Sněmovna projednává rozpočet na rok 2027. Vláda navrhuje schodek 386 miliard korun

PRAHA / 21. října 2026 – Poslanecká sněmovna ve středu zahájila první čtení návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2027. Vláda Andreje Babiše počítá s příjmy přibližně 2,199 bilionu korun, výdaji 2,585 bilionu a schodkem 386 miliard korun. Proti schválenému rozpočtu na letošní rok jde o zvýšení plánovaného deficitu o 76 miliard. Koalice návrh obhajuje investicemi a podporou veřejných služeb, opozice požaduje jeho přepracování.

Schodek má být druhý nejvyšší v historii Česka

Navrhovaný deficit 386 miliard korun by byl druhým nejvyšším schodkem státního rozpočtu v historii samostatné České republiky, pokud by byl v této výši skutečně dosažen.

Vyšší deficit stát zaznamenal v roce 2021 během pandemie covidu-19, kdy schodek dosáhl přibližně 419,7 miliardy korun.

Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2026 mají příjmy vzrůst o 80,8 miliardy korun, zatímco výdaje se mají zvýšit o 156,8 miliardy.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji chce stát financovat převážně prostřednictvím dalšího zadlužení.

Jde o návrh rozpočtu, nikoli o jeho konečnou podobu. Skutečný výsledek hospodaření bude záviset na průběhu roku 2027.

Vláda označuje rozpočet za investiční

Ministryně financí Alena Schillerová návrh obhajuje jako prorůstový a investičně orientovaný.

Podle ministerstva mají kapitálové výdaje dosáhnout přibližně 290 miliard korun. Vláda mezi své priority řadí zejména dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, školství, vědu, výzkum a bezpečnost.

Rozpočet počítá také se zvýšením prostředků na odměňování zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů a s dalšími opatřeními v sociální oblasti.

Ministerstvo financí zdůrazňuje, že část navrhovaných výdajů má přispět k budoucímu hospodářskému růstu.

Samotné označení výdajů za investice však neprokazuje, že všechny tyto prostředky přinesou odpovídající ekonomický výnos. Rozhodující bude jejich konkrétní využití a efektivita.

Opozice žádá přepracování

Opoziční strany kritizují především výši plánovaného schodku.

Podle jejich představitelů je návrh sestaven s deficitem, který by odpovídal mimořádné hospodářské krizi, přestože česká ekonomika takovou situací aktuálně neprochází.

Opozice proto požaduje, aby Poslanecká sněmovna návrh vrátila vládě k přepracování.

Vládní koalice má ovšem ve Sněmovně dostatek hlasů, aby základní parametry rozpočtu prosadila.

O výsledku prvního čtení však musí poslanci teprve rozhodnout.

Výhrady má také Národní rozpočtová rada

Kritické stanovisko k návrhu zveřejnila také Národní rozpočtová rada, která sleduje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Ve vyjádření z 8. října upozornila, že ministerstvo financí nadále předpokládá celkový i strukturální deficit sektoru vládních institucí ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Tento údaj není totožný se schodkem samotného státního rozpočtu. Zahrnuje širší sektor veřejných institucí a vychází z jiné metodiky.

Člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek ve středečním rozhovoru pro Český rozhlas upozornil, že vláda výrazně zvyšuje výdaje, aniž by podle jeho hodnocení odpovídajícím způsobem řešila příjmovou stránku rozpočtu.

Současně připustil, že investiční výdaje mohou být ekonomicky přínosnější než běžná spotřeba, je však nutné rozlišovat mezi skutečnými investicemi a výdaji, které jsou za ně pouze označovány.

Jaké změny vláda plánuje

Ministerstvo financí ve svých podkladech uvádí několik rozpočtových priorit.

Na kapitálové výdaje má směřovat přibližně 290 miliard korun.

Národní prostředky pro ministerstvo školství se mají meziročně zvýšit o 16 miliard korun.

Výdaje na platy zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů mají vzrůst o 33,9 miliardy korun.

Vláda rovněž počítá s podporou zdravotnictví, pokračováním některých úlev v oblasti energetiky a s výdaji na obranu.

Součástí rozpočtových záměrů jsou také změny týkající se důchodů a podpory rodin.

Je však důležité odlišovat samotné rozpočtové vyčlenění prostředků od právního schválení jednotlivých opatření. Některé změny mohou vyžadovat samostatné legislativní kroky.

Co znamená deficit pro občany

Schodek státního rozpočtu vzniká tehdy, když stát v daném roce vydá více peněz, než kolik vybere na příjmech.

Rozdíl musí pokrýt například vydáním státních dluhopisů nebo jinými způsoby financování.

Vyšší zadlužení může v budoucnu zvyšovat náklady na úroky a omezovat prostor pro další veřejné výdaje.

Na druhou stranu mohou dobře připravené investice do infrastruktury, vzdělávání nebo technologií podpořit produktivitu a hospodářský růst.

Samotná výše deficitu proto nevypovídá o kvalitě všech výdajů. Pro posouzení rozpočtu je důležité sledovat také strukturu výdajů, vývoj ekonomiky, zadlužení a schopnost státu své závazky dlouhodobě financovat.

Co bude následovat ve Sněmovně

První čtení státního rozpočtu se soustředí na základní parametry – celkové příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho financování.

Pokud poslanci tyto údaje schválí, bude návrh pokračovat do dalších fází legislativního projednávání.

V následujících čteních se mohou řešit přesuny prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami, nikoli libovolné navýšení celkového schváleného schodku.

V případě vrácení návrhu vládě by kabinet musel předložit jeho přepracovanou podobu.

Rozpočet na rok 2027 tak zatím zůstává předmětem parlamentního rozhodování. Vláda zdůrazňuje investice a veřejné služby, zatímco opozice a rozpočtoví experti upozorňují na rizika dlouhodobě vysokého zadlužování.

Zdroje: ČTK / České noviny, Česká televize, Český rozhlas, Ministerstvo financí ČR, Národní rozpočtová rada a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 21. října 2026.