce Poláků, často se uvádí přibližně 100 tisíc obětí.

Polsko tyto masakry oficiálně označuje za genocidu.

Na Ukrajině je historické hodnocení UPA složitější. Část společnosti ji připomíná jako organizaci bojující za ukrajinskou nezávislost a proti sovětské nadvládě.

Tato rozdílná historická paměť opakovaně vyvolává diplomatické spory mezi Varšavou a Kyjevem.

Evropská integrace a vztahy obou zemí

Polsko patří mezi významné podporovatele Ukrajiny v jejím odporu proti ruské invazi i v jejím úsilí o evropskou integraci.

Historické spory však představují dlouhodobou překážku ve vzájemných vztazích.

Tusk upozornil, že podobné kroky místních ukrajinských politiků mohou posilovat odpůrce ukrajinského členství v Evropské unii.

Polská vláda zároveň popřela zprávy, podle nichž kvůli lvovskému rozhodnutí pozastavila významný balík vojenské pomoci Ukrajině.

Není proto správné tvrdit, že Varšava již přijala rozhodnutí o zastavení pomoci nebo zablokování evropského přístupového procesu.

Co bude následovat?

Další vývoj bude záviset především na postoji ukrajinských státních orgánů a na tom, zda lvovská oblastní rada své rozhodnutí změní nebo zruší.

Pro Varšavu bude důležité, zda Kyjev přijme konkrétní kroky směřující k historickému smíření a respektování památky obětí volyňských masakrů.

Polský premiér vyslal Ukrajině jednoznačné politické varování. Přímé zablokování jejího vstupu do Evropské unie však zatím oznámeno nebylo.

Český zpravodaj | Zahraniční redakce | 24. října 2026

Zdroje: Polskie Radio, PAP, Ukrinform, European Pravda, Notes from Poland, Anadolu Agency.