Pavel pro Bild: Evropa musí začít jednat s Ruskem. Ve hře je i obnovení hospodářských vztahů

PRAHA / BERLÍN – 22. října 2026 – Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro německý deník Bild varoval, že Evropa může ztratit svůj vliv na mezinárodní politiku, pokud nebude schopna vystupovat jednotně a aktivně se zapojit do diplomatických jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle prezidenta by evropské země měly zvážit pověření vlastních vyjednavačů přímými rozhovory s Moskvou. Jako jednu z možných pobídek k ukončení bojů zmínil také perspektivu obnovení hospodářské spolupráce s Ruskem.

Evropa podle Pavla riskuje ztrátu svého významu

V rozhovoru s novinářem Paulem Ronzheimerem prezident upozornil na nedostatečnou jednotu evropských států a jejich pomalé rozhodovací procesy.

Podle Pavla představuje evropská roztříštěnost problém nejen při řešení války na Ukrajině, ale také při jednání se Spojenými státy a Ruskem.

Moskva i Washington podle jeho hodnocení vnímají evropské země jako partnery, kteří mají potíže rychle formulovat společné stanovisko.

Prezident varoval, že pokud Evropa svůj postup nezmění, může postupně ztratit schopnost ovlivňovat zásadní mezinárodní rozhodnutí.

Přímé rozhovory s Moskvou

Pavel navrhl, aby evropské země nejprve vytvořily společnou pozici k možnému mírovému urovnání války na Ukrajině.

Následně by mohly pověřit konkrétní politiky nebo skupinu vyjednavačů, kteří by jejich jménem jednali s ruskou stranou.

Nemuselo by přitom jít výhradně o představitele Evropské unie nebo NATO. Rozhodující by podle prezidenta byl společný mandát evropských států.

Takový postup by podle jeho úvah umožnil Evropě přímo prosazovat vlastní bezpečnostní zájmy namísto pouhého reagování na jednání mezi Washingtonem a Moskvou.

Hospodářská spolupráce jako možná pobídka

Jedním z nejvýraznějších témat rozhovoru byla možnost budoucí obnovy hospodářských vztahů mezi Evropou a Ruskem.

Pavel připustil, že perspektiva obnovení obchodu a ekonomické spolupráce by mohla být pro Moskvu motivací při jednání o ukončení války.

Tato úvaha však neznamená výzvu k okamžitému obnovení obchodních vztahů bez podmínek.

Prezident ji spojoval s dosažením příměří na Ukrajině. Neoznámil konkrétní plán na zrušení sankcí ani uzavření nové hospodářské dohody.

Kritika Ruska a pokračující podpora Ukrajiny

Rozhovor se netýkal pouze evropské diplomacie. Pavel se vyjadřoval také k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a pokračující válce.

Bild rozhovor uvedl titulkem, podle něhož má Putin silný strach ze svého zabití. Jde o Pavlovo hodnocení ruského prezidenta, nikoli o nezávisle ověřený závěr o jeho psychickém stavu.

Pavel současně nadále zdůrazňuje potřebu podporovat Ukrajinu.

Při návštěvě Berlína 21. října uvedl, že zastavení pomoci Ukrajině by podle jeho názoru Rusko povzbudilo k dalšímu agresivnímu jednání.

Návrh přímých diplomatických rozhovorů proto nelze automaticky vykládat jako odklon od podpory Kyjeva.

Jaký význam mohou mít Pavlovy návrhy?

Prezidentovy výroky přicházejí v době pokračujících diplomatických kontaktů mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou.

Evropské státy přitom řeší, jak zajistit vlastní účast na případném mírovém procesu a jak prosadit své bezpečnostní zájmy.

Pavlův návrh počítá s tím, že by Evropa měla mít společnou vyjednávací pozici a své vlastní zástupce při jednáních s Moskvou.

Zatím však nejde o schválené rozhodnutí Evropské unie ani o oznámení konkrétní diplomatické mise.

Prezident tak otevřel debatu o aktivnější evropské diplomacii, nikoli o bezpodmínečném obnovení vztahů s Ruskem.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: Bild – rozhovor Paula Ronzheimera s Petrem Pavlem; ČTK – vyjádření prezidenta při návštěvě Berlína.