Pavel mezi kandidáty na jednání s Putinem. Česká diplomacie nabízí podporu, rozhodnutí zatím nepadlo

PRAHA / BRUSEL / MOSKVA | 23. října 2026

Český prezident Petr Pavel se ocitl mezi evropskými politiky, o nichž se podle britského deníku The Telegraph uvažuje jako o možných vyjednavačích s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Cílem případných rozhovorů by bylo hledání cesty k ukončení války na Ukrajině a posílení evropského zastoupení při diplomatických jednáních. Ministr zahraničí Petr Macinka dnes oznámil, že pokud by Pavel získal odpovídající mandát, česká diplomacie mu poskytne maximální součinnost. O konkrétním pověření však zatím nebylo veřejně rozhodnuto.

Evropské státy hledají společného vyjednavače

Podle informací britského deníku The Telegraph, zveřejněných ve čtvrtek 22. října a převzatých českými médii v pátek, evropští představitelé diskutují o tom, kdo by mohl zastupovat jejich zájmy při přímých rozhovorech s Moskvou.

Vedle českého prezidenta Petra Pavla se mezi zvažovanými osobnostmi objevují italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, dánská premiérka Mette Frederiksenová a norský premiér Jonas Gahr Støre.

Diplomatické zdroje britského listu uvádějí, že někteří možní kandidáti již byli osloveni. Není však potvrzeno, zda mezi nimi byl také český prezident.

Ve hře je rovněž varianta, že Evropu nebude zastupovat jediný politik, ale skupina představitelů několika zemí.

Takové řešení by mohlo usnadnit hledání společné pozice mezi evropskými státy.

Proč se hovoří právě o Petru Pavlovi?

Český prezident má zkušenosti z nejvyšších vojenských struktur Severoatlantické aliance.

V minulosti působil jako předseda Vojenského výboru NATO a účastnil se jednání týkajících se evropské bezpečnosti i vztahů s Ruskem.

Podle diplomatických zdrojů citovaných britským deníkem může být právě tato zkušenost jedním z důvodů, proč se jeho jméno objevuje mezi možnými vyjednavači.

Zkušenosti z vojenské diplomacie však samy o sobě neznamenají, že by Pavel měl automaticky získat politický mandát zastupovat evropské země.

Ten by musel vycházet z dohody států, jejichž jménem by případně jednal.

Macinka: Ministerstvo zahraničí poskytne součinnost

Na dnešní informace reagoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Podle vyjádření pro Českou tiskovou kancelář je ministerstvo připraveno poskytnout prezidentovi maximální možnou součinnost, pokud by Evropská unie rozhodla o jeho pověření k jednání s Vladimirem Putinem.

Jde o podmíněnou nabídku podpory, nikoli o potvrzení, že prezident již mandát obdržel.

Vyjádření české diplomacie zároveň naznačuje, že případné zahraničněpolitické zapojení prezidenta by mohlo probíhat ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí.

Pražský hrad nominaci nepotvrdil

Mluvčí prezidenta Daniel Drake se k informacím o možném pověření odmítl konkrétně vyjádřit.

ČTK sdělil, že Pražský hrad nebude komentovat otázky týkající se neveřejných jednání.

Z tohoto stanoviska nelze dovozovat, že Pavel nabídku přijal, odmítl nebo že již probíhá příprava jeho setkání s ruským prezidentem.

K 23. říjnu není veřejně potvrzen termín žádného jednání mezi Petrem Pavlem a Vladimirem Putinem.

Pavel podporuje přímý dialog s Moskvou

Český prezident se v rozhovoru pro mezinárodní novinářskou síť Axel Springer Global Reporters Network vyslovil pro vytvoření evropského vyjednávacího zastoupení.

Podle Pavla by evropské státy měly určit jednotlivce nebo skupinu osob, které získají mandát hovořit jejich jménem.

Nemuselo by přitom nutně jít o představitele evropských institucí nebo NATO.

Prezident argumentuje tím, že Rusko v současnosti odmítá jednat s některými vrcholnými představiteli Evropské unie.

Za důležité proto považuje nalezení diplomatického formátu, který by umožnil přímou komunikaci.

Současně upozornil na riziko další eskalace vztahů mezi Ruskem a Západem.

Ve hře mohou být také ekonomické pobídky

Pavel v rozhovoru připustil, že při případném vyjednávání by mohly sehrát roli ekonomické motivace.

Zmínil možnost obnovení obchodních vztahů a spolupráce s Ruskem.

Takové kroky by však podle jeho vyjádření měly být podmíněny skutečným pokrokem v mírovém procesu, zejména dohodou o příměří a zahájením mírových jednání.

Nejde tedy o oznámení okamžitého rušení sankcí.

O případných změnách evropského sankčního režimu by navíc musely rozhodovat příslušné evropské instituce a členské státy.

Evropa chce silnější zastoupení při jednáních

Diskuse o evropském vyjednavači přichází v době, kdy se Spojené státy snaží zprostředkovat další rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff podle zveřejněných informací oznámil pokračování trojstranných jednání v příštím měsíci.

Evropské státy přitom zdůrazňují, že případná mírová dohoda bude mít přímý dopad na bezpečnost celého kontinentu.

Z tohoto důvodu chtějí být při rozhodování o budoucím bezpečnostním uspořádání aktivně zastoupeny.

Přetrvávají však rozdílné názory na to, jakou podobu by měly mít rozhovory s Moskvou a jaké podmínky musí Rusko splnit.

Co na to Moskva?

Ruská strana veřejně deklaruje ochotu pokračovat v jednáních o válce na Ukrajině, zejména ve formátech zahrnujících Spojené státy.

To však nelze zaměňovat s potvrzením, že Moskva souhlasila s Petrem Pavlem jako evropským vyjednavačem.

K dnešnímu dni není doloženo oficiální ruské přijetí Pavlovy případné kandidatury ani oznámení přímé schůzky obou prezidentů.

Zprávy o hledání evropského vyjednavače zaznamenala také ruská média, včetně státní agentury TASS.

Mediální pozornost ale nepředstavuje diplomatickou dohodu.

Rozhodující bude mandát a společná evropská pozice

Případné jmenování vyjednavače bude záviset především na dohodě evropských zemí.

Vedle výběru konkrétní osoby bude nezbytné stanovit také rozsah jejího mandátu, cíle rozhovorů a vztah k jednáním vedeným Spojenými státy a Ukrajinou.

Zásadní otázkou zůstává také to, jak zajistit účast a souhlas Ukrajiny při jednáních o její budoucnosti.

Samotné zveřejnění jmen možných kandidátů zatím neznamená, že se podařilo tyto otázky vyřešit.

Závěr

Prezident Petr Pavel je podle diplomatických informací jedním z politiků zvažovaných pro možné evropské rozhovory s Vladimirem Putinem.

České ministerstvo zahraničí deklarovalo ochotu spolupracovat, pokud by prezident získal odpovídající mandát.

Zatím však nebylo potvrzeno jeho jmenování, přijetí nabídky ani konkrétní termín jednání s Moskvou.

Další vývoj bude záviset na dohodě evropských států, postoji Ukrajiny a ochotě ruské strany jednat v navrženém formátu.

ČESKÝ ZPRAVODAJ | ZAHRANIČÍ / DIPLOMACIE / EVROPA

Datum publikace: 23. října 2026

Zdroje: The Telegraph; Česká tisková kancelář; ČeskéNoviny.cz; iROZHLAS; ČT24.

Redakční poznámka: Informace o Pavlově možné kandidatuře vycházejí z diplomatických zdrojů citovaných britským deníkem. Oficiální rozhodnutí o jeho pověření nebylo veřejně potvrzeno.